Prokop kraloval prvnímu dílu Specialized Enduro Serie

Drsné hory, náročné síly beroucí výjezdy, rychlostní zkoušky plné přírodních nástrah s časem o závod + vytrvalost, technika, strategie a rozvaha závodníků - to všechno je MTB enduro, to všechno je Specialized Enduro Serie 2013!

Již v sobotu si v Koutech nad Desnou vnímavý pozorovatel mohl všimnout, kterak se v areálu mění účastníci se svými XC stroji právě odjetého závodu seriálu Kolo pro život za nedočkavé přihlášené závodníky MTB endura. A tak se u registrace na stánku Specialized rojili jedinci i partičky, jejichž poznávacím znamením byly zejména celoodpružené biky a batohy ověšené cyklo i integrální přilbou, kteří nafasovali tolik očekávanou mapku trati s popisem RZ, čipy a drobnou výbavičku coby pozornost partnerů závodu… Mezi nově přihlášenými se ukázali i účastníci sobotního závodu Kolo pro život se svými biky s pevnou stavbou – že prý když už jsou tady, tak že si to chtějí taky zkusit… a měli pravdu – závod byl otevřený pro každého zájemce…

Hlavním strůjcem tratě v Koutech byl Rob Trnka, srdcový biker, jehož mantrou je původní myšlenka MTB jako kombinace volnosti, adrenalinu, zábavy, návratu k přírodě a přátelství.

Protože MTB enduro je spojení fyzické a technické připravenosti závodníků, vytrvalosti, strategie a rozvahy v kombinaci s jezděním rovnou „na oči“, tak se dychtiví závodníci ani v sobotu odpoledne nedočkali kompletní podoby trati, neb její finální vyznačení si Rob fikaně nechal až na pozdní podvečer a tak si závodníci mohli zkusit jen některé pasáže…

Neděle přivítala všechny závodníky pořádnou noční sprchou a zamračenou oblohou. To však nevzalo dobrou náladu 126 startujícím odvážným riderům a 9 ženám, na které čekala 39 km dlouhá trať, kterou bylo třeba zdolat v časovém limitu 4,5 hodiny, se 4 měřenými rychlostními zkouškami.

Start do prvního transferu mohli diváci sledovat v prostoru startu i cíle přímo na náměstíčku pod lanovkou v Koutech nad Desnou v 10:00, kdy se vlny po dvaceti závodnících vydávaly do boje s časem, ve spojení se svojí fyzickou a technickou připraveností, vytrvalostí a strategií. Na startu byla z vidění známá jména českého i světového bikingu: Michal Prokop (mistr světa ve 4X, který se nyní také věnuje závodům MTB enduro), elita disciplín downhill a 4X Kamil Tatarkovič, Pavel Čep, Jiří Fikejz, Přemek Tejchman, Katarína Tothová, Tereza Votavová a další… Byli tu i zástupci zmiňovaného XM závodu Kola pro život Jan Škarnitzl nebo Jitka Škarnitzlová, kteří tak mohou být zářným příkladem, že enduro se dá jet i na kole s pevnou stavbou… Mezi startujícími závodníky se neztratil ani věčně usměvavý Pepa Dressler či sám tvůrce trati…

Protože je disciplína enduro i o jízdě do kopce, čekaly na závodníky strmé výšlapy ke startům rychlostních zkoušek… Výjimkou potvrzující pravidlo byl pak výjezd na start RZ3 po asfaltu okolo spodní nádrže Dlouhých strání, končící u horní stanice lanovky, který byl nejdelší s největším převýšením (cca 15 km délky a cca 600 m převýšení).

RZ1 vedla od poloviny sjezdové tratě až na cestu pod lanovkou, odtud mírným stoupáním k Medvědici a po ní až na náměstíčko, odkud se startovalo. RZ2 měla stejný start jako RZ1, kdy se po krátkém stoupání najelo na rovný trail a po něm šupem až na širokou cestu. Odtud následoval rychlý šlapavý přesun až na křižovatku u Obrázku a poté po trati Uhlířská stopa s náročným dojezdem po sjezdovce opět s cílem na náměstíčku. Díky nočnímu dešti byl dojezd kluzký a tak v cíli většina závodníků měla svůj outfit vylepšený o zemitý otisk po setkání s terénem; náměstíčko chvíli vypadalo jako setkání pracovníků řepné kampaně. Před RZ3 se hojně odpočívalo. Jela se po celé trati Stará medvědice, kdy část trati pak byla společná pro RZ4, na kterou se závodníci přiblížili lanovkou. Ta vedla klopenkami pod lanovkou, následoval krátký výjezd na Medvědici a po ní na sjezdovou trať, kdy na jejím konci následovala XC vložka do cíle na náměstíčku.

