Taková oddechovka ultramaratonce Dana Polmana a Lindy. Dámy z chodníku...
Většina mých dosavadních projektů se měřila počtem ujetých kiláků, nastoupených metrů, časem, pořadím v závodě a podobnými měřítky, které vlastně nejsou skoro vůbec důležitý. Chápu lidi žijící mimo sportovní prostředí, když je označí za zcela zbytečný. Pro mě přeci jen něco znamenají, stejně tak pro kluky z týmu a fanoušky. Ale jsou tu i jiný podstatnější rozměry, které naštěstí měřit nejdou…
Jednoho dne jsem vyšel s holkama z tenisovýho kurtu na sídláku a na chodníku se setkal s Lindou, novopackou tricyklistkou, kterou jsem si pamatoval mimo jiné i z přivítání našeho Ultra Paka Racing Teamu na náměstí. Nesměle mi řekla, jestli může mít jeden hodně troufalý dotaz. Sem s ním! „Mohl by ses se mnou někdy projet?“ „Jasně a rád!“ Rozešli jsme se s tím, že si vyhledá na mém webu kontakty a napíše mi.
Na tom chodníku mi mimo jiný povídala o tom, jak má vyjetý Zlaťák. Jeden rok z Hrabačova na Mísečky (1000 m), další rok z Míseček k Vrbatově boudě (1400 m). Mozku „ultrapaka“ pak netrvalo moc dlouho naplánovat Lindě výzvu. Společnou výzvu. Vyjet na Zlaťák za jeden den, ale nikoliv z Hrabačova. Dáme to rovnou z Paky, což znamená o další dva kopce a 20 kiláků navíc! Opravdu těžkých 42 kiláků, který potrápí i vyšvihanýho závoďáka. V prudších stoupáních ji pomůžu nějakým popruhem… To musíme za den dát, přemýšlím v době, kdy mi Linda klepe mail s prosbou o „jen krátkou projížďku, aby mě moc nezdržovala“.
A jak to dopadlo? Linda výzvu s názvem „Pět kol na Zlaťák“ přijala, dvakrát jsme spolu potrénovali, do hry se vložil i můj taťka, který nám nejen vyrobil kompletní tažné zařízení, ale přislíbil i podporu autem na trase. Nakonec nás na Zlaťák doprovodilo několik kamarádů a v neděli 5. července 2020 jsme dorazili po necelých šesti hodinách od startu v Nové Pace (přerušených jen krátkou zastávkou ve Vítkovicích na pivko) až k Mohyle Hanče a Vrbaty (1415 m). Když jsem dával Lindě na památku medaili, uvědomil jsem si teprve, co jsem na ni ušil a co zvládla. Užila si ještě cestu až do Jilemnice a po 65 kilometrech v nohách jsme nasedli k Fittipaldimu do auta a jeli jsme vstříc Nové Pace, kde mi Linda dala na památku vrchařský dres s červenými puntíky. Jo, byl to vrchol a nejen 1415 metrů vysokej!
Text: Dan Polman
Americký Trek se letos rozhodl, že dá brouka do hlavy všem, kteří to se silniční cyklistikou myslí opravdu vážně. Po loňském představení nové aero silničky Madone tak letos přišla na řadu ještě…
Celý článek…Čeká vás především kvalitní horský trénink ve společnosti závodníků profi pelotonu. A také semináře, péče špičkových techniků, fyzioterapeutů a masérů, sauna, dobré a zdravé jídlo. Prostě top…
Celý článek…Vánoční Adventní kalendář je tady! Už po sedmé! Pojďte si s námi zahrát, objevte radost z... Příspěvek DNK Adventní kalendář 2024 pochází z Dámynakole.cz
Celý článek…Tak jo, poslední tři měsíce jsou tady. Vypadalo to sice jen na dva, protože mě... Příspěvek Z deníčku šílené matky B. – 4. díl. Chutě stejné, ale ty porce! pochází z Dámynakole.cz
Celý článek…Jan a Josef Kohoutové mají v Praze díky Klubu českých velocipedistů svůj pomník...
Celý článek…Chybí vám už „cyklistický“ pohyb a chcete protočit nohy na kole navzdory vrstvě sněhu za okny? Jaké jsou možnosti cyklistického tréninku na doma a jak vybrat to pravé ořechové?
Celý článek…