Představujeme: #čubej

 
Pokud sledujete "TMBK Official" - vtipnou politickou satiru na Instagramu a mnohde jinde, ale "Čubačka nekončí" vám dosud unikala, tak zbystřete. Tvůrce instagramového profilu Tomáš Březina je v podstatě TMBK cyklistiky. Nejen, že jsou oba Tomášové, jejich příjmení dokonce zní velmi podobně.  Když má člověk dobrý nápad, je to radost... Dnes profil "Čubačka nekončí" sledují téměř čtyři tisícovky lidí a #čubej prostě jede a nosí ho stále více a více lidí.

Tome, musím se přiznat, že jsem tvoji existenci na Instagramu nějak přehlédl. Kde ses vzal? 
V podstatě odnikud, byla to taková rána z nebe, bych řekl. Nemám žádnou extra cyklistickou minulost a ani se mi doma neválí tuna vavřínů a pohárů. Ke kolu jsem čuchl cca před 7 roky a od té doby tím tak nějak všelijak proplouvám. Profil čubačkanekončí jsem založil tuším před 3 rokama, když jsem si procházel asi cyklistickou krizí, protože se mi zdálo, že je to v tomhle cyklistickym světě až moc seriózní a chyběl mi tam humor a nadhled. Začal jsem při ježdění na kole natáčet videa, kde komentuju, co je kolem mě, a dělal jsem to prostě jinak. Dělal jsem si prostě prdel se všeho, na co jsem na kole narazil a mluvil celkem z cesty a využíval hanacký dialekt, protože su z Olomouca. Moc jsem se s tím nemazlil a celkem se to asi chytlo a začalo se to na sebe nabalovat tak, že jsem si prostě začal z cyklistiky dělat srandu a poukazovat na to, co se v ní děje a co každej zná. Potom jsem k tomu přidal montáže fotek, jak už ze závodů nebo z aktuálního dění, začal jsem komentovat závody a tvorbu tak nějak posouval dál, což dělám dodnes. To, o co mi od začátku šlo bylo to, aby lidi viděli, jak cyklistika může být pěkná a zábavná a že to není jenom o bolesti, ale i spoustě kvalitních zážitků, který za to určitě stojí. Rozhodně nejsem seriozní a musím říct a zároveň poděkovat všem, co na mě kápli, že to berou, jak to berou.

Proč „Čubačka nekončí“? 
Čubačka nekončí je motto, které jsem si vymyslel sám, když jsem jel na kole, byl jsem hotový, pršelo a já jsem se povzbudil, čubačka ale nekončí! Přišlo mi to trefné vyjádření toho, že pokračuju dál, že cyklistika je věčná.

Co vlastně znamená?
Znám to z dětství, lítali jsme po venku a řvali na nás, ať čubeme pryč, nebo že nás zčubou, zmlátí, když jsme dělali binec. Později jsme s kamarády v práci říkali o chlastání, že jsme se načubali, ožrali. Když jsme pak jezdili na kole, ptávali se mě vždycky, jestli jsem byl čubat. Ono to s cyklistikou ani sportováním nemá v podstatě nic společného, ale protože to slovo ve mně zakotvilo, vzal jsem ho, dal mu jiný význam a zakomponoval ho do názvu účtu.“

Podle tvého profilu na instagramu soudím, že tě asi nejvíc baví silniční cyklistika? Co ty a terén?
Je to tak, převážnou většinu času trávím na silnici a terén okusím spíš výjimečně, protože mám bajka s pevnou vidlicí a to smrdí spíš posilovnou. Ovšem musím přiznat, že na něho sem tam rád uteču a dám bicákům zabrat!

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Je čas jet zpátky dom, 4 dny premium čubingu v Taliansku utekly jak voda! Doufám, že jsem nikoho těma haldama videií moc nesral a spiš jenom ukázal jak je ta cyklistika aj pěkná💁🏻‍♂️

Příspěvek sdílený Tomáš (@cubackanekonci), Srp 11, 2019 v 1:53 PDT

Jak moc dobrý cyklista vlastně jsi?
Já jsem cyklista amatér, tímto sportem se jen bavím a začal jsem dost pozdě, kolem 22 let. Jsem teda v cyklistickém týmu z Litovle, za který závodím. Tam jsem začal na horském kole a závodil jsem v rámci Moravy - maratony, Kolo pro život a tak. Pak jsem teprve okusil silniční cyklistiku a udělal si licenci, abych si zkusil zazávodit s profíky. Jel jsem větší závody, jako je Brno - Velká Bíteš - Brno. Vyzkoušel jsem si jaké to je, jak je to náročné a také jak na to nemám (smích). Jak je takové závodění zdrcující a těžké. Ale jsem za tu zkušenost rád. Teď vím, že kluci, co to dělají, musí obětovat hodně času a musí dost dřít. Já chci mít všeho s mírou, přes den chodím do práce a v té troše času, co mi zbývá, chci mít také osobní život, ne jen dřít.

Na Klínovci jsi ale strávil celý den na endurovém modelu Super Foxy, co na ní říkáš?
Pro mě tohle byla uplně jiná liga, seděl jsem na takovém kole poprvé a moc jsem nevěděl, co od toho čekat, ale musím říct, že to byla velká paráda! Kolo, který mi odpustí všechny moje chyby a žehlí to terén jak žehlička košile do práce není vubec marná záležitost. Nutilo mě to pořád dělat nějakou neplechu a zkoušet, co si můžu dovolit.

Tomáš Březina si to čube po zadním...

Zahlédl jsem tě, jak si to pouštíš po Dhčku a moc ses toho, dle mého názoru, nebál?
Haha, no dhčko jsem taky okusil! Jak jsem projel ty lehčí traily, tak jsem byl trošku namlsanej a chtěl jsem prostě víc. Ovšem tam jsem už celkem balancoval na hraně, ale musím říct že to bylo právě to kolo, co mě tam zachraňovalo a posouvalo moje limity a sám jsem se divil, čeho jsem byl pak schopnej.

Jsi novým tuzemským “ambasadorem” Mondrakeru a Bassa...
S Ondrou jsme v kontaktu již delší dobu a kluci se o mě moc pěkně starají, protože mi posílají různé testovací kola na koštovačku a já pak můžu sedlat, co bych asi jinak nemohl, za což jsem fakt rád a o těch kolech pak samozřejmě po svém sdělím svůj dojem.

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Dědictví aneb kurvahošitřikrát mistrem světa✊🏼

Příspěvek sdílený Tomáš (@cubackanekonci), Dub 10, 2020 v 2:34 PDT

Už víš, jakej bajk budeš jezdit a kde tě na něm budeme moci potkat?
No to momentálně ještě netuším, posledně jsem měl zálusk na pevňáka Mondraker Podium, tak věřím, že ho taky testnu. A kde potkat to si taky nedovolím odhadnout, záleží, kam mě vítr zavane.

Jak sis užil víkend na Klínovci a co říkáš na partu (rodinu), kterou Ondra Lampík prozatím poskládal?
Řekl bych, že si ho užívám víc jak na 100 %, a pokud jde o partu lidí, se kterou jsem se  sešel, tak musím říct, že to byla jedna velká divočina plná zážitků ve všech ohledech! Za víkend na Klínovci bych chtěl klukům z Mondrakeru poděkovat, protože jsem si to užil ve velkym stylu a jsem rád za tuhle možnost zase nahlídnout do jiné komunity a poznat, že ježdění z kopce není taková pohoda a relax, jak jsem si myslel.