Jak jsme pokořili North Shore #7

V úterý se podle plánu budíme brzo ráno. Nakládání kol a balení věcí minimálně na tři dny nám nějaký ten čas zabere ...

Autor: Petr Bureš, Jan Němec
V úterý se podle plánu budíme brzo ráno. Nakládání kol a balení věcí minimálně na tři dny nám nějaký ten čas zabere a není důvod kvůli tomu vyrážet až v poledne. Půl devátá je časem našeho
startu. Z Vancouveru je to do Whistleru „kousek“, alespoň takhle charakterizují cca 120km vzdálenost místní. Cesta trvá necelé dvě hodiny autem. Nejprve se vine podél pobřeží dálnice, ta se pak mění v silnici  

první, posléze druhé třídy, aby v závěrečné fázi přešla ve staveniště, jehož cílem je vystřílet ve skále širší prostory pro stále houstnoucí dopravu. Letošní rok, respektive letošní léto, přineslo pro místní další úkol – vyrovnat se s tím, že tu za sedm let proběhne zimní olympiáda. A právě doprava mezi Vancouverem a Whistlerem je tak nejdiskutovanějším místem.
U spodní stanice lanovky končí 4x
Právě v těchto měsících probíhá výběrové řízení, jehož úkolem je vybrat nejlepší projekt, který spojí tato dvě hlavní místa OH 2010. Vysunutá rychlodráha nad mořem, 70km dlouhý tunel pod
Obrácený pohled do areálu "cíle". Do některých klopenek se vejdou i čtyři vedle sebe !
horami, nebo stavba stokilometrového úseku dálnice, jsou nejznámějšími připravovanými variantami. Málokdo asi ví, že Whistler je nejmladším městem, které bude dějištěm olympijskýc h her. Jeho historie totiž sahá pouze cca 30 let zpátky. V šedesátých a sedmdesátých letech sloužila tato lokalita jako skládka. Vozil se sem odpad z Vancouveru a nikdo by si tehdy asi nepomyslel, že by se zde mohla konat olympiáda. Nyní se píše rok 2003 a malebné městečko je
Program festivalu byl nabitý (nosil jsem ho pro jistotu na krku  :-) plné billboardů upozorňujících na skutečnost, že tu za 7 let vypukne největší sportovní událost planety.

Jestliže historické záznamy hovoří o třicetiletém "stáří" tohoto místa na mapách, pak bikerské záznamy jsou několikanásobně kratší. Historie zdejšího Bikeparku sahá zhruba osm let proti času. Obrovský progres pak zaznamenává Bikepark v posledních 

třech letech, kdy  vzniká množství alternativních tratí a první speciálně upravená lanovka pro přepravu kol. Rozrůstá se zde množství půjčoven, přibývají speciální prostory pro mytí kol a 
vzniká i několik míst, kde je možné se naučit základy dirtování, dropování a jízdy na lávkách. My přijíždíme na místo ve chvíli, kdy zde probíhá jeden z největších bikových festivalů "Summer Gravity" a chystá se tu i mistrovství

Kanady v MTB. Koncentrace bikerů i celebrit je tu opravdu obrovská. Nemusíte se ani moc snažit, abyste seděli na lanovce vedle Base De Bevera, Cedrica Gracii či Ritcheho Schley. Novinářskou chuťovkou pak je určitě akce "Ride with the stars", která spočívá v tom, že se skupina akreditovaných novinářů vydává společně s několika freeridery typu Watson, Schley či Simmons na kopec, aby mohla obdivovat přímo v akci jejich umění na nejtěžších místech označovaných zpravidla jako double diamonds. 

Ale pojďme zpět k vlastnímu bikeparku. Ten se rozkládá na úpatí Whistleru. V současnosti obnáší 

Orientační mapa Bikeparku

více než 100 kilometrů (!) značených tratí, které na sebe vzájemně navazují a které se na 
Létající Tomáš s výhledem na okolní ledovce mnoha místech protínají a je možné si tak volit průběžně nejen obtížnost, ale především styl jízdy. 

Pro začátečníky jsou tu jednoduché cesty s bezpečnými klopenkami či skoky, náročnější jezdci mohou využívat například speciální "Dirt Merchant" trať, která vás během necelých pěti kilometrů vyšle bezmála čtyřicetkrát do vzduchu s tím, že si v mnoha případech můžete vybírat mezi několika typy nájezdů. 

Místní tratě jsou všechny označeny nejen obtížností a charakterem ale také jménem. Populární downhill pro pokročilé se jmenuje "A-Line", lehký freeride si můžete střihnout na trati s názvem "Ho Chi Min". Pro drsnější povahy je tu pak "Schleyer" protkaný nespočtem lávek a pojmenovaný po svém tvůrci, či downhillové peklo "Joyride" na kterém chvílemi i Michal Maroši váhá, jestli to jeho tvůrci myslí vážně.

