Když se řekně exotika, vybavíme si obrovskou dálku. Ale Maroko je za rohem. Pro nás ho vykreslil Matěj Charvát a Stanislav Sehnal...
Jakmile se ozvou první mrazy, mnoho z nás začne přemýšlet, jak přežít zimu a přesto trénovat. Nebo kam vyrazit za teplem, kde by část zimního období cyklista přečkal, a ještě ho to bude bavit.
Já osobně dělám rád věci jinak než ostatní a vždy hledám nové cesty. Před více než deseti lety jsem jako asi jeden z prvních Čechů začal jezdit do oblasti San Rema a Finale Ligure. Mnoho let uplynulo a jak teď padne teploměr pod nulu, mění se můj feed na facebooku na reportážní web právě z této oblasti. Proč taky ne. Je to finančně dostupné, je tam moře trailů světového formátu a počasí většinou velice příznivé.
Ve Finale jsem byl snad 30x, ale baví mě objevovat nové věci, ne omílat něco stále dokola, byť opravdu kvalitního. Proto jsem v posledních letech objel s kolem v zimních měsících opravdu slušný kus světa, hlavně v jihovýchodní Asii. I letos jsem odcestoval na ježděním nabité dobrodružství právě do této oblasti. Zdaleka jsem tam totiž ještě všechno neobjevil a abych řekl pravdu, prostě mě to tam hrozně baví. Bohužel díky nešťastné zlomenině nohy mé přítelkyně jsme se museli předčasně vrátit a já už začal vymýšlet, jak by se dalo alespoň na chvíli z těchto zimních podmínek zmizet. V tu chvíli jsem dostal nabídku prozkoumat další zemi, kterou jsem měl již delší dobu v hledáčku - Maroko. Levné letenky před Vánoci mě ujistily, a tak jsem vytáhl mého kamaráda Standu Sehnala, a za pár dní jsme seděli v letadle.
Kam jsme to vůbec doletěli?
Pokaždé, když někam jedu, snažím se zjistit si o místě nějaké informace, abych mohl reagovat na to, co se stane. Když se třeba dostanete do dialogu s místními, je dobré vědět aspoň třeba kde jste, co se tam jí atd. Tentokrát to ale bylo jinak. Dostal jsem pozvání od lokálních týpků a ti mi řekli, že jsou z Marakeše. Po příletu mě ale hned šokovali tím, že jsme jeli rovnou pod nejvyšší horu, spali skoro ve 2000 m n. m. a nad hlavami se nám tyčila nejvyšší hora severní Afriky, Toubkal – 4162 m.
Maroko je vlastně taková zvláštní destinace. Mnoho lidí samozřejmě registruje její přítomnost, ale jen malé procento si je schopno alespoň trošku představit, jak to tam reálně vypadá. Je to dáno i tím, že má opravdu hodně podob. Od přímořských městeček přes Saharu až po opravdu drsný vysokohorský terén.
Půlku pobytu jsme strávili v malinké vesničce Aroumd, hned nad známější vesnicí Imlil. Ta se používá jako základna pro ty, kteří chtějí pokořit již zmiňovaný Toubkal. V druhé polovině jsme spali pokaždé v jiném údolí. Šplhali jsme se přes jednotlivé průsmyky a projeli opravdu velkou část pohoří.
Nepřijeli jsme se přece opalovat!
Mnoho lidí si může myslet, že v Maroku je vedro. To ale v tomto případě tak uplně neplatí. Na kolo se sem doporučuje jezdit od dubna do listopadu. My jsme v prosinci měli údajně velké štěstí. Teplota se v noci pohybovala okolo 5 °C, přičemž v domech se netopí. Ve dne se na sluníčku vyšplhal teploměr klidně i na 25 °C, stačilo ale občas zajet do stínu a bylo znát, že léto už je opravdu dávno pryč.
Traily...ano, někde se stále chodí pěšky.
Naším denním chlebem bylo výhradně pohoří vysokého Atlasu. Byl jsem opravdu překvapen, kolik tváří dokáže Maroko ukázat za jediný den. Stačilo vyjet za jednotlivé kopce, překonat průsmyk, a rázem jsme se ocitli v jiné klimatické zóně. Projeli jsme od ledu až po pouštní terén. Cesty jsou zde přírodně vychozené stovky let. Stále tady totiž většina lidí chodí pěšky anebo jezdí se svými osly pro zásoby mnoho desítek kilometrů denně. Sypký a skalnatý terén ale často vytváří překážky, které nejdou snadno překonat. Občas mají traily naopak tak hladký povrch a takovou "flow", že jsme opět žasli nad jejich rozmanitostí. Ze 14 dní jsme jezdili celých 12 a bylo to tak nějak maximum, které se dalo fyzicky zvládnout. Hlavně ze začátku to nebylo jednoduché, nadmořská výška a silné slunce nás dost vysilovaly.
