Odstartoval Alpentour Trophy

První den ráno prší a občas mezi mraky prosvitne vrchol pocukrovaný čerstvým sněhem. Pomyšlení na dnešní závod ve většině účastníků vede k jednoznačnému přání: „Už aby to bylo za náma...“

Bikeři ráno řeší dva problémy – jak se ustrojit do deště a teploty 3°C, které ráno ukazuje v přímém přenosu kamera umístěná na horní stanici lanovky na Hochwurzen (1849 m). Tam totiž končí dnešní nejbrutálnější stoupání, které na jeden zátah překonává 1150 m! Druhý problém je, zda se vyplatí rozjet se před startem a zmoknout nebo se nerozjet a počkat někde v zákrytu střechy. Nakonec asi deset minut před startem přestalo pršet, a tak cílový výstřel zněl přeci jen trochu optimističtěji.

Výjezd na Hochwurzen je tvrdá zkouška, tepovka dobrou hodinu a půl jede na max... I další část tratě byla nejen fyzicky, ale především technicky náročná. Strmé sjezdy po kořenech a rozmoklých loukách střídaly prudké „stojky“ po podobně milosrdných površích. Průtrže, které tu před závodem řádily (podobně jako u nás na Moravě), se nezapřely. Brodění se 20 cm vrstvou bahna nebo tlačení po cestě, která se přeměnila v horskou strouhu, už patřilo k jakémusi koloritu této etapy. Dalším nepříjemným momentem dnešního závodu byla nečekaná změna trati, kterou organizátoři na startu oznámili, ale tak, že ji slyšela jen první vlna - elite. Takže například můj táta vystál důlek na místě, kde měla být občerstvovačka a nebyla... Tím pádem nebyl ani gel, tyčka a pití – naštěstí jsem potkal dvě studánky. Na obyčejnou vodu to „neodsejpá“, ale přeci jen aspoň jede...

Na dojmy ze závodu jsem se zeptal i dalšího českého účastníka Honzy Haška z Factor Bike Teamu: „Změna trati byla překvápko. Když jsem po 40 km projel cílem, myslel jsem, že je po všem. Ale po pěti minutách mě poslali do dalšího kola, což jsem nečekal. Řekl bych, že tak těžký závod jsem nikdy nejel. Převýšení skoro 3000 m na 65 km –větší „pakárna“ snad ani být nemůže (smích). Další etapy mají do 2300 m, tak už to snad bude taková vyjížďka.“

Mezi šesticí Čechů přihlášených do závodu byla v kategorii „Damen SK“ mistryně ČR v mountainbike maratonu Alena Krnáčová a v kategorii SK2 také Michal Matoušek. Oba jsem ale ve výsledkové listině 1. etapy nenašel. Zbývající čtyři české bikery najdete ve výsledcích. Držte palce, ať nám k tomu šlapání konečně svítí sluníčko a zítra se ze Schladmingu zase ozvu. Ahoj, Dan Polman.

Výsledky:

Ženy elite:
1. Krompets Natalia (UKR) Team Ukraine: 4:32:17

Ženy SK:
1. Zeglinski Cathtryn (CAN) Northlands Medical Clinic: 5:32:43

Muži elite:
1. Hochenwarter Uwe (AUT) Muskelkalter Genesis Tea: 3:25:37
2. Brems Bjorn (BEL) G-Skin Deforch: 3:25:42
3. Leisling Matthias (GER) Muskelkalter Genesis Tea: 3:28:29

Muži elite masters (od 30 let)
1. Hasenfratz Peter (HUN) X2S Kona Team: 3:57:34
6. Vokoun Jan (CZE) KL sport Most: 4:23:14

Muži SK1 (18-29)
1. Jung Daniel (ITA) Ötzi Bike Team: 3:46:48
11. Hašek Jan (CZE) Factor Bike Team: 4:43:40

Muži SK2 (30-39)
1. Tauderer Bernd (AUT) Bikeclub Stattegg: 3:59:49
4. Polman Daniel (CZE) Duratec team N. Paka: 4:15:14

Muži SK3 (40-49)
1. Achim Matt (AUT) FXX International MTB team: 4:06:56

Muži SK4 (50 a více)
1. Pross Erich (AUT) Janger Simplon: 4:05:59
7. Kříž Jiří (CZE) KL sport Most: 5:26:48

Kompletní výsledky PDF „Alpentour Trophy“ ZDE