Jára Kulhavý před OH radí Cinkovi: Zachovat chladnou hlavu

Atény 2004, Peking 2008, Londýn 2012, Rio 2016. To jsou olympiády, kde měl tu možnost startovat Jaroslav Kulhavý. Pátého startu pod pěti kruhy se nedočkal. Doma ve své sbírce má dvě medaile: zlatou z Londýna a stříbrnou z Ria. Právě v Brazílii po závodě říkal, že by bylo hezké mít sbírku cenných kovů kompletní a pokusit se v Tokiu vybojovat bronz. "Všechno bude ale záležet na zdraví," říkal už před pěti lety. A měl pravdu, právě zdravotní komplikace jej vyřadili z boje o letenku do Japonska. Jenže Jaroslav je se situací, že bude olympijský závod sledovat z gauče, smířený.

"Jet si do Tokia jen pro pátou účast není to, co bych zrovna chtěl," komentuje Jára fakt, že je v tuto chvíli doma a nikoli v olympijské vesnici bikerů v Izu. "Samozřejmě všechno pozorně sleduju, ale musím přiznat, že to se mnou nic moc extra nedělá. Zvlášť když olympiádu provází restrikce a všechno, jaké informace z Japonska teď chodí, tak asi není závodění hodná. Bez diváků, velký množství omezení, je to spíš o tom, to uhlídat. Je to o výsledku a jet zase domů," tvrdí Jára, který si jak v Londýně, tak i v Riu mohl alespoň užít oslavu medaile a poslední den olympiády.

Jára s jedničkou v Riu před pěti roky...

Tu letošní bude sledovat doma v televizi. "Aspoň si to pěkně užiju a budu fandit Ondrovi a Jitce," říká šestatřicetiletý biker, jenž vidí pozici Ondřeje Cinka jasně.

"Je jedním z adeptů na medaili, ale bude to mít hodně těžký. Poslední svěťáky zajel fantasticky, ale přece jenom tam nebyli dva největší favoriti - Van der Poel tam nebyl vůbec a Pidcock se zrakvil. Ale na druhou stranu to přesně ukazuje na to, že se může stát cokoliv," líčí nejslavnější český biker a současně vzpomíná na Rio, Petera Sagana a jeho neuvěřitelné kousky. 

Jaroslav Kulhavý - olympijské drama se zlatým koncem

To byl závod! Rio opět vidělo skvělý souboj: 1. Schurter, 2. Kulhavý

"Pozor také na Avanciniho, kterýmu by mohla trať sedět a dlouho nezávodil, myslím, že bude skvěle připravenej. A Nino se taky nenechá zahanbit, na každý olympiádě, co startoval, získal medaili. Moc se na to těším, bude to strašně zajímavý, zvlášť když Ondra patří mezi favority.  Bude záležet na počasí, vedro a déšť může závod výrazně ztížit, některý části byly uklouzaný, když jsme tam byli před dvěma roky. Za sucha to bude hodně rychlý, krátký kopce na maximum, boj o pozice, bude to hodně vyrovnaný a vidím to na rozhodnuti v posledním kole," předpovídá vývoj závodu dvojnásobný olympijský medailista, pro nějž byl Londýn jeho třetí olympiádou, stejně jako nyní pro Ondřeje Cinka Tokio.  

"V roce 2011 jsem vyhrál všechno, ale pak v roce 2012 to nebylo ono, nevyhrál jsem ani jeden svěťák, spíš jsem se věnoval tréninku a před startem jsem nebyl horký favorit, což v tu chvíli byla pro mě výhoda. Ale pochopitelně očekávání a nervozita byly," přiznává Jára. 

Nejslavnější moment českého mountainbikingu. 12. srpen 2012.

Ondřej Cink je na tom před startem v Tokiu podobně, ale přesto jinak. Poslední závody Světového poháru před OH se mu dařilo výrazně lépe než Járovi v roce 2012. Ondra ale za sebou nemá žádný vyhraný závod SP. Ondřejova síla tkví nejen v jeho fyzické připravenosti, ale také silné psychice.

"Co Ondrovi poradit? Rady jsou to asi všeobecný, ale těžko se konají, když už na té olympiádě jste. Sportovec si nesmí připouštět tíhu olympiády, musí si říkat, že je to závod jako každej jinej, musí zachovat klidnou hlavu, a to tak Ondra snad má. Nesmí řešit, že jsou to olympijský hry, musí se oprostit od okolních vlivů. Všichni si určitě pamatují Ester Ledeckou, jak se s ní nikdo o OH nesměl bavit. Slovo olympiáda bylo zakázaný," uvádí Jaroslav Kulhavý, jenž je v tuto chvíli ještě na soustředění a zároveň i dovolené v Dolomitech.

"O víkendu pojedu KPŽ v Berouně, pak se chystám také na cross country do Hlinska, rád bych jel mistrák," prozrazuje na závěr Jára.