Kamarádi, ale ne na první pohled.
Už jsem nějakou část světa procestoval, tak si dovolím napsat i něco k tomu, jak na mě Maroko působilo ohledně obyvatel. Ti se dělí z etnického hlediska, co jsem pochopil, na původní obyvatele - Berbery a Araby, až mě zaskočilo, jak striktně to oddělovali. V horách se v podstatě s Araby moc nepotkáte, tam je většina obyvatel původních. Angličtina funguje, ale ne vždy. Ideální by bylo umět alespoň francouzsky.
Jinak jsou lidé milí a pohostinní, ale ne na první pohled. Přišlo mi, že se naučili cizince tak trošku ignorovat. Stále tedy mluvíme o tom, jak to je v horách. Když ale něco potřebujete - vstřícně vám pomůžou. V horských vesnicích se všichni znají, stále se zdraví a usmívají. Absolutně jinak to bylo v Marakeši. Tam jsou místní z dost velké části na turisty až alergičtí. Jakmile vás někdo na ulici vidí třeba s kamerou, chce vás propíchnout pohledem případně si k vám striktně dojde říct o malý obnos peněz za to, že si ho natočíte.
Kultura
Maroko je podle mě nejbližší a nejlevnější destinací, kde lidé, kteří nejsou zcestovalí, zažijí tzv. kulturní šok. Samozřejmě je to dané nemálo tím, že Maročané jsou téměř bezvýhradně muslimové. Další zvyky a tradice to jen dokreslují. Rozhodně jsme si ale nepřipadali v nebezpečí, naopak. Lokálové se o nás starali jako o vlastní, zvali nás k sobě domů, hostili nás u večeře, vzali nás do místních lázní a s nadšením vše ukazovali.
Jestli máte rádi dobrodružství a nemyslím jen to na kole, je tohle přesně pro vás. V Maroku zažijete něco "jiného" třeba i při tom, když si jdete do obchodu koupit vodu. Kombinace netknuté přírody, krásných výhledů, parádních trailů a kultury Maroka je prostě mix, který byste měli zažít.
Závěrem
Tahle země má rozhodně co nabídnout. Pokud už vás jen maličko “nudí” místy příliš učesaná Evropa, a chcete se podívat, jak lidé žili mnoho desítek až set let zpět – je to určitě volba právě pro vás. Cestování nám otevírá oči a Maroko je rozhodně jedna ze zemí, která je až nepochopitelně blízko na to, jak moc vám je může otevřít. K tomu super traily, lidé i klima – to je něco, proč jsem zde rozhodně nebyl naposled.
Naopak! Velmi rád bych vás vzal příště s sebou bez zbytečných starostí... Víc info o plánovaném BikeTripu do Maroka zde: http://bit.ly/charvatbros_biketrip_morocco
Americký Trek se letos rozhodl, že dá brouka do hlavy všem, kteří to se silniční cyklistikou myslí opravdu vážně. Po loňském představení nové aero silničky Madone tak letos přišla na řadu ještě…
Celý článek…Čeká vás především kvalitní horský trénink ve společnosti závodníků profi pelotonu. A také semináře, péče špičkových techniků, fyzioterapeutů a masérů, sauna, dobré a zdravé jídlo. Prostě top…
Celý článek…Jeden z nejnáročnějších a nejprestižnějších etapových závodů horských kol na světě – Cape Epic se... Příspěvek Jak se plní sny. Aneta Hovorková míří na Cape Epic pochází z Dámynakole.cz
Celý článek…Před pár dny byla při pietním aktu uctěna památka 18leté švýcarské cyklistky Muriel Furrer, která...…
Celý článek…Krásné a funkční. To je nový model Orbea Diem, s nímž budete ve městě za bohy...
Celý článek…Zcela nové Turbo Porto je více než jen nejužitečnější a nejvýkonnější nákladní elektrokolo ve své kategorii. Je pečlivě zpracováno tak, aby bylo nejvýkonnějším, nejpropracovanějším a nejkrásnějším…
Celý článek…