Deštivé kolo SP v Les Gets zvládl Ondřej Cink znovu skvěle a má stříbro

Předpověď počasí na neděli nezklamala. Déšť se na francouzské středisko Les Gets hrnul od dopoledních hodin a ze závodů učinil pravé peklo. Rozhodčí dokonce uzavřeli nejobávanější pasáž s dropem, a to pro všechny kategorie! To ovšem nevadilo divákům, kteří poprvé mohli lemovat tratě a dodat bikerům další energii.

Stejně jako před třemi týdny v Leogangu se i ve Francii podařilo Mathiasi Flückigerovi (Thömus RN Racing) ovládnout jak short track, tak i cross country. Stejně úspěšný byl i stříbrný Ondřej Cink (Kross Orlen), jenž na svého soka číslo jedna ztratil 25 vteřin. K velké radosti domácích fanoušků si pro bronz dojel úřadující mistr světa Jordan Sarrou (Specialized Racing). Ještě větší ovace se pak cílem nesly, když poslední metry závodu ukrajovala Loana Lecomte (FRA, Massi), jež i ve čtvrtém letošním závodě SP zůstala neporažena. Jitce Čábelické (GAPP System - Kolofix) se závod v brutálních podmínkách vůbec nepovedl a ve výsledkové listině skončila hodně hluboko. Nejlepší českou zástupkyní se tak stala Tereza Tvarůžková (Expres CZ Tufo Kolín) na 42. příčce. 

Mathias Flückiger si dojíždí pro své druhé letošní vítězství

"Neskutečný, celá sezona je neskutečná," radoval se v cíli Švýcar po dalším vyhraném závodě, který jej tak rázem pasoval na jednoho z velmi žhavých favoritů na olympijskou medaili. Ondřej Cink byl opět velmi aktivní a po výborně zvládnutém startu šel hned do čela. Startovní pole pěkně natáhl, nicméně Mathias byl nadohled a ve sjezdech si vše docvaknul a už ve druhém kole byl na čele právě on. "Po pátečním vítězství v short tracku jsem byl hodně motivovaný. Dnešek mi navíc seděl podmínkami, bylo to sice náročné, ale užil jsem si to a jsem spokojený se svou výkonností. Dneska jsem měl v hlavě jednu věc – mohu vyhrát závod, a navíc udržet bílý trikot. To se povedlo a já jsem za to strašně rád.“

Ondřej bojoval většinu sedmikolového závodu o druhé místo ve skupince s Jihoafričanem Alanem Hatherlym (Cannondale Factory) a domácím Jordanem Sarrouem (Specialized Racing). A i když byl ve sjezdech mírně slabší, ve výjezdech dokázal své soupeře převálcovat a v předposledním kole se od nich definitivně odpoutal, a dokonce ještě začal stahovat náskok Mathiase Flückigera, jenž se na bahně cítil jako ryba ve vodě. Ale Ondra Cink ukázal, že na svých technických dovednostech pracuje, těžké úseky zvládal fantasticky. Do závěrečného kola šel po Mathiasovi, přiblížil se mu už na 16 vteřin, ale ten měl ještě nějakou rezervu a své vítězství si pohlídal. 

Ondřej Cink za to bere hned od startu...

"Já jsem před závodem doufal, že bude hodně pršet, aby to nebylo tak lepivý a uklouzaný. To se naštěstí vyplnilo, ale i tak to klouzalo hodně. Dneska jsem měl suprovej start, byl jsem tam hned od začátku. Ve druhém kole jsem měl sice pád, takže jsem ztratil kontakt s Mathiasem, ale jinak byl ten rozestup furt stejný. Škoda že jsem tam s ním nebyl, třeba bych ho dostal pod tlak," líčil po závodě Ondra Cink. "Jsem ale moc spokojenej, nechal jsem tam všechno, zkoušel jsem ho ke konci ještě dojet, ale už to nešlo, dával jsem si tak, že jsem ve sjezdu sotva držel řídítka. Musím říct, že jsem vyčerpanej víc než v Leogangu, bylo to fakt těžký. A fanoušci podél trati byli skvělí, dost mi to chybělo," dodal český šampion, jehož nyní čeká závěrečná fáze přípravy na Olympijské hry v Tokiu, rovnou z Les Gets se přesunuje na desetidenní soustředění do Livigna.

