Představujeme: Mont St Anne

Celá planeta žije fotbalem. Kromě kousku Kanady, kde se nachází Mont St. Anne. Zde je totiž číslem jedna Velká cena Kanady F1 v Montrealu a v tomtéž městě i koncert Madony. Jsou toho plné noviny a televize!

Protože jsme Mont Sainte Anne navštívili úplně poprvé, je více než naší povinností představit vám toto lyžařské středisko nedalo města Quebec. Když jsem hledal na mapě městečko Mont St. Anne nebyl jsem vůbec úspěšný, žádné vlastně neexistuje, je to pouze název střediska. To leží 40km východně od Quebecu nad řekou Svatého Vavřince. Navštěvováno je zejména v zimě, prý jsou tu dvacetistupňové mrazy a přes dva metry sněhu. A to spodní stanice lanovek leží ve 150ti metrech nad mořem, vrcholek hory Svaté Anny pak o 650 metrů výše! Co člověka velmi zarazí je téměř naprostá anglická negramotnost. Teritorium Quebec si jako jediný udrželo francouzštinu a skoro až separastické nálady jsou znát i třeba na benzinové pumpě, když s váma prodavač není schopen promluvit jediné slovo anglicky a vyloženě mu to dělá dobře. Zkrátka a dobře, pokud se někdo chystá do okolí Quebecu, zapomeňte na angličtinu, vyzbrojte se francouzštinou.

Světový pohár tady v Mont Sainte Anne má již velmi dlouhou tradici, resp. tak dlouhou, jako žádná jiná lokalita. Závody se zde konaly každoročně od založení světového poháru, tedy od roku 1991. Nutno připomenout, že se v Mont St. Anne odehrává také kanadský pohár a to od roku 1983! Není potom divu, že festival Velirium, jehož je světový pohár součástí trvá čtrnáct dnů. Jedinou pauzu Mont St. Anne učinilo v roce 1998, kdy se zde odehrávalo Mistrovství světa. Během šestnácti let prošly místní tratě pěknou řadou kosmetických úprav.

Tou nejmladší je fourcrossová dráha, kterou předělávají rok co rok. Letošní měla necelých 500m, neobsahovala žádné záludnosti v podobě mega skoků, závodníkům v několika místech dávala na výběr dvou různých stop. Nejhorší byly drobné, sem tam i větší kameny, na kterých kola ustřelovala. Nicméně nedělala žádné problémy Author riderovi Michalu Prokopovi, který opět vyhrál. Ale o tom až později.

Sjezdová trať, dlouhá 3200m s převýšením 650m patří mezi nejrychlejší a velmi technické tratě ve světovém poháru. "Trochu jí od loňska předělali, zdá se mi, že ubrali trochu z technický náročnosti," říkal před závodem Kamil Tatarkovič. Trať je vedena po sjezdovkách, podobně jako ve Špindlerově Mlýně a na několika místech je ústí do javorového lesa (jak jinak), kde na ridery čekají nejtechničtější kamenité pasáže.

"Cross country okruh byl hodně zkrácenej od mistrovství světa, ale technika zůstala," tvrdil reprezentační trenér Jiří Lutovský, který jako jediný měl osobní zkušenost z mistrovství světa před osmi lety. Tenkrát měřil téměř devět kilometrů, dnes jich má pouze pět. Trať obsahuje množství lesních singl tracků, které jsou velmi technické. Loni zde Milan Spěšný (Merida Biking) skončil desátý, uvidíme, jak se dnes odpoledne povede ostaním našim.

Do Kanady totiž přicestovala pěkná řádka našich bikerů:
DH - Michal Maroši, Kamil Tatarkovič
4X - Michal Prokop + výše uvedení
XC - Tereza Huříková, Kateřina Nash-Hanušová, Jan Škarnitzl, Filip Eberl