GT STS-1 retro z roku 1997

Polovina devadesátých let minulého století byla v mountainbikingu ve znamení překotného vývoje odpružení. Během několika málo let se výrobci proklestili od čtyřcentimetrových k osmicentimetrovým zdvihům. Co rok, to zpravidla centimetr navíc. Většina konstrukcí vydržela v nabídce maximálně 3 roky, ale nebyly ani výjimky, když se konstrukce měnila nebo alespon nějak modifikovala každý rok.

Americké GT patřilo již v té době mezi absolutní lídry v oboru a to nejenom kvůli svým revolučním produktům, ale také díky svému továrnímu týmu, který prezentovali např. Mike King, Juliana Furtado, nebo Nicolas Vouilloz a sbírali pro něj nespočet vítězství na světovém poháru i mistrovstvích světa.

Ale pojďme se vrátit zpět ke kolům. To, o kterém si dnes budeme povídat v rámci retro rubriky, má kořeny v roce 1994. Tehdy totiž GT přišlo s druhou generací svého zadního odpružení, kterou nazvalo LTS a nahradilo jím svůj do té doby vlajkový model RTS postavený na MX konstrukci využívající tlumiče Noleen s přepákováním u šlapacího středu.

Systém LTS měl v tu dobu zdvih bezmála 80 mm což byly hodnoty, na kterých se běžně sjezdovalo. Navíc šlo o vícečepový systém, který se vyznačoval znamenitou aktivností odpružení. Z dnešního pohledu bylo jedinou jeho nevýhodou, že byla kompletní čtveřice čepů vybavena pouze kluznými ložisky, takže bylo potřeba čas od času podle stylu jízdy eliminovat vzniklé vůle jejich výměnou.

Termoplast STS - revoluce přichází

Zatímco Cannondale stále ještě pracoval na svém prvním karbonovém biku Raven, který přišel do sériové výroby až za dva roky poté, v roce 1998 a Trek už rok prodával svou populární karbonovou kytaru, GT představilo svůj první karbonový bike. Úplně první série v roce 1996 využívala stávající zadní stavby z modelu LTS se zdvihem 80 mm a titanovým vahadlem ve tvaru šavlí. Hned o půl roku později již mělo STS zcela nové přepákování s duralovým vahadlem a o dva centimetry vyšší zdvih.

Nemalou popularitu a zájem o termoplastový bike vyvolal kromě použité technologie také veleúspěšný závodní tým v čele s Mikem Kingem a Nicolasem Vouillozem. King totiž první prototypy termoplastových rámů začal testovat již o rok dříve a později na nich předváděl své nadpozemské dovednosti i legendární Nico Vouilloz, který se stal pětkrát v řadě mistrem světa ve sjezdu, což se dodnes nikomu nepovedlo zopakovat a celkem vlastní rovných 10 sjezdových titulů.

Termoplastové GT STS bylo na svou dobu obrovským fenoménem. Renomovaná cyklistická periodika se předháněla chválou zejména designu, který byl mnohdy nazýván uměleckým dílem. Přitom nešlo o nic jiného, než zapečenou termoplastovou hadici provlečenou duralovými patkami. Alfou a omegou výsledného efektu tak byla vlastní forma, ve které se rámy zapékali, a která dávala kolu nezaměnitelný šarm. Specifické tvarování a profilování, které GT díky STS představilo v devadesátých letech se časem vrátilo a to s příchodem hydroformingu o deset let později, ale ladné tvary trubek GT STS mnohdy ani dnešní produkce nepředčí stejně tak jako již tehdy používané vnitřní vedení lanek.

GT v rámci tehdejší kampaně dokonce natočilo video, na kterém představuje princip výroby STS. Ostatně zde je, podívejte se na něj sami.

STS-1 všichni ho chtěli

Na svou dobu to byl na pohled krásný bike, bohužel vykazoval dvě "malá" negativa. Tím prvním, které se však projevilo až při provozu, bylo poměrně velké procento reklamací, díky praskajícímu rámu, tim druhým pak vyšší hmotnost kola.

K nám tehdejší Zlínské zastoupení GT dovezlo jen pár kusů a jejich osud byl vesměs podobný. Přesto mnoho z nás toužilo po tomto kole jako po modle, která trůnila na pomyslném bikovém Olympu.

V nabídce na rok 1997 byly celkem dva modely z nichž ten vyšší s označením STS-1 se po letech podařilo naší redakci získat a postavit do téměř sériového stavu.

Termoplastový rám byl vzadu osazen speciálním tlumičem Rock Shox Super Deluxe, u kterého se dal regulovat jak odskok, tak komprese a předepětí pružiny. Vpředu byla osazena vidlice Rock Shox Judy SL s 80ti mm zdvihu a olejovým tlumením.

Pohon i řazení byl u tohoto top modelu osazen v podstatě nejvyšší možný a to Shimano XTR. Tehdy šlo stále ještě o pouze osmirychlostní sadu s trojpřevodníkem, která už ale disponovala osou s tisícihranem a dutými klikami hollowtech první generace.

Také brzdy patřily k tomu nejlepšímu, co bylo na trhu, to jest Shimano XTR V-brejky s paralelogramem a výměnnými brzdovými gumičkami. GT pak dál osazovalo špičkové americké komponenty Kore (sedlovku o netypickém rozměru 27,0 mm a představec Elite) a u WTB si nechávalo na zakázku vyrábět sedla SST s titanovými pery a kevlarovými barevnými postranicemi.

Dnes představený kousek byl navíc vytuněn o příplatková karbonová kola SPIN, která GT dodávalo pouze na zakázku k nejvyšším modelům, obutá do legendárních kevlarových plášťů Tioga Psycho.

Cenovka tohoto kola byla tenkrát za hranicemi chápání většiny obyčejných smrtelníků. Bezmála 5000 dolarů v přepočtu na naše dělalo částku jen něco málo pod dvěma sty tisíci korun s tím, že cena samotného rámu s tlumičem vycházela na třetinu. Výbírat se dalo z celkem pěti velikostí 14.5, 16, 18, 19 a 20" a kdo chtěl, mohl si pořídit i mírně upravenou verzi rámu označenou STS DH s vyšším zdvihem a jinou geometrií.

Ani po patnácti letech nechce GT zůstat pozadu. A tak i v současnosti patří mezi průkopníky využití karbonu ve sjezdových disciplínách. Viz např. náš článek z představení GT 2011, nebo představení GT Fury. Další informace o historii firmy a současných modelech hledejte na stránkách výrobce www.gtbicycles.comnebo na stránkách českého zastoupení www.gtbicycles.cz.

Pod čarou

Autor tohoto článku byl v roce 1997 majitelem jednoho z dovežených GT STS. V té době ho měl osazeno poměrně exoticky, ostatně jak dokládá přiložená dobová fotografie.

Po bezmála patnácti letech se rozhodl, že v rámci Retro rubriky dá dohromady znovu stejné kolo, ale tentokráte v sériovém osazení. Jelikož to původní mu bylo kdysi odcizeno, nebylo vůbec jednoduché sehnat všechny komponenty a dát bike do kupy. Po několika letech se to ale podařilo a výsledkem je tento bike a tento článek věnovaný vzpomínce na legendární stroj i dobu, ve které vznikl.

Foto: Petr Bureš & archiv

Fotogalerie