Těžké pasáže v podání Ondry Cinka

Mnoho otazníků se vznášelo nad stavem Thomase Pidcocka (GBR, Ineos Grenadiers), jenž se vrátil po zlomenině a operaci klíční kosti. V short tracku s sebou dost tvrdě plácnul, v cross country se přimotal do úvodního pádu a musel mocně stahovat. To se mu sice dařilo, probojoval se ze čtyřicítky až na 12. místo, ale to bylo vše. Pak ztráta na čelo už jen narůstala, většinu technických sekcí chodil pěšky, zřejmě aby šetřil rameno a ve čtvrtém kole pro něj závod definitivně skončil, trať opouštěl s bolestivým výrazem.

Tak na této fotce Tom Pidcock rozhodně nevypadá, že by rameno šetřil...

Další čeští bikeři skončili až ve druhé padesátce. Lukáš Kobes (GAPP System Kolofix) si zajel své maximum, když skončil na 51. místě. "Dneska jsem si zajel osobáček, což byl cíl, se kterým jsem do sezony šel, takže jsem spokojenej. Díky tomu, že jsme měli dobrý pláště (Maxxis Beaver 2.0), jsem neměl problém s technikou, drželo to a techniku jsem si mohl užít. Zato fyzicky to bylo strašně náročný, a to nejen pro nohy, ale i pro záda, prsty, dlaně…," komentoval Lukáš svůj závod. 

Seznamte se: Lukáš Kobes

Jan Vastl (Maloja Pushbikers) skončil šestapadesátý, Jan Škarnitzl (Cyklostar Trek Pirelli) pětašedesátý a Zdeněk Vobecký jedenadevadesátý. 

Závod žen měl jednu velkou favoritku, které se ale v pátečním short tracku mírně podlomila kolena. Loana Lecomte v něm totiž dojela dvanáctá, což vyvolalo mnoho dotazů, co se to děje? Je Loana svázána nervozitou z domácího prostředí, přítomnosti své rodiny a kamarádů v Les Gets? Nebo zkrátka má sem tam slabší chvíle jako běžní smrtelníci? Zřejmě ale jen nechala namlsat svou krajanku a zároveň i největší soupeřku Pauline Ferrand Prevot (Absolut Absalon BMC), které mnozí do cross country věřili více. Jenže Loana dnes ukázala, že i přes svůj nízký věk je neskutečně vyspělá a vyrovnaná závodnice, s uklouzanou tratí si poradila naprosto famózně. Zpočátku závodu na šest kol se nikam nehnala, sledovala čelo ze čtvrté pozice, ale to ji brzo přestalo bavit. Převzala vedení, několikrát se poloktovala s Pauline a pak už jen všem ukázala záda. Bezchybnou jízdou - byla jedinou závodnicí z čela, která si neustlala - si v letošním SP dojela pro čtvrté vítězství v řadě! Což se naposledy povedlo Gunn Ritě Dahle v roce 2003, která tehdy ovládla všech pět závodů ročníku.

Loana Lecomte a její jasný vzkaz: quatre sur quatre

"Je to krásný pocit závodit na světovém poháru doma ve Francii, a navíc k tomu vyhrát. Jsem strašně moc šťastná, že jsem vyhrála tady před svou rodinou a kamarády, je to neskutečný. Po pátku jsem byla trochu znepokojená, spadla jsem při tréninku na trati a znervóznilo mě to tak, že jsem ani neměla chuť jíst a v short tracku jsem byla potom úplně vyřízená. Tu pasáž jsme ale pak natrénovali a dnes jsem šla do závodu s čistou hlavou," nechala se slyšet jedenadvacetiletá závodnice z nedalekého Annecy, obrovská favoritka závodu pod pěti kruhy, jenž je na programu 27. července.

