Měřiče Wattového výkonu – zahájení seriálu

Watty, tato klasická fyzikální veličina, tak začaly hrát v cyklistickém tréninku velice důležitou roli. Pro lepší pochopení kam watty zařadit, se pokusme alespoň krátce zamyslet nad jejich významem.

Objemové ukazatele
Kdysi, v cyklistickém dávnověku minulého století, se sledování tréninku odehrávalo poměrně jednoduchou metodou. Stačila vlastně jediná cifra, která hovořila o tréninkové píli toho kterého svěřence. Ano, tou cifroou je stále oblíbený počet najetých kilometrů. Jezdci stačilo tedy vědět, že má v sezóně absolvovat zhruba 30.000 km a tím bylo řečeno prakticky vše.

Ukázalo se, že dávka sama o sobě však z nikoho jen tak formu nevykřeše. To, co je stejně důležité jako objemové ukazatele samotné, je skutečnost, jakému zatížení bylo tělo v průběhu tréninkového procesu vystaveno a v jakém režimu a jak dlouho bylo tedy vlastně nuceno pracovat. Teprve vhodná skladba objemových a kvalitativních ukazatelů může znamenat odpovídající růst výkonnosti. Je to jako s oblíbenou praženou kukuřicí. Pokud ji vystavíte příliš malému žáru, kýžená pochoutka v podobě křupavých bílých chomáčků se nedostaví. Pokud je však žár příliš veliký, kukuřici spálíte a získáte černé nepoživatelné uhlíky. Pouze přesně specifikovaná tepelná dávka přinese kýžený efekt.

Tepy a intenzita
Když tedy přišla koncem devadesátých let firma Polar s teorií, že monitorování srdečního tepu dává velmi dobrý obraz o zatížení těla sportovce, vznikly tréninkové zóny. Počet najetých kilometrů, či tréninkových hodin zůstal stále velmi podstatným ukazatelem, ale do popředí se dostala i intenzita zatížení, jako ukazatel kvality tréninku. A tak mnozí už dnes vědí, že abychom dosáhli kýženého tréninkového efektu (například zapojení tukového metabolismu), je třeba se pohybovat v určité tréninkové zóně. Měřiče tepů tak kralovaly bezmála dvacetiletí a za tu dobu se staly synonymem smysluplného, relativně dostupného, hlídače tréninkové intenzity.

Watty a výkonnost
Historie měřičů wattového výkonu je zhruba stejně tak dlouhá, jako historie měření tepu, avšak k jejich komerčnímu rozšíření došlo zhruba až v posledním desetiletí a to zejména zásluhou dvou doposud vedoucích značek oboru – německému SRM a americké firmě CycleOps.

Tím hlavním důvodem, proč se wattmetry v poslední době prosazují stále výrazněji, jsou zejména jejich kvalitativně vyšší možnosti v řízení tréninku sportovce a nová, velmi, opravdu velmi zajímavá možnost – zaznamenávat absolutní výkonnost jezdce. Kromě toho, že dále odstraňují několik poměrně významných nectností meřiče srdečního tepu (setvrvačnost, závislost na celé řadě vnějších i vnitřních vlivů. atd.) tak možňují velmi exaktně sledovat výkonnostní růst jezdce a srovnávat ho nejenom se sebou samým, ale dokonce i absolutně s kýmkoliv na světě. A ruku na srdce, kdo by nechtěl vědět, jak moc mu chybí do výkonnosti jezdce ProTour, či zdali je jeho aktuální výkonnost lepší než vloni a o kolik přesně. Daní za tuto lákavou informaci je ale skutečnost, že watt jako centrum současného informačního dění už není pro každého tak jednoduše „průhledný“ jako je srdeční tep. Nicméně jeho výhody jsou tak výrazné, že vše ostaní včetně vyšší ceny ustupuje do pozadí.

V sérii článků, které jsme pro vás připravili ve spolupráci s evropským servisním centrem měřičů PowerTap (www.CycleOps.cz), se Vám pokusíme ukázat, v čem konkrétně přednosti wattmetru spočívají a jak je možné je v praxi využít.

Ještě než se pustíme do odhalování tajů wattových ukazatelů, uveďme pár, pro někoho možná překvapivých, poznámek.

Několik zajímavostí o wattech
Předně, nasazením wattmetru v tréninku se zásadní principy a metodika tréninku nemění, pouze se zpřesňuje a v mnohých ohledech zjednodušuje jejich provedení. Například správná intenzita tréninkového intervalu je s wattmetrem známa od první vteřiny a není třeba ji během jízdy pracně hledat jako v případě tepového předpisu.

Wattmetr není něčím nepřekonatelě složitým, určeným pouze pro numerické šílence. Rozhodně není třeba se ho bát. Ten, kdo ho měl možnost vyzkoušet, velmi rychle pochopil, že jeho základní užitná hodnota se objeví od prvního okamžiku, kdy si ho instalujete. Informace typu teď těch 400W jedu a teď ne má svoji obrovskou hodnotu, zejména ohledně techniky šlapání která se pouhou intuicí vylepšuje jen velmi obtížně.

Mimochodem, na přesnosti měření opravdu záleži. Určit rychlost jízdy, či počet úderů srdce za minutu je velku snadné a přesné. V případě wattového výkonu je přesnost měření a jeho časová stálost důležitá dvojnásob, ale zaručuje se poměrně obtížně. Ke slovu tak přichází kalibrace, neboli laboratorní ověření spolehlivosti přístroje.

A poslední názor do obvyklé polemiky o wattech – otázka nezní zdali používat watty nebo tepy. Obě veličiny jsou pro moderní trénink totiž důležité a velmi dobře se doplňují. Jestliže wattové ukazatele objektivně vypovídají o intenzitě zatížení, pak tepové ukazatele popisují odezvu těla na toto zatížení, což teprve dohromady dává komplexní obraz o tom, co se s námi v tréninku vlastně děje. Pokud tohle budeme vědět a umět na to adekvátním způsobem při tréninku reagovat, pak jsme na nejlepší cestě k budování výkonnosti.

Mimochodem, až přítomnost wattmetru v tréninku dává vlastně plné oprávnění dnes populárnímu koučinku po internetu. Bez možnosti exaktně sledovat jak se tělo chová pod předepsaným tréninkovým zatížením se vždy bude jednat poměrně nepřesný empirický model, který běžně selhává díky značnému množství okolních vlivů. Každý jsme trochu jiný a optimální tréninková skladba pro jednoho může být pro druhého naprosto nepoužitelná, ačkoliv se podle vyšetření oba jeví velmi podobně. To však bez výše uvedené možnosti poznáte jen velmi obtížně.