EWS zahájilo ve švýcarském Zermattu

Největší a nejsledovanější seriál světového endura konečně roztočil své soukolí. Kovidová pandemie posunula nebo v horším případě zrušila několik podniků, proto EWS začíná tam, kde mělo končit. Ve švýcarském Zermattu. Z původně osmikolového seriálu zbyla jen polovina a celá v Evropě - aktuální kalendář EWS 2020 zde.

Bohužel, světová situace byla znát i na startovní listině, výrazné omezení cestování nedovolilo postavit se na start žádným Američanům a jen hrstce Australanů, Kanaďanů, Novozélanďanů či Jihoafričanů. Do Evropy tak vůbec nedorazí loňský vítěz EWS Sam Hill (AUS, Nukeproof - Chainreactioncycles). A aby toho nebylo s tím šmejdem koroňákem málo, proti organizátorům se o víkendu spiklo i počasí a z plánovaných čtyř erzet se jely jen dvě. 

Minulý rok se závodníci mohli kochat pohádkovou scenérií pod dohledem majestátní hory Matterhorn. Letos jim ale Alpy nabídly trochu jiný zážitek. Při sobotním tréninku jim ukázaly, jak dokážou být občas i kruté, když závodníky v nižších polohách kropil vytrvalý déšť, který se se stoupajícími metry měnil na sníh. Chlad a mlha zamávaly snad každým, kdo se opovážil sednout na kolo.

Již samotný sobotní trénink byl pro mnoho závodníků zatěžkávací zkouškou. Únava a vyčerpání se bezesporu promítly i do samotného závodního dne, kdy podmínky nebyly o moc lepší.

Organizátoři byli nuceni zrušit dvě ze čtyř plánovaných erzet, které byly v tomto mordoru prakticky nesjízdné a zbylé dvě osekali o ty nejnebezpečnější úseky.

Francouzka Isabeau Courdurier dominovala přesvědčivě, vyhrála s rozdílem 23 vteřin! Foto: Enduro World Series

V ženách se s podmínkami nejlépe vypořádala loňská vítězka tohoto podniku a světová šampionka Isabeau Courdurier (FRA, Lapierre Zipp Collective). Druhou příčku se ztrátou necelých 23 sekund obsadila Morgane Charre (FRA, Pivot Factory Racing). Třetí skončila Ella Conolly (GBR, Sram Development Team).

Mužskou kategorii si podmanil Jesse Melamed (CAN, Rocky Mountain Race Face), tenhle kanadský borec dokázal vyhrál závod EWS podruhé v životě, poprvé se mu to podařilo ve svém prvním roce v elitním poli EWS a to před domácími fanoušky ve Whistleru v roce 2017. Na druhém místě se ztrátou 4 sekund skončil Martin Maes (BEL, GT Factory Racing) a třetí místo si odvezl Theo Galy (Sunn Enduro Factory Team).

Osmadvacetiletý Kanaďan Jesse Melamed vítězí podruhé v kariéře v EWS. Foto: Enduro World Series

Česká equipa v Zermattu...

Do Zermattu vyrazili i čeští jezdci, oproti loňsku ale jen tři v čele s milanským duem Myšík (Norco KUR Sport), Čižinský (Madesign World Racing), třetím do party byl v kategorii U21 Martin Pešťák (FRBS-WTB-ARBYD).  

“Do Zermattu jsme dorazili už v pondělí, protože jsem si chtěl zvyknout na vysokou nadmořskou výšku, se kterou mám problémy. První dny jsme si užívali sluníčka a seznamovali se záludnosti tratí v Zermattu. Ovšem na sobotní trénink se podmínky diametrálně změnily, déšť a velká zima. Díky blátu se už tak náročná trať stala ještě těžší, už po dvou odjetých RZ jsem nebyl skoro schopný jet souvisle a klepal jsem se zimou," vypověděl šestý muž kategorie Masters Číža.

"V závodě, který stále odkládali kvůli sněhu, jsem odjel solidně první polovinu RZ1, ale pak mi začala být zima na ruce a vůbec jsem nebyl schopen držet řidítka a brzdit. Díky podpoře českých fans jsem se na šlapavém posledním kuse zmáčkl a dalo to na 6. místo celkově. Jsem strašně rád, že jsem se mohl po roce a půl zúčastnit opět světového poháru,” okomentoval svůj vydařený comeback Číža.

"Zermatt je za mě jedno z nejlepších míst na ježdění v Evropě, když teda vyjde zrovna počasí a je pěkně. To jsme měli první čtyři dny, bylo azuro, takže super ježdění s českou partou včele s mým mechanikem, fotografem a dalším kámošem. V sobotu jsme ale dost vymrzli, nepomohly ani goretexový boty, fakt jsem měl zimní oblečení do minusových teplot. V neděli ráno jsme se probudili do ohromný mlhy, zimy, do toho přišla zpráva, že start se posouvá. Mezitím zrušili i 2 erzety a zůstaly jen dvě spodní v lesích, protože nahoře už byl sníh, což je škoda, protože nahoře byly úseky, který mi vyhovovaly. Závod na dvě RZ podle mě není moc enduro, nicméně díky všem dobrovolníkům a organizátorům z EWS i Zermattu, že ten závod vůbec uspořádali v těchto podmínkách," popisuje strasti v Zermattu Milan Myšík, který závod dokončil na 55. místě.

"V cíli nakonec 55. místo, což je průměrný výkon. Mrzí mě, že jsem udělal chybu v jedničce, kde jsem se dostal mimo trať, ztratil jsem možná 20 vteřin a stálo mě to lepší umístění v první padesátce, protože podmínky zima a déšť mi svědčí. Ale uvidíme, ještě nás čekají další závody světové enduro série, tak jsem zvědav, jak to tam dopadne," řekl Milan Myšík.

Další kolo EWS bude 20. září hostit Pietra Ligure.

Kompletní výsledky najdete www.enduroworldseries.com