Ironbike 2005

IRONBIKE - pod tímto názvem se skrývá jeden z nejstarších a nejoriginálnějších bikových závodů v Evropě. V těchto dnech odjíždí na start již 12. ročníku tohoto etapáku dva čeští bikeři Lída Damková a Radek Šíbl. V Čechách se o tomto závodě moc neví, protože je tak trochu mimo doma známé evropské bikové oblasti.

Na rozdíl od jiných etapových závodů je to závod převážně jednotlivců. Iron bike, to není několik bikemaratónů za sebou. Závod se jede formou rallye jak to známe u automobilových nebo skialpinistických soutěží a to znamená, že na denní etapu je stanoven časový limit, při jeho nedodržení dostanete trestné body. V etapě jsou pak rychlostní zkoušky, zpravidla jedna až dvě, kde jedete na čas a trestné body dostáváte z porovnání času s vítězem rychlostní zkoušky a podle koeficientu obtížnosti. Nejvyšší koeficient obtížnosti mají sjezdové rychlostní zkoušky. Závodní den pak vypadá následovně. Vstanete sbalíte stan, spacáky a další bagáž. Jdete na snídani a pak startují postupně závodníci podle pořadí od nejpomalejšího po nejrychlejší. Zpočátku se rozjedete a když začne ten správný terén je tady ostrý start do rychlostní zkoušky (RZ). Ta by v Čechách většinou stačila na samostatný bikemaraton. Za cílem RZ je většinou bufet , který připomíná více solidní party než občerstvovačku. Je čas i pokecat se soupeři které jste dojeli nebo, kteří dojeli pro změnu vás. Je zde možno i taktizovat, je to jen na vás jak dlouho budete bufetit. Taktizují, ale asi jen přední jezdci, jestli pustit soupeře před sebe nebo za sebe. Po chvíli trávení je tady další RZ a jedete naostro, pokud na to máte, řada bikerů jede dál jak může. Svědčí o tom fakt, že loni v jedné etapě v limitu denní trasu zvládli jen tři jezdci. Pojetí závodu tak trochu více umožní vnímat krajinu a poznat se s pořadateli a dalšími závodníky. Nevidíte favority jen na startu a zezadu. Je to opravdu jiný rozměr závodního pojetí MTB. Je to takový bikový " Dakar ". A když si to zaplatíte nikdo vás nestáhne z trati, když nedokončíte etapu dostanete penalizaci 20000 bodů, ale další den jedete dál.

Závod je specifický i tím, že se ho účastní jen cca 120 bikerů. Za týden tak poznáte spoustu kamarádů z celého světa. K tomu nádherná příroda s kopci tři tisíce metrů vysokými a tvrdý terén. Neskutečné úseky tlačení a nošení kol terénem, kde by vás jinak nenapadlo jet s kolem.

Skutečný "bikový Dakar " kde celou trasu zvládnou ti nejlépe připravení, fyzicky i psychicky. Kde musí vydržet technika, v horách za vámi nedojede žádný servisní vůz ani vás nečeká na vrcholku mechanik. Kde vítězem je opravdu jen ten nejlepší a taky všichni co dojedou.

Podrobnosti o průběhu jednotlivých etap, foto a výsledky na www.ironbike.it

Text: Bob Damek
Foto: Ironbike.it