Nino Schurter: "Dokud budu vyhrávat, chci závodit."

 
Nyní již desetinásobný světový šampion v cross - country v elitní kategorii mužů prožívá pár let před koncem své závodní kariéry její nejhezčí chvíle a cyklistiku si užívá naplno. Jak po závodě uvedl: "Nic mě už netlačí, výsledky jsou už jen bonusem, vyhrávat ale chci a to mě stále žene dopředu." A že má motivace dostatek, je znát, v 36 letech prohání mladíky, jako je Thomas Pidcock, Vlad Dascalu či Alan Hatherly a v těch nejdůležitějších závodech na ně stále dokáže vyzrát.

Rok 2009 a Ninovo první vítězství na MS, jediný titul na 26 palcovém hardtailu...

2009 vs 2022...

Od prvního titulu Nina Schurtera v Canbeře uplynulo již 13 let a změnilo se mnohé. V jeho kariéře se mísily úspěchy (které převažovaly) s neúspěchy. V roce 2014 se oženil, manželka nosí jeho příjmení, zajímavé je ale její jméno, jmenuje se totiž Nina. V roce 2015 se páru narodila dcera Lisa Sophia.

Nino také absolvoval pilotní zkoušky na helikoptéru a často lítá strojem Robinson. V loňském roce například sám doletěl na Elbu, kde ho čekal světový šampionát v maratonu. Jen si prohlédněte instagramový profil Nino the Pilot a inspirujte se jeho nadšením.

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Nino (@nino.thepilot)

A změnila se i jeho vizáž, zestárl o 13 let, vypadaly mu vlasy... (Jaroslav Kulhavý rád na toto téma žertuje - "vlasy mu vypadaly ze mě" - pozn. redakce)  Co se ale jednoznačně nezměnilo? Vášeň a jeho láska ke sportu. Pořád je stejným dříčem, vítězství prožívá stejně emotivně, jako kdyby vítězil na mistrovství světa poprvé. Stále je v tréninku poctivý, nemizí mu motivace. Je to až neuvěřitelné, ale právě proto je stále nejlepším a jeho rekordy už asi nikdy nebudou překonány.

Kdo by neznal jeho videa, kde piluje techniku, cvičí na balančních podložkách či chodí na skipalpech po horách? To musí zkrátka namotivovat každého sportovce od amatéra po profesionály. Kanál N1NO: Hunt for glory je dostupný na YouTube a kdo postrádá motivaci, ať si pár videí zhlédne.

2013 Pietermaritzburg

2015 Vallnord, kde se na stupně dokázal probít i Ondra Cink

Dalším jeho pevným bodem kariéry je značka Scott, které je věrný už od roku 2009. Od té doby kolo neměnil, jen velikost ráfků. Jednou triumfoval na kolech s rozměrem 26", a to hned při prvním zisku duhového trikotu. V letech 2012, 2013 a 2015 triumfoval na ráfcích o velikosti 27,5" a zbylých šest vítězství už vybojoval na "devětadvacítkách".

V roce 2016 hostilo šampionát Nové Město na Moravě a i tam Nino vyhrál, 17 vteřin před Jaroslavem Kulhavým...

Ceněný titul vybojovaný před domácími fanoušky v roce 2018...

Další konstantou kariéry a nyní asi už i života je jeho manažer a pravá ruka Thomas Frischknecht. Bývalý profesionál a držitel stříbra z olympijských her z roku 1996 na Nina nedá dle svých slov dopustit a jako manažer celku, jenž oba dva zaměstnává - Scott Sram, spolu tráví veškerý čas na závodech a týmových kempech.

Nino v objetí s Thomasem Frischknechtem

Nino je věrný značce Scott. Nikdo jiný nedokázal vybojovat všechny tituly na jedné značce... 
 

Pojďme se ale vrátit k jeho rekordní 10. výhře na světovém šampionátu a zabrousit i trochu do historie. Od své první výhry na světovém šampionátu netriumfoval pouze 4x, v roce 2010, když vyhrál Španěl José Antonio Hermida, dokonce ani nestál na podiu. O rok později byl v Champéry druhý za Jaroslavem Kulhavým, v roce 2014 byl v Lillehammeru druhý za Julienem Absalonem. Ten se nachází v tabulkách zisků duhových dresů z elitní kategorie mužů na druhém místě, a to s pěti vítězstvími. Nino nebral medaili ani v roce 2020 v Leogangu, když zvítězil Jordan Sarrou. 

Více se dozvíte v tabulce, kterou jsme pro vás vytvořili.

