KPŽ #10 – zablácené Manitou Železné hory

Manitou Železné hory má v kalendáři závodů Kola pro život zapsanou pořadovou číslovku deset. Co se týká počasí, tak desítka rozhodně nebyla šťastným číslem. Ten nahoře, co má na starosti počasí, si s účastníky dělal, co chtěl. Jak na běžícím pásu střídal černé mraky s dešťovými přeháňkami a slunečnou oblohu s příjemnými letními teplotami. Od rána to bylo takové jeho laškování.

Ale začněme pěkně popořádku. Do Chrudimi se na 13. ročník populárního maratonu sjelo necelých 1100 účastníků. Nejdelší sto patnácti kilometrovou trať si vybralo na tři sta z nich. Čekala na ně stará dobrá klasika vedoucí okolo Sečské vodní nádrže a cesty a cestičky v chráněné krajinné oblasti Železné hory.  Suma sumárum to dělalo nějakých 2800 metrů převýšení.

Start „Dlouhé“ pořadatelé z  MTBC I-biku naplánovali na osmou hodinu a patnáctou minutu ranní. Řazení do startovních bloků je většinou spojené s větší dávkou emocí a nervozity, jak si zajistit co nejlepší pozici. Je zvykem, že hodinu předem si už svá místečka hlídají první nedočkaví. Ale světe div se, na Resselově náměstí byl ještě okolo osmé nebývalý klid a prázdno. Kde jsou ty davy, co jinde spolehlivě zaplní náměstí? Jede se vůbec? Nejsou všichni na dovolené? Tak tyhle otázky asi šrotovaly v hlavě každému nezúčastněnému, kdo se přišel k startovnímu oblouku jako divák podívat. 
Ne, nic znepokojujícího se nedělo. To jen zmiňované počasí si právě ten čas dělalo, co chtělo. Chlad a vytrvalý silnější déšť donutil každého najít si volné místečko pod přístřeškem, kde by se schoval.  Až na poslední chvíli si dali maratonci Kola pro život od spíkra závodu říci a pokorně se bez zbytečných řečí seřadili na startu. Podle časového plánu odstartovali.

Zprvu je čekala klasika spjatá s chrudimským závodem, v podobě sjezdu po schodech. Zábradlí spolu s„vymlíkováním“ určilo koridory, které od sebe dobře oddělily sjíždějící borce a ty, co si moc nevěří, a raději pro pocit bezpečí schody pěkně seběhli. Následoval delší asfaltový úsek, po kterém se vyjelo ven z města. Tady bylo každému ještě hej, ale první sjetí ze silnice na rozblácené cesty plné kaluží ukázalo, o co poběží… Právě tady za to vzal Ondra Fojtík (Volvo Auto Hase) a od té doby, když se poohlédl, už nikoho ze svých soupeřů neviděl. Sto kilometrů si jel svůj vlastní závod. Nikdo ho neohrožoval. Technické problémy se mu vyhýbaly a ani nebloudil. Mohl jet, jak to umí. Po čtyřech hodinách a padesáti osmi minutách jízdy strávené na trati, projel vítězně cílem. V cíli byl samozřejmě s prvním místem spokojený, ale přesto v jeho hlase bylo slyšet určité menší zklamáni, že k sobě neměl na trati nikoho, s kým by mohl jet a soupeřit. „Chvílemi jsem musel jet i podle sporttestru, abych se donutil vůbec jet v závodním tempu.“ 

O druhé místo na dlouhé trase byl už ale boj, a to parádní. Ten spolu svedli Tomáš Stuna (Cyklo klub Plastochem) a Luboš Němec (Vokolek-Cycling-Team). Do cíle dojeli s více jak dvacetiminutovou ztrátou na Fojtíka, ale mezi sebou je dělilo pouhých osm vteřin. Šťastnější byl nakonec Tomáš, který si tak zopakoval loňský výsledek, kdy dojel druhý právě za Ondrou Fojtíkem. Třetí místo si z Chrudimi odvezl Luboš Němec. Čtvrtý byl Zdeněk Nehonský (GS Cyklo Jistebnice) a pátý nejlepší domácí borec Ondřej Budínský.

