Dahle s Nafem dominovali

Tambre d'Chies
ženy: 74,6 km (1,5 okruhu)
muži: 93,2 km (2 okruhy)
1830 m převýšení na jeden okruh
asfaltové cesty 35%, lesní cesty 55%, singlracky 10%

"Konečně mám kompletní sbírku," radovala se v cíli velmi náročného závodu Norka Gunn Rita Dahle, když vítězně proťala pásku ruku v ruce společně s týmovým kolegou z Multivan Merida týmu Švýcarem Ralphem Nafem - vítězem mužského závodu. Gunn Ritě Dahle chyběl pouze jeden titul a tím byl právě ten maratonský z evropského šampionátu. Její sbírka titulů z OH, SP, mistrovství světa cross country i marathonu, mistrovství Evropy cross country je nyní kompletní. Svůj první start na maratonském šampionátu proměnila v očekávané vítězství, soupeřek měla totiž jako šafránu. Její vítězství trochu zkalil fakt, že více jak polovinu závodu před ní jel Němec Jürgen Kotula (Multivan Merida) na což upozorňovalo hodně lidí, ale nikdo nepodal oficiální protest. Stříbrnou pozici uhájila loňská mistryně Evropy sympatická Finka Pia Sundstedt a bronz si na krk pověsila Švýcarka Dolores Maechler-Rupp.

Pro Ralpha Nafa to byl po zranění ve Fort William první důležitý závod a jak bylo vidět, rehabilitační pauza mu prospěla. Od zbytku závodníků se však odpoutal celkem brzo, ale závod to dle jeho slov nebyl vůbec jednoduchý: "Zpočátku bylo tempo dost vysoké, to mě překvapilo. Měl jsem pocit, že se mi vaří hlava, bylo šílený vedro. Posledních 15km bylo hodně těžkých, i když jsem před tím nejel naplno. Před cílem jsem dojel Gunn Ritu a posledních pár kilometrů jsme jeli spolu, měli jsme oba slušný náskok, v cíli jsme si to spolu vychutnali." Na stupních vítězů ho doplnili další dva Švýcaři - stříbrný Thomas Stoll a Andreas Kugler. Největší favorité - specialisté maratonci na těžké trati na specialisty cross country neměli. Usnadnil jim to i nešťastný pád Rakušana Albana Lakaty a také předčasný konec Daria Acqauroliho, kteří byli hnacím motorem skupinky pronásledovatelů.

Městečko Tambre, které podnik hostilo, leží na jižním okraji Dolomit nedaleko města Belluno. Česky bychom vesnici nazvali pěknou dírou, kdybyste hledali nějakého diváka, činilo by vám to velké problémy. Pouze doprovody a zvědavci vykukují ze svých zahrádek a políček. Společně s faktem, že Evropská cyklistická unie se rozhodla nevypsat startovní pozice pro národní skupiny, by člověk mohl nabýt pocitu, že se snaží tuto disciplínu zneškodnit. Závodníků startovalo pouze 198 (dohromady ženy a muži) a ti by se v národních dresech dali počítat na prstech ruky, snad jen Švýcaři a Fini. Našim závodníkům nepomohl ani termínový střed s českým maratonským pohárem, ale to už je na hony vzdáleno našemu chápání. Nejen proto jich v Itálii startovalo opravdu málo, celkem 5. Kromě Milana Špolce (Fuji), který vyhrál kategorii Masters a jedenáctého místa Evy Hubené (Rock Machine Cyklomax) se o příliš velkých úspěších hovořit nedá - 19. Julie Pekárková (Rock Machine Cyklomax), 29. Oldřich Hakl a 35. Ondřej Fojtík (oba Merida Biking).

Většina našich závodníků dala přednost závodům doma, konkrétně českému poháru v Beskydech. Kolega Petr Dědina tam vyzpovídal vítěze závodu Ivana Rybaříka -
Co že si nejel na Evropu a dal jsi přednost Beskydům?
I.R.: Dva důvody. První je konzultace s trenérem. A druhá, že nechci ani nemůžu akceptovat to, před co nás postavil letos svaz - že ano, jeďte, budete reprezentanti, jeďte na ME a MS a když nějak dobře dopadnete, tak vám náklady, nebo část nákladů zaplatíme. Prostě to není regulérní reprezentace. Když to řeknu upřímně, byl jsem hrozně hrdej na to jezdit za repre, fakt mě to těšilo, ale muselo to mít nějakou úroveň. Tohle se mi nelíbí a ani to nechci. To bych radši jel za KHS. Nejsem žádná hvězda, venku jezdím jak můžu, ale tohle se mi nelíbí. Nechci mít ani hvězdný manýry. Bavili jsme se o tom s klukama v týmu, i s Michalem (Ivanův trenér, pozn. red) a vedením týmu a tohle je naše rozhodnutí. Za těhle podmínek bych jel určitě radši za KHS než za repre.

Takže kdyby měl svaz jiný přístup, tak jsi dneska na Evropě?
Tak. Asi jo. I když jsme letos preferovali ČP, takže bych Evropu možná vypustil tak jako tak (ČP i ME se jely ve stejný den(?!), pozn.red), ale na Mistrovství světa bych jel 100%, kdyby byl jiný přístup svazu. I bych kvůli tomu oželel Mistrovství republiky. Ale Mistrák světa, to by bylo něco jinýho. Ale taky nepojedu. Není reprezentace, tak nepojedu na MS.... A když bych jel, tak bych jel za KHS. Nechci dělat nějak zle, ale rád bych na to upozornil. Proto jsem se rozhodl takhle.

Nedalo nám, abychom se nezeptali i na názor druhé strany, tedy zástupce ČSC, reprezentačního trenéra Jiřího Lutovského: "V případě Ivana ani nevím co si mám myslet, před měsícem mi tvrdili, že na Evropu nepojedou, protože se tou dobou budou připravovat na světový pohár ve Francii, který je příští týden. Že startoval na českém poháru mě překvapilo. Ono je to velmi jednoduché to všechno hodit na svaz, ale první chybu vidím na straně Evropské unie, když zrušili národní skupiny. Každý raději jede v týmových dresech, což bylo včera jasně vidět. Podmínky pro start na evropském šampionátu jsem zveřejnil dosti brzo, aby s tím mohl kdokoli jakkoli naložit, tzn. mohli si vybrat jestli závodit za svůj tým nebo závodit v reprezentačním dresu, v případě úspěchu by svaz hradil výdaje nebo část výdajů. Loni jsem do Norska udělal nominaci i se samoplátci, kteří nakonec předčili ty nominované na osmdesátých místech."

Výsledky ŽENY : : MUŽI

Foto: Armin Küstenbrück, Jan Němec