Olympijský debutant Škarnitzl chce být v prvních patnácti

Honzo, čeká tě první olympijský start, jak si užíváš londýnskou atmosféru?
Užívám, neužívám. Ten první den byl super, to bylo znát, že se jede na úplně jinou akci. Ať už ten odlet vládním speciálem z Kbel, nebo potom příjezd do olympijský vesnice. Nejvíc nás ale všechny dostala ta obrovská jídelna, tam jsme teda všichni koukali jak péro z gauče! Tam jsme nastoupili a před náma hangár všech možnejch kuchyní světa a tam sportovci, který znáš jenom z televize. Dobrý je i to, že tam nemusíš platit :-)) Takže je vlastně dobře, že bydlíme takhle mimo, protože bychom se asi pořád přežírali.

Ale ty se prý rozhodně při snídaních nešetříš, prý si dáš i klobásku?
Klobásku ne, dám si ale vajíčka, fazolky.

A neměl bys spíše snídat třeba müsli?
Taky už jsem je jednou měl :-))) Ne, nepřeháním to ani v jednom směru. Vajíčka jsem měl dnes naposledy, zítra a pozítří už to bude zase obvyklá snídaně, co si dávám před závodem.

Žijete si tady ve Westcliffu poklidným životem, dalo by se říci až neolympijským.
Nejsme zas až tak izolovaný, ta olympiáda je cítit všude. Hlavně lidi kolem jsou strašně příjemní. Spousta lidí mává z auta, zastavuje, chtějí se fotit. Je příjemný, že když jedeš po ulici, tak na tebe nikdo netroubí, spíš naopak, dávají ti přednost, jsou opatrní a všichni na tebe mávají.

Jak vypadá tvoje forma před vrcholem sezony?
Jsem spokojenej, myslím, že se to zlepšuje, udělali jsme s Karlem Martinkem kus práce. Znát to bylo už na posledním svěťáku, mrzí mě ale ta pokažená republika. I v tréninku se cítím líp a vidím pokroky. Myslím, že jsem na tom dobře. Uvidíme, jaký bude počasí a jak v neděli sedne trať.

Co říkáš trati?
Ono se nedá říct, že by mi vyloženě seděla, ale celkem se mi líbí. Takhle v tréninku je hravá. Ale trať ti může sednout a zajedeš na ní prd, nebo úplně obráceně - okruh ti nesedne a zajedeš slušněj výsledek. Ale je to taková trať trochu do crossu, což mám rád. I profilově to není zlý, vzhledem k podobnosti mých domácích revírů, protože bydlím v Polabí. Před svěťákama většinou sednu do auta a jedu někam do hor. Ale teď před olympiádou jsem zůstal doma, jsou tam podobný houpáky, který přejedeš na velkou.

Přemýšlíš o taktice?
Můžeš si ji samozřejmě naplánovat. Ale ono se to může zkazit pár metrů po startu. Zvlášť tady, kde je zaváděcí kolo hodně krátký, rychlý a hlavně nerozřadí lidi podle fyzičky. Rozhodující budou první dvě zatáčky po startu, pak nájezd do první techniky, ale hlavně potom ta další technika je už jen jednostopá. Tam když nebudeš, tak je vymalováno, podle mě tam dvacátej člověk může klidně mít i minutu zásek. A to je tak zhruba po půl kiláku.

Takže klasicky nejdůležitější bude start.
Pochopitelně. To bude základ. Na těch technickejch pasážích se toho moc ztratit nebo naopak získat nedá. Okruh je hlavně o fyzičce, jede se celou dobu, žádný prostor pro odpočinek. Jenom když se sjíždí na nejnižší místo okruhu, tak je tak odhadem 8 vteřin, kdy nemusíš nic dělat :-) Bude to hodně tvrdá hodina a půl.

Na startu jste tři Češi, je myslitelná pomoc Járovi Kulhavému?
Mohla by nastat situace, že bychom všichni dobře odstartovali, a pak bychom mohli někoho třeba odbrzdit nebo si vyhovět i navzájem. I když tu docela fouká, tak si ale nedokážu představit, že bych tu jel někomu špic. Ta šance je, myslím, nulová.

Půjdeš ještě zítra na okruh?
Naposledy sem půjdu potrénovat, ještě před startem ženskejch je trénink. Dám si volně jedno kolo.

Zůstaneš potom i fandit Katce?
Rád bych tu zůstal, uvidím, kam nás pustí s naší akreditací. Nevím, jak moc se tady budeme moct pohybovat kolem trati. Když to nepůjde, tak se raději pojedu dívat na barák.

S jakým umístěním budeš spokojený?
První patnáctka by pro mě byl úspěch, to bych byl spokojenej. Uvidíme v neděli, snad mi to sedne. Všichni se na to připravovali, těžko říct, jak na tom kdo je. Mohou překvapit i ti neznámí, třeba takoví Kolumbijci můžou být dobří a taky se může stát, že se budu prát o třícítku, což bych byl fakt nerad. Dám do toho všechno, nesmím nic zkazit, jak technicky, tak v hlavě. Důležitý taky bude nezlomit se, kdybych třeba spadnul nebo měl defekt. Je potřeba pokračovat dál a snažit se to dojet do cíle.

Jsi nervózní?
Zatím moc ne, ale určitě budu.

Viktor Zapletal tvrdí, že jsi ze všech nejvíc v klidu.
Ale tak to víš, že svým způsobem nervózní jsem, ale nechávám si to pro sebe. Je mi jasný, že až půjdu zítra spát a v neděli vstávat, tak budu dost nesvůj.

Foto: Michal Červený