Loudání se jelo už po patnácté, tentokrát na 750 km

 
Extrémní závod Loudání českou krajinou je ve své kategorii klasika, ikona, kult. Nyní se mu do vínku dostal i "bikepacking", což ale neznamená, že se z Loudání stala pohodová vyjížďka. Nikoliv, závod je to stále takový jako žádný jiný. 

Patnáctý ročník Loudání českou krajinou odstartoval minulou středu 1. června v tradičně pozdních hodinách. Padesátka startujících se vydala na trať bikepackingového nonstop závodu dlouhého 750 km, s převýšením 19 200 m. Delších ročníků příliš nebylo, nad všemi ale dominuje jubilejní desátý v roce 2017, kdy bylo na loudacím menu 1 111 km!

Trasa byla tradičně do posledních chvíle tajná a odtajněna až dvě hodiny před startem, jak jinak než stále v podobě papírových listů. Loudání startovalo večer ve 22 hod na Rakovnicku u rybníka Vožeháku. Trasa vedle směrem na západ do Českého lesa, aby pak víceméně kopírovala hranice směrem na jih až na Šumavu a přes Novohradské hory a skončila v kempu Jemčina u řeky Nežárky.

První noc, kterou obvykle všichni celou závodí, zformovala na čele poměrně velkou a silnou skupinu favoritů a zkušených jezdců, ze které bylo zřejmé, že vzejde vítěz. Nakonec ale po 76 hodinách 5. 6. před druhou hodinou ranní do cíle 15. ročníku Loudání dorazila pospolu trojice Ondra Mohyla, Martin Vít a Dan Götz a o vítězství se tak podělili. Do konečného pořadí však ještě mohou promluvit tzv. loudalizace - penalizace za případné chyby při průjezdu trati.

Teprve dnes dojeli poslední závodníci, kteří ještě na trati zůstali. Do cíle se tak dostane něco málo přes polovinu z 50 účastníků, kteří před týdnem vyrazili na trať. 

Co je Loudání?

Loudání zní velmi příjemně. Loudání kudykoliv může být relaxující a romantické. Ne tak Loudání českou krajinou, což je plný název jednoho z nejtěžších extrémních cyklistických závodů v České republice a zřejmě i v celé Evropě. Inspirací pro Loudání se stal americký The Great Divide Race, který měří 4000 kilometrů.

Trasa Loudání je každý rok jiná a v drtivé většině vede po turistických a lesních cestách. Cílená cizí pomoc je na trase zakázaná a pořadatelé nezajišťují stažení závodníků z trati. Účastníci si musí vézt všechny potřebné věci „pro přežití“ sebou. Třešinkou na pomyslném dortu je to, že trasa je do poslední chvíle tajná. Závodníci se ji dozvědí vždy až hodinu před startem a musí tak být připravení na všechno. Tradiční start je ve středu ve 22:00 hodin.

Taktiku si každý může stanovit sám. Je lepší jít si lehnout, nebo vyrazit do tmy na trať? Kdy a co bude jíst, kdy a kde bude spát, je jen a jen na něm. Jediné důležité pro úspěšné dokončení závodu je přesné dodržení dané trasy. 

Pokud byste si podobný závod chtěli sami zkusit, není problém. Dokonale by vás mohla motivovat slova jednoho z pravidelných účastníků Pavla Macháčka zvaného Margla:

• Cesta do neznáma – fascinuje mě už sama myšlenka, kdy se na start postaví vybraná skupina 60 lidí, dostanou mapy a vyrazí do neznáma cestou necestou.
• Test sama sebe – ve světě, který nás (většinu a většinou) ruku na srdce už příliš často netestuje. A tenhle závod, pokud ho vezmete opravdu jako závod a ne jako vyjížďku, je brutální a donutí mě vždycky sáhnout až na dno a jet na dřeň.
• Odvaha – už před startem je jasné, že to bude těžké a bude to bolet, dobrý výsledek je vždy o emocích a hlavě, dokonce výrazně více než o dokonale vytrénovaném těle.
• Vítězství – nebudu to skrývat, ambice mám nejvyšší. 

Pokud byste tedy i vy měli chuť, ambice sáhnout si na dno svých fyzických a psychických sil, sledujte stránku www.loudani.cz nebo facebookový profil, aby vám neutekly přihlášky na 16. ročník.