Stále ještě úřadující olympijská šampionka Jenny Rissveds (SWE, Team 31:Outride) skončila druhá a znovu naznačila, že i v Tokiu se s ní musí počítat. V závodě se sice několikrát poroučela k zemi, jednou dokonce velmi tvrdě, ale i přesto zvládla druhou příčku uhájit. "Musím přiznat, že ten pád byl kvůli mé hlouposti, vůbec jsem totiž v tréninku nejezdila chicken linu, drop jsem pokaždé skákala, což ode mě nebylo moc chytré a profesionální, takže jsem ani nevěděla, jak se to jezdí," prozradila sedmadvacetiletá bikerka místo, které jí stálo mnoho sil.

Objetí Jenny Rissveds a Evie Richards...

Bronzovou příčku si vyjela Evie Richards (GBR, Trek Factory), která se sice rovněž nevyhnula pádům a chybám, ale dělala jich méně než ostatní. A díky svým cyklokrosovým dovednostem si vyjela vůbec první medailovou příčku v XCO v kategorii Elite. "Jsem strašně šťastná, skvělí fanoušci, hodně jsem využívala své zkušenosti z cyklokrosu, snažila jsem jet bezpečně a efektivně, což se ne vždy dařilo. Jsem ráda, že jsem dojela do cíle celá, pořád jsem myslela na to, že se před Tokiem nesmím zranit," radovala se v cíli Evie.

Českým závodnicím se nedařilo. Z trojice bikerek dokončily jen dvě a se ztrátou jednoho okruhu. Karla Štěpánová (Maloja Pushbikers) odstoupila už ve druhém kole, Jitka Čábelická se nedokázala s uklouzanou tratí srovnat a musela tak poprvé v kariéře zkousnout odvolání ze závodu díky pravidlu "80 %". Podobně na tom byla i Tereza Tvarůžková, která sice skončila nejlépe z českých závodnic, příliš radostný výsledek to ovšem nebyl.

Tereza Tvarůžková

"Dneska mám smíšené pocity, na startu se to přede mnou smotalo, takže jsem zase vyjížděla ze zadních pozic, a než jsem to stáhla, tak to nějakou dobu trvalo. Paradoxně ale výkon tak špatný nebyl, i když to mínus kolo je strašně bolavý. V Bedřichově už to šlo lepším směrem po tom otřesu mozku v Brně. Teď jsem ale čtyři dny prozvracela kvůli migréně a ani jsem nebyla na kole, takže si myslím, že když se potrénuje, tak na ME a MS už to může být dobré," svěřila se Tereza.

O medaile a body dnes rovněž bojovaly i kategorie do 23 let. Bohužel ani v nich se českým jezdcům nedařilo podle očekávání. Nejlépe dojel na 34. pozici úřadující mistr republiky U23 Sam Jirouš (Rouvy Specialized), jen těsně před svým týmovým kolegou a bratránkem Janem Sáskou. Slibně rozjetý měla závod Tereza Sásková (Rouvy Specialized), jenže ta nakonec závod vzdala vinou bolestí v zádech. Na 42. místě tak dojela nejlepší Češka Adéla Holubová (Kola-bbm.cz).

Adéla Holubová

"Nejelo se nejlíp, ale dobře jsem odstartoval, což byla velká výhoda tady na tý trati, protože po startu je to tu docela úzký. Netáhlo mi to ale dneska tak jako minulý týden v Bedřichově, ani technika mi tady neseděla, měl jsem z toho docela respekt a stoprocentní to rozhodně nebylo. Ale na to, jak se mi jelo, je to dobrej výsledek, takže jsem spokojený," řekl Sam Jirouš, nejlepší český jezdec kategorie U23. 

Honza Sáska a Sam Jirouš

Závod třiadvacítek tak znovu a suverénně ovládla Rakušanka Mona Mitterwallner (Trek Vaude), do cíle dorazila s tříminutovým náskokem na Dánku Caroline Bohe (Ghost Factory). Mezi mladíky se poprvé radoval Ital Simone Avondetto z celku Trek Pirelli a vysvlékl tím Kanaďana Cartera Woodse z trikotu lídra U23, vítěz dvou úvodních závodů dnes totiž dojel až na 43. místě.