Na skok kurýrem - zkušenosti s Cargobikem

V prequelu seriálku jsme si představili filozofii nákladních kol. Poněvadž tato série hlavní část nemá, jdeme rovnou na sequel – zodpovězení otázek... 

Autor: Jakub Jirků
Na skok kurýrem - zkušenosti s Cargobikem


Současná zdravotní, ale hlavně nastávající ekonomická krize donutila spoustu lidí vzdát se jejich povolání, které pro společnost nebylo nezbytně nutné – nenaplňovalo její základní potřebu jíst, ale nějak mělo lidem život zpříjemňovat. A tak se v sedlech nákladních kol sešli turistický průvodce, hudebník a já, mimo to v konkurenční firmě jezdí třeba fotografka…

Mezinárodní přepravní společnost DHL nakoupila malou flotilu nákladních kol, přičemž její hlavní částí jsou dva přepravní biky od švédské firmy Velove. Přesně se jedná o model Armadillo, což v překladu znamená pásovec. Připomíná spíše rikšu nebo zvednuté elektrokolo, díky čemuž nemá problém s rovnováhou.

Váha stroje činí 67 kg, přičemž jeho výbava čítá jednu rezervní baterii k motoru Bafang s kapacitou 0,6 kWh a rezervní kolo, jež by se mělo nasadit po uvolnění jednoho šroubu imbusem. Přídavný výkon by měl činit maximálních povolených 250 wattů. Dojezd na jednu baterii dosahuje dobrých 40 kilometrů, což je pro účely stroje naprosto dostačující. Ke kvalitní výbavě připočtěme hydraulické kotoučové brzdy, 14stupňovou převodovku v náboji od renomovaného Rohloffu. Na největší převod se ujede na jedno šlápnutí 5,26 metrů, a tak se počítá při kadenci zhruba 90 otáček s rychlostí blížící se 30 km/h.

Pracovním nástrojem je však bedna s elektrickým zámkem, která je rozdělená na čtyři police, přičemž jedna část je vyndavací a lze tak teoreticky naložit do kola předmět o rozměrech cca 100*80*20. Objem zavazadelníku je rovný metr krychlový, což je víc než u lecjakého osobáku. Cena? Nepříjemná, pohybuje se kolem čtvrt miliónu korun.

Jak vypadá služba?

V práci se kolo používalo na pobočce DHL ležící v kancelářské zóně poblíž obchodního domu na pražském Chodově. Kolo se i kvůli otevření nového depa pro přepravní společnosti na Těšnově přemístilo do krátkodobého azylu, ale už je zpět.

V praxi se systém práce příliš nelišil. Pro kolo vedení společnosti vyčlenilo tzv. route, češtěji řečeno revír, do něhož cyklista zaváží. Na Chodově má odhadem o velikosti 12 km čtverečních, přičemž tři kilometry zabírá les. Kolem Florence se obsluhuje výrazně menší plocha o rozloze nějakých 3 km čtverečních, nicméně se tam nachází mnohem více objektů pro doručování, a tak lze lokalitu považovat i za náročnější.

Většinou těsně před desátou přijel kolega s dodávkou, který měl v pytli vytříděné zásilky do cyklistovy oblasti. Kurýři používají k doručování skener, který jim ukazuje adresy, kam musí zajet, a eviduje jim, které zásilky už doručily nebo případně nabrali. Před jízdou je tedy si třeba čárové kódy na balíkách a obálkách naskenovat naskenovat a poté vymyslet ideální postup.

Většinou se jedná o dva okruhy směrem na západ a východ od výjezdního bodu. Díky policím si lze zásilky za sebou naskládat přesně tak, jak půjdou za sebou a není potřeba při zastavení hledat správný balík a přemýšlet, která adresa bude další. Stačilo se podívat, který balík je na řadě. Systém mohla narušit jedině nějaká větší krabice. Je pravda, že největší zásilky mající zpravidla více jak 20 kg je třeba přepravit dodávkou. Na druhou stranu se do poliček na milimetry přesně vejdou krabice s tzv. suchým ledem – směsí udržující teplotu prostředí kolem -70 °C – v němž se nacházejí lékařské vzorky.

Na Chodově se na současné trase pohybuje počet zásilek kolem 20, ale na druhou stranu je třeba dalších zhruba 15 zásilek vyzvednout, neboť se v okolí budovy nacházejí sídla nejrůznějších firem. Svoz je pak však poměrně pohodový a hlavně rychlý. Mezi dalšími zastávkami je vzdálenost průměrně kolem jednoho kilometru, člověk si tak trochu přišlápne.