Mont St. Anne 2019 

Nino o všech svých titulech rozhodl přesvědčivě, ale náskoky nebyly nikde velké. Ten největší činil 30 sekund na Mathiase Flückigera v kanadském Mont Sainte Anne. Před stejným soupeřem triumfoval i v roce loňském, a to o pouhé dvě sekundy v závěrečném sprintu. Zajímavé je rovněž celkový čas vítězných závodů, nejdéle o zlato musel bojovat právě v roce 2009, tehdy to bylo více než dvě hodiny. Nejkratší závod absolvoval po třinácti letech v Les Gets 2022, boj o vítězství mu trval hodinu a dvacet jedna minut.

Mimochodem, aby nebylo rekordů málo - Nino se po Les Gets stal bikerem s nejvyšším počtem získaných medailí z mistrovství světa. K deseti zlatým je nutné přičíst i dvě stříbra z let 2011 a 2014. Dvanáct medailí z MS nevybojoval v historii dosud žádný biker, 11 jich má Greg Minnaar, ale zase jen 4 tituly. Devět mistrovských dresů má doma Anne Caroline Chausson. Nino Schurter je s desítkou mistrovských triumfů a rekordním 33 vítězstvím ve Světovém poháru, kompletní sbírce olympijských medailí, titulu mistra Evropy, se N1NO zařadil mezi největší sportovce všech dob. 

Deset. Les Gets 2022...

Po nedělním závodě jsme měli možnost si s Ninem krátce promluvit a zeptat se ho, jak by zhodnotil nejen svůj výkon, ale i jaké jsou jeho plány do budoucna.

Jak bys zhodnotil závod?
Je to neuvěřitelné. Ráno jsem si říkal: Kéž by to vyšlo. A ono to opravdu vyšlo. Nevím, co dodat, je to neskutečné. Od začátku do konce jsem jel až překvapivě dobrý závod. Snažil jsem se být pořád vepředu, nedělat chyby a až na jeden pád to byl skvělý závod. Snažil jsem se hlavně po startu udělat závod těžký, aby se k nám Pidcock připojil co nejpozději. Pak začali dělat chyby i ostatní jezdci a já jsem si říkal, že teď už nesmím prohrát.

Kdy se závod rozhodl ve tvůj prospěch?
V předposledním kole jsem nastoupil a David byl jediným, kdo mi stačil. Věděl jsem, že to bude dost těžké poslední kolo a vůbec jsem se už necítil dobře, spíš naopak. Nechtěl jsem si ale vítězství nechat ujít, a navíc jsem věděl, že i David musí jet na limitu. Bylo to neskutečně těžké poslední kolo, snažil jsem se jet co nejrychleji v technice, abych Davida utrhl, a když jsem si udělal náskok, jel jsem, co to šlo. Jsem rád, že jsem nespadl, jel jsem opravdu na hraně, ale o tom horská kola jsou. Příležitost se musí využít, když se naskytne.

Kupodivu byl největším oříškem v Les Gets David Valero, obávaný Tom Pidcock doplatil na svou startovní pozici ze zadních řad...

Měl jsi předem připravenou taktiku, jak vyzrát na Toma Pidcocka?
Jak jsem říkal, chtěl jsem závod udělat těžký od začátku do konce, Pidcock musel startovat zezadu a já věděl, že aby nás dojel, musí vydat spoustu energie. Ve chvíli, kdy nás dojel, jsem spadnul. Musel jsem jet potom na 100 %, abych dojel na čelo, protože závod se v tu chvíli rozhodoval. Pidcock ale vypotřeboval spoustu sil při dojíždění a jeho ataky už nebyly tak suverénní, navíc začal dělat chyby, spadl a píchnul. Jsem rád, že jsme našli cestu, jak neporazitelného Toma Pidcocka porazit.

Příští týden tě čeká poslední díl Světového poháru v italském Val di Sole...
Těším se, sezona jde dle plánů a Val di Sole si chci užít. Je pro mě ctí vozit dres lídra Světového poháru. Nejsem ale už nejmladší, naopak. Patřím mezi nejstarší, tady na mistrovství světa už byli jen dva jezdci, kteří jsou starší než já. Včera jsem projížděl startovku a kontroloval jsem to, naštěstí nejsem nejstarší (smích).

Deset duhových dresů už doma máš, kolik jich ještě přidáš? Jak dlouho ještě budeš závodit?
Dokud to půjde, jezdit chci a hlavně chci vyhrávat. Zatím to jde, takže závodit budu. Až ucítím, že to nepůjde, skončím.

Máš v plánu olympijské hry v Paříži v roce 2024?
Proč ne? Možná, uvidíme..

Nino Schurter je dnes už bez nadsázky synonymum pro mistra světa horských kol...