Kristián Hynek se loučí s kariérou, Malevil Cup bude jeho poslední závod

Ono to vlastně trvalo už několik let, během nichž Kristián oznamoval nebo alespoň naznačoval, že je to jeho poslední závod a že konec kariéry se blíží. Pak přišla pandemie a plány se přehodnotily. Nyní to ovšem vypadá na definitivní tečku za jeho kariérou. Už vloni Kristián na Elbě oznámil svůj poslední start na mistrovství světa, letos v březnu anoncoval rozlučku s Cape Epic a nyní se blíží ta definitivní derniéra. V neděli se v Jablonném v Podještědí postaví na start svého posledního závodu v roli profesionálního bikera. Malevil Cup a mistrovství Evropy v maratonu si nevybral náhodně, právě tam před deseti lety začala jeho nejzářivější kariéra.

Kristiáne, na Malevil Cup 2012, kdy jsi získal titul mistra Evropy, asi rád vzpomínáš...
Samozřejmě, a moc rád! Do té doby jsem sice nějaké zahraniční úspěchy měl z různých maratonů - z Alpen Tour, Brasil Ride, Andalusie, ale velkou medaili jsem ještě neměl. Malevilem se to ale všechno zlomilo. Pomýšlel jsem na to, že bych mohl bojovat s nejlepšími a chtěl jsem dosáhnout těch nejvyšších met. Pamatuju si, že když jsem ten Malevil vyhrál, tak následoval další závod v Koutech na Kole pro život. Den před závodem jsme se byli projet s Honzou Hruškou a on mi říkal: "Tak teď asi půjdeš ven, ne? Kdy jindy, než teď, ne? Jsi mistr Evropy!" Mě to ale do té doby nenapadlo, a když mě tohle tehdy Honza řekl, tak jsem si říkal, že má pravdu, takže jsem začal pátrat a tím to celé začalo.

Kristián Hynek - ME XCM - Malevil Cup 2012

Kristián Hynek 2022

Vítězství na Malevilu se počítá mezi tvé nejlepší výsledky?
Asi jo, do jisté míry je to nejhodnotnější výsledek díky tomu, že to byl první velkej úspěch. První opravdu hodně velkej! Pak následovaly z mistrovství Evropy ještě dvě medaile - obě dvě bronzové a ještě ten rok 2012 jsem získal bronz na mistrovství světa, takže titul mistra Evropy řadím mezi největší úspěchy jako vítězství na Cape Epic a stříbro z mistrovství světa 2019, kterého si asi vážím nejvíc, zároveň je to ale moje největší cyklistická můra, protože zlato bylo kousek. Navíc s přihlédnutím k průběhu závodu, kdy jsem měl hned ze začátku problémy s tretrou, stavěl hned v první feed zóně a vyjížděl jsem s dvěma minutama. Na to si asi vzpomenu vždycky a vždycky mi to bude i líto. 

Na start svého posledního Cape Epic se Kristián postavil se svým dlouholetým kamarádem a tréninkovým parťákem z Černošic Matoušem Ulmanem...

Od březnového Cape Epic v podstatě nezávodíš, věnuješ se už pouze týmu...
Původní plány byly takové, že bych po Cape Epic vydržel a udržoval se v kondici, abych do závodu vstupoval s nějakými reálnými ambicemi na slušné umístění. Po Cape Epic jsem se cítil i dobře, v tréninku jsem se pak cítil nejlíp možná za rok a půl, ale pak se sešlo víc okolností, ať už pracovních, nebo rodinných, a ty mi neumožnily, abych nějak systematicky trénoval, takže z tréninku po Epicu nezbylo skoro nic. Řekl bych, že za posledních pět týdnů jsem najel to, co jsem zhruba najížděl v této fázi sezony za týden. Podle toho taky teď vypadá moje aktuální výkonnost. Nechci ale Malevil vzdát, protože to vidím jako skvělou příležitost se rozloučit s domácími fanoušky a zároveň velkým mezinárodním závodem. Je to i symbolická tečka, protože před deseti lety tam začala nejlepší část mé kariéry. Byla to moje první velká medaile. Rozlučka tedy platí, závod objedu a bude to taková symbolická tečka za kariérou.

Kompletní tým Kristiána Hynka Canyon Northwave - zleva mechanik a spoluzakladatel týmu Robert Novotný, Martin Stošek, Dominik Buksa, Petr Vakoč, Andreas Seewald, Stefanie Dohrn, Kristián Hynek a fyzioterapeut Torsten Walter
 

Jak ti vyhovuje teď pozice manažera týmu?
Je to takové dvojsečné. Na mistrovství republiky jsem klukům nezáviděl start v sedm hodin ráno za chladna, bylo tak 7 stupňů, říkal jsem si, že mi to asi tak chybět nebude. Na druhou stranu v průběhu závodu jsem začal mít svrbění nohou, závodní duch ve mně zůstal, ale s tím se srovnám. Jsem rád, že můžu být pořád u toho a to je skvělý. Asi mi bude nějakou dobu trvat, než se srovnám s tím, že nejedu a budou mi chybět pocity spokojenosti z úspěchu i vyčerpání. Když jsi vyčerpanej, vyšťavenej, stahanej, ale máš radost z toho, že se ti něco povedlo - to jsou přesně ty momenty, které mi budou chybět. Zase se ale snad budu moct v roli manažera radovat z úspěchu ostatních.

Plánuješ na Malevilu rozlučku?
Určitě bude autogramiáda, pak i nějaké posezení u týmového stanu a přiznám se, že ještě nemám všechno úplně rozmyšlený. Přijde mi zvláštní organizovat rozlučku sám sobě, takže asi něco vymyslí moje žena Šárka a Giovan (Robert Novotný, týmový mechanik, pozn. red.). Určitě ale něco chystáme a budu rád, když se tam fanoušci, ať už moji nebo týmoví, objeví. 

Cape Epic Bikecheck: Canyon Lux Kristiána Hynka

Na Malevilu by měl být i Alban Lakata, tvůj dlouholetý konkurent a později kolega z týmu Topeak Ergon. Co jeho konec kariéry?
Konec jeho kariéry se neblíží, co jsem slyšel, tak podepsal na další tři roky s Bullsem a rozhodně se končit nechystá, i když je o rok starší než já. Samozřejmě je otázkou, jaké má nadále ambice, on je ale strašně cílevědomej a podle mě ještě pomýšlí na to, aby se stal počtvrté mistrem světa v maratonu. Je ještě dost motivovanej a chce nadále závodit na nejvyšší úrovni.

Co jsi říkal na triumf Jaroslava Kulhavého na mistrovství republiky? 
Na jednu stranu to může vypadat jako překvapení, ale my jsme s ním počítali. Od začátku sezony má jeho výkonnost vzestupnou tendenci. Jára je pořád Jára, je to pan závodník. Občas má člověk pocit, že už je starej, ale když si uvědomím, že je o pět let mladší než já a když mě bylo 37 let, byl jsem na vrcholu svých sil. Z Járy se to rozhodně vytratit nemohlo, a pokud mu vydrží zdraví, bude dál adeptem na světové medaile, záleží jen na tom, jak moc bude motivován. Je už ale taky rozhodnutej skončit. Teď jsem si taky uvědomil, že pokud skončím já, Jára a ještě jeden dobrý závodník, kterého nechci jmenovat, tak se z české maratonské špičky ztratí dost zvučných jmen. Bohužel tu zatím kromě Martina Stoška není nikdo, kdo by žezlo převzal.