Po stopách Rampušáka, vládce Orlických hor

Dvacet kilometrů od Šumperka leží Štíty, jež se v tradičním termínu mění v centrum cyklistických závodů. Závodit sem jezdí pravidelně jak bikeři, tak i silničáři, a cyklistika tak toto dvoutisícové městečko doslova pohltí. Závod dostal jméno po Rampušákovi, duchovi nedalekých Orlických hor, jakési lokální obdobě známého Krakonoše. Ten každoročně drží nad závodem ochranou ruku a snad i díky němu byl Kellys Rampušák na Moravě po dlouhé době závodem, na jehož trati se pod koly bikerů dokonce i prášilo.

Okolí Štítů nabízí překrásnou krajinu s nesčetnými kopci. Nejde však o kdovíjaké velehory, to až krapet vzdálenější okolí je poměrně hornaté – na severozápadě od Štítů jsou Orlické hory, severně leží Kralický Sněžník, na severovýchodě se tyčí hřebeny Jeseníků. Není divu, že Kellys Rampušák láká cyklisty z celé republiky a že se sem tak rádi vracejí.

Pro bikery bylo i tentokrát připraveno menu o jednom až třech chodech. Jinými slovy bylo na výběr ze tří tras, z nichž každou tvořil vlastní zhruba 30 km dlouhý okruh. Trať nejdelšího maratónu na 90 km tak vytváří okolo Štítů jakýsi trojlístek. Start všech tří tras proběhl společně v devět hodin z malebného náměstí městečka a balík čítající na tři stovky účastníků se rozjel do úvodního asfaltového stoupání. A to dost zběsilým tempem.

Nejvýznamnějším bodem prvního 30 km okruhu byla Buková hora tyčící se do výšky takřka tisíce metrů nad mořem, na kterou se zjednodušeně řečeno stoupalo již od startu. O výhledy díky slunečnému počasí nebylo nouze, druhá půlka okruhu vedla naopak převážně z kopce, a to rychlým šlapavým sjezdem, který díky rozbitému podkladu nahrával majitelům celoodpružených kol. Po prvním kole zamířili k cíli z první skupiny Pavel Váňa (Tišnov Bikers) a David Florián (ČS-Specialized), kteří v tomto pořadí také projeli cílem 30km trasy s minimálním rozestupem 47 vteřin. Na třetího Jiřího Šustra (Cyklo Kaňkovský 29er) se již čekalo sedm minut.

Na ty, kdo zamířili k dalšímu okruhu čekalo znovu 30 km členitého profilu s táhlými kopci „na velkou“ i prudšími stoupáními, kde někteří bez váhání řadili „kašpárka“. Jedním z divácky atraktivních míst byl kamenitý sjezd od Orlího hnízda nebo výjezd k vysílači Lázek. Odtud to bylo do cíle druhého okruhu už jen přes jediný kopec příznačně nazvaný Rasovna a po krásném singletrailu v lese závodníky trať přivedla zpět do Štítů. Startovní pole opět zchudlo o účastníky závodu na 60 km, kteří se vydali závěrečným krátkým, ale výživným stoupáním k cíli.

Vítězství v tomto závodě zcela zaslouženě vybojoval Jan Směšný (Superior Riders), jehož čas 2:30:12 byl jedním z nejrychlejších za uplynulých několik ročníků Rampušáka. A to se tento mladík ještě na Bukové hoře kvůli technickým problémům propadl až do druhé desítky pořadí! Druhé místo s odstupem více než dvou minut vybojoval Štěpán Musil (Kofola Senzor Race Team) a třetí dojel Tomáš Tichý (i-trenink.com).

Mezi ženami se na prvních třech místech umístily Alžběta Havlasová (Haibike.cz, 3:04:39), Anna Krejčová (Tišnov Bikers, +5:22) a Marie Valouchová (Šumperk, +7:03).

Do dalšího, třetího kola, se vydalo už jen něco málo přes 70 borců a borkyň. Přestože profilově mělo být posledních 30 km výrazně jednodušších, než předchozí dvě „rundy“, procházka růžovým sadem to nebyla – síly už docházely kvapem a některým se možná ulevilo, že pořadatelé letos do Horních Studének poslali závodníky po asfaltu. Přesto spolu na čele závodu vydržela až do samotného závěru vyrovnaná trojice a o vítězi maratónu rozhodoval až krátký cílový kopec. V nervy drásajícím dojezdu měl navrch Tomáš Stuna (Haibike.cz), který přespurtoval Zdeňka Nehonského (GS Cyklo Jistebnice) a padl vyčerpáním na dlažbu náměstí. Třetí místo zbylo na Radoslava Šíbla (Bikezone.cz/MRX, +0.20). Nejlepší ženou byla Veronika Bláhová (Drásal Team Holešov).

Kellys Rampušák je svou tříokruhovou podobou jedinečný a atraktivní. Každý z okruhů je zaměřený jinak a závod tak prověří celkové schopnosti účastníků – převažují široké lesní cesty ve stínu stromů a přejezdy luk, ale jezdivé technické singletraily na trase najdeme také. Množství občerstvovacích stanic je dostačující a jediné, co zamrzí především závodníky na předních pozicích, je absence bidonů k výměně. Na některých místech trati také bylo potřeba být velmi ostražitý – trasa je poměrně rychlá a v některých úsecích nebyla označena zcela jednoznačně.

Nic z toho ale celkové dojmy nepokazí – počasí se vyvedlo jako už dlouho ne, mezi pořadateli narazíte jen na samé ochotné lidi, kteří závod pořádají, protože chtějí. A pro bikery unavené „masovkami“ je Kellys Rampušák závodem s nenapodobitelnou atmosférou a zajímavou tratí.

Výsledky: http://www.championchip.cz/new/akce.php?idakce=2010062610

Foto: Ivo Cygrýd – www.fotoivos.ic.cz