Mezi ženami  na „sto patnáctce“  dominovala Bára Radová (Studio 2001). Zvítězila časem 5:52:46. V celkovém pořadí i s muži to dělalo 26. místo! K tomu není co dodat.  V cíli zářila štěstím. „Závod to nebyl rozhodně lehký, hlavně toho bláta bylo fakt hodně, odpočinout se dalo akorát na asfaltu.“  A protože na startu bylo méně účastníků než se čekalo, mohla si bez nějakých nervů vychutnat start s přiděleným nízkým startovním číslem z předních pozic.
Druhou ženou v cíli byla Petra Kottová (Volvo Auto Hase). Na Báru ztratila necelou půl hodinku. Na rozdíl od ní ale měla v nohou závod na rakouském Salzkammergut Trophy, kde dojela na zkrácené „B“ trati třetí mezi ženami.
Třetí místo z Železných hor vydolovala Pavlína Černá (MTB Team Příchovice).

Co chybělo v obsazení elitních závodníků na dlouhé trati, o to větší „nášup“ jich byl na kratší 50km trati.  Především je třeba zmínit v poslední době hvězdné duo českého XC a týmu Odlo – Specialized: Boudný, Novák. Čerstvý karlovarský mistr a vicemistr rozdávali úsměvy na všechny strany. Už před startem na nich bylo vidět, v jaké jsou pohodě.  A co potom v cíli… No, nepředbíhejme. Volvo Auto Hase stáhlo z Dlouhé Rybaříka s Haklem a nechalo je jet krátkou trať. Venca Ježek (Alpine Pro-Author MTB), Standa Hejduk (Factor bike team), Pavel Zerzan (Česká spořitelna MTB) a Michal Bubílek (Bikeranch) se nepřijeli také do Chrudimi  jen tak zúčastnit.

Stejně jako ráno, začalo i hodinku před startem, který byl naplánován na dvanáctou, pršet.  S úderem poledne se rozjelo osmi set členné závodnické pole krátké trati a Fitness jízdy. Schody první sjížděl Jirka Novák. Hned od počátku se vepředu na nic nečekalo. Nejdříve za to vzal Ivan Rybařík a všem ve velkém stylu poodjel.  Venca Ježek, Michal Bubílek a další si to nechtěli nechat líbit a Ivana se snažili sjet. V tu chvíli už bylo pole řádně roztrhané na menší skupinky a jednotlivce. Jelo se, co to šlo. Jako první dojel Rybaříka Pavel Boudný. Jeho stájový sok Jirka Novák se k nim zanedlouho také připojil.  Venca Ježek měl vedoucí závodníky na dostřel, ale v přemíře snahy nesledoval tolik značení a sjel z trasy. S klapkami na očích si pozdě všimnul svého omylu. Než se stačil vrátit na trať, bylo pro něj po závodě. Smůlu si také vybral Ivan Rybařík, jehož postihl defekt. I on se musel rozloučit s vidinou na skvělý výsledek.

K cíli se řítila dvojice Odlo týmu. Neměla to ale tak jednoduché. Kousek za nimi jel výborně Pavel Zerzan a překvapení závodu Marek Rauchfuss (Samba Chic Racing).  Pod modrým cílovým obloukem hlavního sponzora projel nakonec jako první Pavel Boudný spolu s po boku jedoucím kolegou Jirkou Novákem. Vítězný čas měl hodnotu 1:49:44. Třetí místo nakonec dokázal vybojovat Marek Rauchfuss (+ 23sec.) a čtvrté zbylo pro Pavla Zerzana (+56sec.)  U pátého v cíli,  Michala Bubílka, dosáhla ztráta na „kořínkovce“  bezmála čtyř minut.

Jako první žena dojela na krátké trati Pavlína Šulcová (Samba Chic Racing) v čase 2:12:05 a na stupních vítězů se přidala k týmovému kolegovi Marku Rauchfussovi. Druhá byla klasifikována Jana Kábrtová (Alpine Pro-Author MTB) a třetí Barbora Hanušová (Bikeranch).

Na obou trasách dojížděli do cíle závodníci a závodnice ušpinění jako ta prasátka. Ze zablácených obličejů svítily jenom oči, rty, a když se pousmáli, tak i zuby. Tak trochu všichni dohromady vypadali jako naklonovaný americký trumpetista Louis Armstrong. Armstrongům bělošský jmenovec Lance se tou dobou potil při výjezdu na legendární Mont Ventoux při předposlední etapě Tour de France. Velkoplošná obrazovka v areálu cíle umožnila všem, co v tu dobu už byli v cíli, tuhle velkolepou podívanou sledovat.
Fajnové odpoledne překazila občas jen dešťová přeháňka a dlouhé fronty u mytí kol.

Kompletní výsledky jsou zde.

Dalším závodem Kola pro život je 8.8 Ještěd Tour v Liberci – Vesci.