Legenda u mapy, kterou si můžete zdarma odtrhnout z bloku na spodní i horní stanici lanovky končí číslem 33, což je aktuální množství FR/DH tratí. K tomu se musí připočítat ještě 7 značených míst na kterých najdete již zmiňovaná výuková místa. Dopravu na start zajišťuje čtyřsedačková lanovka, na které je 

možno se v případě deště ukrýt pod plexisklovou "kuklu". Kola vám nahoru vyjedou pěkně na očích. Na dolní stanici si je totiž sami naložíte na "sedačku" před vámi, která má pro tento účel 
Tohle je budoucnost lanovkové dopravy kol v bikeparcích. Neveřili byste, ale i v daleké Kanadě používají Rakouský Doppelmayer
speciálně upravené tři kovové držáky, ve kterých kolo sedí pouze díky plášťům, a nedochází tak
k žádným odřeninám jako na hácích standardních lanovek. Nahoře vám pak kolo sundá sympatický personál lanovky, a tak stačí jen nasednout, utáhnout camela a vyrazit. Provozní doba je většinou od 10-ti do 17-ti, ale není výjimkou, že se jezdí až do osmé večer. Pro zájemce o turistiku je tu pak nabídka devíti tras v okolí v různých obtížnostech a délkách od 30-ti minut do 5-ti hodin. 

Toliko teorie a čísla. Během třídenního tripu jsme postupně absolvovali většinu zajímavých a technicky více či méně náročných tratí s tím, že postupem času každému z nás vykrystalizovala jedna či dvě nejoblíbenější tratě, které jsme jezdili nejčastěji. 

Jak jsem se již zmínil, v bikeparku je i  

Instruktor v akci při vysvětlování techniky zdolání dropu

několik míst, na která když zavítáte, máte možnost se naučit pár základních dovedností, které by měly být vlastní každému freeriderovi. Třeba takový "Joyride Drop Off Park". Řeknete si, "Vždyť 
Značení kupodivu nikdo neničí, u nás bychom se asi dlouho neradovali...
na tom přece nic není, stačí se rozjet a skočit", či spíše spadnout do různě vysoké "propasti". Jasně, pokud jste to už někdy zkoušeli, jste na koni a máte rady na rozdávání. Ale co ti, kteří jsou před podobnou překážku postaveni poprvé? Dva metry vysoká lávka, další dva metry dlouhý let do dopadu, to není zrovna ideální místo, jak se zbavit strachu z výšek. Na tomhle místě je ale myšleno na všechny. Vedle sebe tu stojí čtyři různě vysoké dropy se čtyřmi samostatnými nájezdy. A pokud se ani tak necítíte, je zde téměř permanentně k dispozici instruktor, který vám vysvětlí a předvede, jak rychle najet na ten který drop, kam dát těžiště při skoku a jak se chovat po dopadu. Prostě základní škola freerideingu jak se patří.
Tohle jsem já se Zdeňkem a sledujte tu synchronizaci :-)
 Něco podobného je nedaleko v "Joyride Jump Parku", kde se pro změnu můžete obdobným způsobem naučit dirtovat a o něco výše je zase lávkový trenažér. Já osobně jsem si to asi nejvíc užíval právě na dropech. Se Zdeňkem a Tomášem jsme na nich trávili skoro hodinu, ve které jsme se Zdeňka snažili zbavit strachu ze skoků, což se nám nakonec částečně podařilo. Při tom jsme zjistili, že každý z nás je lepší na něco jiného. Já jsem si dával bez problému nejvyšší dropy zatímco Zdeněk byl na své hraně u prostředního z nich. Jinde mě ale zase Zdeněk školil při jízdě na lávkách, které zvládal bravurně o několik tříd lépe než já. Každý si tu přišel na své a to se nám líbilo.

Téměř na jeden celý den, středu, se oddělil Jirka s Jardou a vyrazili na okružní XC jízdu. Nepřísluší mi tuhle akci nějak výrazněji komentovat. Nejdřív jsem si říkal, že jsme sem přijeli

Jarda jeli s Jirkou na XC výlet a viděli zajímavý věci
 bikovat z kopce dolů a vůbec jsem neuvažoval, že bych vyrazil na lesotraktoru na XCountry. Až po našem návratu a prohlédnutí fotek z tripu, na který se kluci vydali, jsem začal tak trochu
Diskusní klub managerů u táboráku, Michal Maroši zajišťuje kotelnu.
litovat, že jsem nevyrazil s nima. Divoká příroda, skály, potoky, modrá obloha, zasněžené vrcholky hor - nedivím se nadšení, kterému kluci propadli po jejich návratu a které jsme my sjezdaři zprvu nechápali.

pokračování ...

Foto : Petr Bureš & Tomáš Krupka & Jiří Muller
část textu byla použita v časopise Velo 11/03

Přečteno - 6035x Tagy: bike cestovani
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. OstatníVideo: Gravel výlet do Rakouska
    Video: Gravel výlet do Rakouska
  2. Ostatní závodyMarvanová zase řádí, tentokrát v Kyrgyzstánu, vyhrála Silk Road Mt. Race
    Marvanová zase řádí, tentokrát v Kyrgyzstánu, vyhrála Silk Road Mt. Race
  3. OstatníBiketour 2023: Kraličák – flowtrailový tobogán a hravá lesní technika
    Biketour 2023: Kraličák – flowtrailový tobogán a hravá lesní technika
  4. OstatníJde to i bez Alp - Rakousko, jak ho neznáte
    Jde to i bez Alp - Rakousko, jak ho neznáte
  5. OstatníBikepacking do Glasgow - Maghalie Rochette dorazí na MS po vlastní ose
    Bikepacking do Glasgow - Maghalie Rochette dorazí na MS po vlastní ose
  6. OstatníBiketour 2023: Lienz – flowtraily v srdci Lienzských dolomit
    Biketour 2023: Lienz – flowtraily v srdci Lienzských dolomit

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.

redakční systém | ISSN 1803-5744