Kateřina Nash: Recept na Marianne? Ujet jí!

Ptát se Katky na to, jaké má před závodem ambice nebylo na pořadu našeho setkání. Katka už několikrát (ani sám nevím, kolik rozhovorů jsem s Katkou za těch 14 let dělal), řekla, že jde do každého závodu s tím, že chce vyhrát. Jinak to prý nemá smysl. Takže nejinak tomu jistě je i tady v Lucembursku, kde je česká závodnice už od pondělí. Těžkou trať si užívá a na závod se těší. Včera se dokonce těšila tak, že si po večeři dopřála panáčka grappy. Její závod je na programu 68. mistrovství světa cyklokrosařů už zítra v 15:00. "Nejsem na takhle pozdní start zvyklá, ale dobrá zpráva je, že nebudu muset vstávat v šest ráno :)" obrátila danou situaci ve svůj prospěch.

Katko, co říkáš trati mistrovství světa?
Trať je zajímavá, docela technická, není to taková silnice jako minulý týden. Je vidět, že je modernější, postavená podle posledního trendu, jaký známe z biků, střižená s vystavěnými prvky. Je vidět, že si s tím organizátoři dali docela práci. Připomíná mi Namur, jen tam je to víc přírodní. 

Řeší se okruh hodně mezi závodníky?
Možná jo, ale já to moc neřeším, o trati moc nepřemýšlím. Stačí mi, když si jí projedu a pak přemýšlím, co, kde a jak ještě vylepšit. Stejně na ní budeme muset pak všichni závodit.

Zbrusu nové pedály Crankbrothers na závod nasadila Katka, jak jinak než ve zlaté barvě...

Říká se, že když bude trať těžší a náročnější, tím víc ti bude všechno nahrávat…
Jsou samozřejmě tratě, které mi sedí víc nebo méně. Ale těžko říct. Špička umí jezdit na čemkoliv. Proto se snažím myslet jen na sebe, jak to nejlépe zvládnu. Ale přiznám se, trať se mi líbí, baví mě, dneska jsem si už musela říct, že je konec, já bych na ní mohla jezdit celý odpoledne.

Leckde stojí skupinky závodníků a řeší technická místa, máš i ty nějaké zrádné místo?
Až jim bude 40, tak tam zastavovat a nic řešit nebudou :-)))) Já už jsem těch tratí viděla tolik, že už vím, jak si tu trať obhlídnout. Víc se tohle dělá na bikách, kde jsou skoky a opravdu těžký pasáže, to v cyklokrosu není tak náročný. Tady je ta jedna pasáž s odkloněným svahem před cílem, kde se to musí zkoušet a najet si to, je to náročný úsek a bude se tam rozhodovat. Když se padne, tak na šaltr a to je špatný. Na krosech se většinou jede jen nejrychlejší stopa, o to je to tady zajímavější.

Bude hrát start zásadní roli?
On je skoro vždycky důležitý, nemusí ho člověk vyhrát, ale zásadně ho nesmí nepokazit. Když se najede do těch toček, tak se tam může začít hned padat a pokud bude člověk vzadu, může na to doplatit. Nedovedu si představit, že by se to tady pak mohlo sjet, jako třeba v Hoogerheide. Uvidíme v závodě, tohle se nedá předpovídat, každopádně je dobrý být vepředu.

Jak jsi na tom fyzicky?
Jsem strašně ráda, že jsem zdravá, což je asi v tuto dobu nejdůležitější. Cítím se dobře, takže mám z toho radost. Na závod se fakt těším. 

Máš recept, jak porazit Marianne Vos?
Tím, že jí předjedu :-))) Ona to umí na všem, bude to těžké. V závodě člověk ze sebe chce vydat úplně všechno, takže ono něco plánovat moc nejde. Jediný, co by fungovalo je ujet.

Možná by mohla pomoc Eva Lechner, kdyby tentokrát lehla před ní.... tím se chci spíš vrátit k pádu minulý týden v Hoogerheide...
Ona se pak strašně omlouvala, pochopitelně to neudělala schválně. Komický na celý tý situaci bylo, že jsem píchla a nevěděla jsem kde. Jenže já jsem do ní nalítla tak, že jsem si urvala ventilek. To celé se zjistilo až po závodě, když italští mechanici za mnou přišli, že našli ten kus ventilku zaražený v sedle Evy… To je ale závodění :-)

Trať vede mezi rozdrcenými zbytky slévárny

Co po mistrovství světa?
Dovolená, hurá! V Kalifornii po dlouhých letech napadlo strašně sněhu, takže se těším na lyže. Doufám, že tam na mě zbyde ještě nějaký prašan, dám nějaký skialpy a běžky. Koncem února pak pojedu ještě na Hawaii se trochu ohřát.