Ondřej Cink: Výkon dobrý, ale druhý defekt mě zlomil

 
Ondřej Cink v olympijském závodě bohužel nedokázal vylepšit svá dvě 14. místa z Londýna a Rio de Janeira. V Paříži, v podmínkách, které mu sedí, tedy ve velkém vedru, dojel až na 25. místě. Jeho 4. start pod pěti kruhy ovlivnily hned dva defekty. Nedlouho po dojezdu jsme s Ondřejem měli možnost krátce o závodě promluvit... 

Ondřeji, povídej, jaký byl závod?
Já jsem dnes šel do závodu dobře připravený, cítil jsem se fajn. Nejvíc jsem se bál startu, který je tu hodně nevyzpytatelný - šikana, dvě točky, který kloužou. Dneska mi to ale vyšlo úplně suprově. Dostal jsem se tam zleva na nějakou 15., 12. pozici. Dostal jsem takovej drive.

Dalo ti to křídla?
Křídla zrovna ne, ale bylo to přesně to, co jsem si představoval a mohl na tom stavět. Když už jsem tady, musím zvolit dobré tempo. Pár lidí mě přeskákalo v technice, ale byl jsem v kontaktu, dokud nás tam neodpojil Avondetto. Pak to trošku odjelo, ale ve finále jsem se cítil dobře a věřil jsem, že se můžu posouvat.

Jezdil jsi až do třetího kola na kontakt s 15. místem, co se stalo pak, když jsi spadl až do 4. desítky?
Bohužel jsem měl ale defekt zadního kola hned za depem. Možná to bylo už před tím, byl ale pomalej, nevěděl jsem o tom, jak to na tom sypkým podkladu furt tak plave, zjistil jsem to až ve výjezdu. Výměna od Kuby v depu byla hodně rychlá, ale půl kola jsem jel na prázdném kole. Ztratil jsem tam hodně času a vyřadilo mě to z boje o patnáctku, možná i lepší umístění.

Ale zase ses dostal zhruba o deset míst dopředu. 
Ano, chytil jsem se tam skupinky asi pěti lidí. Pak jsem měl ještě defekt předku, snažil jsem se bojovat, ale samozřejmě to už pak nebylo jednoduché.

Musí to být silný moment na psychiku...
S tím prvním defektem jsem se vyrovnal, ale ten druhej defekt, nebudu lhát, ten mě zlomil. Ale pořád jsem to nevzdával a bojoval jsem i poslední kolo.

Jak ti pomáhalo jméno tvé dcery Nelinky na rámu?
Na nápis jsem se díval každou cílovku, občas jsem se na to podíval i v kopci a právě to mi dodávalo motivaci, abych to nevzdával.

Co jsi říkal atmosféře? 
Super to bylo, byla tu spousta Čechů. Atmosféra byla fakt fantastická, hodně lidí a atmosférou pro mě určitě nejlepší olympiáda.

Jak bys to zhodnotil celkově?
Ve finále byl výkon dobrej. Nebýt těch defektů jsem tam mohl být dobře. Výkon dobrej, ale výsledek je velké zklamání.

No, za čtyři roky bude olympiáda v Los Angeles, bude ti 37 let, jak to vidíš?
Před Paříží jsem říkal, že to bude moje poslední. Ale když moje poslední dvě olympiády byly poznamenaný defektema, tak si říkám, proč to ještě nezkusit. Když bude zdraví a bude ta možnost, proč ne. Uvidíme, jak na tom budou mladí vlčáci.