Opravdu vám pomohou probiotika zvýšit imunitu?

Důsledky střevní dysbiózy (nerovnováhy): onemocnění kloubů, migréna…
Probiotika jsou v odborné literatuře definovány jako živé bakteriální kmeny (tzv. bakterie mléčného kvašení), které mají po podání pozitivní vliv na zdraví. Probiotika se samozřejmě v dostatečném množství přirozeně vyskytují ve zdravém zažívacím traktu. Nejčastěji používaná probiotika v potravinářském průmyslu jsou: Lactobacillus acidophilus a Bifidobakterium bifidum. Koncepci probiotik zformuloval na přelomu 20. století vědec a nositel Nobelovy ceny Elie Metchnikoff. Ten si všiml dlouhověkosti prostých bulharských rolníků, jejichž hlavní složkou potravy byly zakysané mléčné výrobky.

Probiotika totiž hrají nezastupitelnou roli při vytváření ochranné bariéry vůči nežádoucím patogenům (virům, bakteriím, kvasinkám). Dále podporují trávicí pochody a ovlivňují tvorbu i vstřebávání některých vitaminů a minerálů. Bez probiotik by nebylo možné zajistit ve střevě odpovídající rovnováhu (symbiózu) střevní mikroflóry. Nerovnováha této flóry, tzv. střevní dysbióza, ovlivňuje negativně chod celého organismu. Troufám si říci, že některé zdravotní problémy bychom možná nemuseli řešit tak často, kdybychom měli v pořádku tenké střevo.

Mezi obtíže přímo související se střevní dysbiózou patří zejména poruchy žaludku a střeva; např. dyspepsie, zácpa, zánět žaludku, chronický zánět střev, kandidóza. Dysbióza dále předchází i poruchy imunity u potravinové nesnášenlivosti, což jsou stavy, jež úzce souvisí s některými typy ekzémů, dokonce i s některými druhy migrén. S dysbiózou se v poslední době dávají do souvislosti i některá chronická zánětlivá onemocnění kloubů.
Že bychom při stravování měli na ta probiotika přeci jen myslet o něco více? Uvidíme…

Tenké střevo: funkce a imunita
Základní funkce tenkého střeva je vstřebávání – ve střevě se štěpí jednotlivé složky potravy na základní součásti (jednoduché cukry, aminokyseliny apod.), po štěpení pak následuje vstřebávání do krevního řečiště. Kromě vstřebávání základních živin zde dochází i k absorpci a dokonce i tvorbě některých vitamínů (např. B12, K) a také ke vstřebávání některých minerálů.

Tenké střevo je také první a nanejvýš důležitou branou, jíž prochází cizorodé látky do organismu. Reakcí na vstup těchto látek do těla je mimo jiné tvorba protilátek (imunoglobulinů – IgA ) ve střevě, ty v organismu zajišťují tzv. slizniční imunitu.
Ve stěně tenkého střeva se nachází velmi zajímavé buněčné útvary tzv. Peyerovy pláty (plaky), jež hrají nezastupitelnou roli v imunitních odezvách organismu. Peyerovy pláty, obsahující B-lymfocyty a jsou startovacím místem slizniční imunity. Právě zde se produkují a vylučují primární imunoglobuliny (protilátky mající schopnost identifikovat a zneškodnit cizorodé látky v organismu). Správná funkce Peyerových plátů je vcelku logicky závislá na „dobré kondici“ střeva – rovnováze střevní mikroflóry. Je-li střevo ve špatném stavu (zánět, dysbióza např. po užívání antibiotik apod.), pak fungují nedostatečně i Peyerovy pláty; špatně pracují např. makrofágy (buňky přirozené imunity), imunitní odpovědi mohou být chybné, rány se hojí pomaleji, vznikají nejrůznější alergické reakce, ekzémy atd.

"Zdá se, že probiotika mají něco do sebe.
Přežijí však v prostředí žaludečních kyselin?"

Přemýšlivého čtenáře napadá, jak obstojí probiotika obsažená v potravinách (jogurty, jogurtové nápoje, kefír, sýry, kysané zelí, rychlokvašené okurky, fermentované salámy atd.) i probiotika konzumovaná coby doplněk stravy při průchodu „drsným prostředím“ žaludku. Zdá se, že jedinou cestou k úspěchu je pravidelná a dlouhodobá konzumace v dostatečných dávkách (probiotický přípravek má obsahovat 10 na osmou – 10 na desátou jednotek tvořících kolonie na 1 g či 1 ml). Různé kmeny probiotik jsou při vystavení nízkému pH různě odolné. Od toho se odvíjí i farmaceutické zpracování (obaly z polysacharidů a proteinů rozpouštějící se až ve střevě). Užitečné je též vědět, že probiotika uchovávaná v chladu zachovávají svou kvalitu až do doby expirace, naopak při uchovávaní při pokojové teplotě se obsah účinných bakterií během prvních 2–3 měsíců výrazně snižuje.

Bez prebiotik mají probiotika „těžký život“
V souvislosti s probiotiky je často skloňováno slovo prebiotika. Prebiotika jsou nestravitelné složky potravin (vláknina, některé složitější sacharidy), jež slouží jako jakýsi „zahradnický substrát“ pro růst probiotik.

Vláknina a některé polysacharidy (např. oligosacharidy obsažené v česneku, čekance, cibuli apod.) nepodléhají vlivu trávicích enzymů a ve střevě fungují jako „čistič“; a také vytváří ono ideální prostředí pro růst probiotik.

Co na to odborníci?
„Pravděpodobný mechanismus účinku probiotik je v posílení imunitní funkce a v přímé inhibici patogenu. Probiotika mohou mít význam při zařazení do stravy zdravých lidí za účelem prevence onemocnění a udržování zdraví.“
(Prof. MUDr. Jiří Nevoral, CSc., Potravinářská Revue 7, 2010, č. 2, s. 18-19)

„Podle Dashe je zjevné, že naše znečištěné životní prostředí, spotřeba vyráběných potravin, chlorované vody a hojné používání antibiotik a dalších léčiv může mít vliv na zničení přirozené mikroflóry gastrointestinálního traktu, tudíž je tělo snadno ovlivnitelné kvasinkovou infekcí a dalšími chorobami. Doplňování stravy o probiotika s dobrou kvalitou prostřednictvím funkčních potravin a výživovými doplňky může odvrátit uvedené škodlivé vlivy a vést ke zvýšení populace užitečných bakterií.“
(www.agronavigator.cz, Článek : 92665 ; Vydáno : 7.7. 2009 ; Autor : Ing. Iva Hvízdalová)
„Na podporu tvrzení o zdravotním prospěchu probiotik a prebiotik byl vytvořen souhrn nezávislých vědeckých článků, který byl otištěn jako suplement březnového vydání časopisu The Journal of Nutrition.“ (Odkazy na články v The Journal of Nutrition najdete na www.agronavigator.cz)

Mnoho zajímavých článků, testy výrobků a stanoviska odborníků naleznete na webu Společnosti pro probiotika a prebiotika: www.probiotika-prebiotika.cz.

Foto: iStockphoto.com