Nejkurióznějším úsekem je bezpochyby výjezd Kunratickým lesem od nové čtvrti zvané Zelené domky. Cyklotrasa tady vede v zhruba 7% stoupání a motor stroje tady naráží na své limity. Cyklista musí docela usilovně šlapat a pohybuje se rychlostí nejvýše 12 km/h. Projetí této cesty zabere však jen pět minut. Stroj má také velmi poddajný podvozek, díky čemuž lze s ním jezdit po trávníku, lehce kořenaté lesní cestě… Skoro jakémkoliv terénu, kde je alespoň 90 cm široký průjezd (taková je jeho šíře). Za službu kurýr najede necelých 20 km.

Na Florenci mají kurýři poněkud tvrdší chléb, protože síť adres k doručování je výrazně hustší. Musejí se potýkat i s kancelářskými budovami, kde je potřeba obejít několik recepcí, přičemž kolo samozřejmě musí parkovat v ulicích. Ne nadarmo je v této leckdy nezáviděníhodné branži centrum strašákem, kde se více chodí, než jezdí. Na kole je to alespoň o dost zábavnější než v dodávce, kterou nelze skoro nikde zaparkovat.


Výhody
S kolem jsem absolvoval i jakousi výstavu nákladních kol, kde se prezentovala i konkurence. Neskromně ale mohu říct, že rikša díky své netradičnosti budila největší zájem a každý návštěvník si pochvaloval jednoduché a intuitivní ovládání. Překvapení se stala též průjezdnost terénem, neboť kolo disponuje velice propracovaným podvozkem, který se skvěle přizpůsobuje náklonu terénu.

Nevýhody
Největším úskalím v českých městech jsou obrubníky, s nimiž produkt evidentně nepočítá. Už při rychlejším přejezdu většího retardéru škrtá předek kola o asfalt a nelze vyjet na více jak 5 cm vysoký obrubník. S kolem se dá sice manipulovat, ale je to dřina.

Vyplatí se to?
Ano, může se to vyplatit. Teoreticky… Prvním problémem je, že část dovozu musí obstarat muž s dodávkou, který jede přes celou Prahu z depa ve Zdibech na Chodov. Na druhou stranu stejný muž stejně doručuje v přilehlé oblasti, a tak jeho zdržení se počítá v rámci jednotek minut. Kolo se samozřejmě pohybuje pomaleji než dodávka, byť rychlost 25 km/h se poměrně blíží rychlosti aut v zastavěných oblastech, navíc lze využít bezčetného množství zkratek. Lze najít dost adres, na než se kurýr dostane rychleji na kole než dodávkou.

K porovnání přidejme počet doručených zásilek. Na kole je to kolem 20, kdežto auto má zhruba 50. Oficiální průměr počtů tzv. stopů, tedy výdejů a nabrání zásilek, vyměřilo DHL na 43,7, ale ve městech je počet větší než na venkově. Na Florenci však není problém doručit 40 zásilek a dalších 15 nabrat, díky čemuž se dostáváme k velmi podobnému skóre jako má auto a generovaný zisk pro firmu tak bude podobný. Úskalím mohou ale být „nadměrné“ zásilky, které nakonec stejně bude muset doručit dodávka.

Ideologové hovoří jasně: „Je třeba zakázat vjezd autům do centra měst, nebo ho alespoň tak znepříjemnit a zeselektovat, aby se tam bez speciálního povolení nikdo nedostal.“ Takový vývoj by pravděpodobně způsobil populaci šok a dost problémů. Na druhou stranu jsou města a hlavně jejich centra pro automobilový provoz zásadně nevhodná. Auta navíc hyzdí ulice, ubírají v nich prostor a všeobecně znepříjemňují život nejen zplodinami, kterých teď už tak nebezpečné množství neprodukují.

Přepravní kola by přeci jen mohla zastoupit některé zbytečné jízdy autem. I když nepřepraví všechno, je stále znatelný rozdíl, jestli dodávka do centra zajede jednou, nebo po něm kličkuje mezi 30 zastávkami. Problémem je, že cyklista má oproti chlapovi v dodávce zhruba třetinový přepravní výkon, pokud nemá ideální podmínky (špatná průjezdnost, skladné zásilky).

Je tak otázkou nejbližších let, jestli někdo najde praktické a případně komerční využití těchto strojů.

Přečteno - 3141x Tagy: elektro e-bike cargo
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. TechnikaFotogalerie: Crussis Largo 9.6-L
    Fotogalerie: Crussis Largo 9.6-L
  2. Tech newsShimano představuje odolnější alternativní Deore a XT
    Shimano představuje odolnější alternativní Deore a XT
  3. Testy - RecenzeTEST: Crussis Largo 9.6-L
    TEST: Crussis Largo 9.6-L
  4. TechnikaFotogalerie: Giant Trance X E+ Pro 2
    Fotogalerie: Giant Trance X E+ Pro 2
  5. Testy - RecenzeTEST: Giant Trance X E+ Pro 2
    TEST: Giant Trance X E+ Pro 2
  6. TechnikaFotogalerie: Lapierre Overvolt AM 6.6
    Fotogalerie: Lapierre Overvolt AM 6.6

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.

redakční systém | ISSN 1803-5744