Přestože se pro konečné pořadí závodu sčítaly dosažené časy z RZ, bylo třeba ze strany jezdců i hlídat celkový časový limit na závod 4,5 hod. a vhodně tak rozvrhnout čas na odpočinek. Neznalému divákovi se tak mohlo zdát, že největší favorité závodu tráví příliš mnoho času po dojezdu z RZ na náměstíčku, ale opak byl pravdou a v konečném součtu kromě dobré jezdecké techniky a fyzičky rozhodovala i správná strategie.

Kromě náročné trati a ubývajících fyzických sil trápily některé jezdce technické problémy. Defekty byly na denním pořádku (dokonce obě kola najednou!), k vidění byly i přetržené řetězy a v cíli dokonce zablokované zadní kolo ve tvaru regulérní osmičky (číslo 27 Bejval Vladimír, celkově 106.). Protože v závodě není povolena cizí pomoc, mnozí si tak prověřili i své opravářské schopnosti.

Průběžný příjezd do cílů jednotlivých RZ dával pouze tušit, v čí režii se závod odehrává… Do cíle se po RZ4 jako první přiřítil s číslem 25 Ondřej Zelený a chvíli se pomyslně hřál na stupni vítězů… s přijíždějícími dalšími favority závodu však v celkovém hodnocení klesal pořadím až na konečné 6. místo, které však také bral jako velký úspěch, neb se jednalo o jeho první závod tohoto typu…

Příkladnou strategii zvolil Michal Prokop, který zúročil své zkušenosti z mezinárodních enduro závodů a povedlo se mu vyhrát RZ1 a RZ3, patřilo mu i 3. místo na RZ2 a RZ4, a v celkovém součtu to dalo 1.místo: „Bylo to náročný, jak to má být. Celá trať byla taková zábavná, byly tam sprintovací roviny, fyzicky náročný výjezdy, který trochu bolej, technický RZ… ale to vše k enduru patří. Mám možnost srovnávat se závody v Itálii nebo na svěťáku, a tady to bylo srovnatelně náročný.“  

Dalším velkým favoritem byl Jiří Fikejz, jehož skóre bylo RZ1 7. místo, 2. místo RZ2, 3. místo RZ3 a vítězství v RZ4, kdy v celkovém hodnocení bral 2. místo se ztrátou pouhých 40 sec. na vítěze… Třetí místo ukořistil s minutovou ztrátou Přemek Tejchman, pódium si vybojovali 4. Hynek „Krab“ Hájek a 5. Honza Vaner.

Svoji smůlu si vrchovatě vybral loňský vítěz, letos startující s jedničkou, Pavel Čep, který se na druhé RZ potýkal s technickými problémy (napínák + spadlý řetěz), díky kterým nabral obrovskou časovou ztrátu, která jej odsoudila v celkovém součtu na 76. místo… Podle svých představ nejel zřejmě ani Kamil Tatarkovič, který se musel spokojit se 41. místem.

Srdnatě zabojoval tvůrce trati Rob Trnka, který si vyjel 11. místo, a jeho spolubojovník a testovací jezdec trati Pepa Dressler (třetí věkem nejstarší závodník, duchem, srdcem a tělem však forever young), který si odvezl 19. místo… 

Zástupce mediální bike scény dolekop.com Filip „Keli“ Švrček (se kterým chtěl společně závodit i jeho malý synek), si vyjel pěkné 15. místo, přestože se startovním číslem 133 startoval z poslední vlny…

Velkou zajímavostí bylo umístění typického XC a XM závodníka Honzy Škarnitzla, který sedlal bika s pevnou stavbou – do cíle se přiřítil jako druhý závodník z celkově startujících, součet časů RZ mu pak postupně přidělil finální 10. místo, se kterým byl Honza velmi spokojený…  „Byly to supr závody, ráno jsem kvůli počasí nevěděl, jestli budu startovat, neměl jsem to projetý, v těle 50 km sobotní závod KPŽ (poznámka redakce: který vyhrál), jel jsem to na stejným kole, po první RZ jsem se rozjel… Nejvíc mě bavily ty RZ 1, 2, 3 (ta byla pro mě nejzábavnější), ta čtyřka taky šla, i když tam jsem trošku od půlky trpěl. Jel jsem na XC kole TREK Superfly, ve předu zdvih 100, vzadu nic, na gumách Rubena Charybdis…“ Je vidět, že když se chce jet, jde se poprat o dobré umístění i na pevňáku.

Jak jsme již zmínili, do závodu se pustilo i 9 odvážných žen, které všechny dokončily závod v limitu a svými výkony zaslouží velký respekt. Do cíle se jako první z žen přiřítila Jitka Škarnitzlová a podělila se o své dojmy: „Bylo to super, ale hodně náročný, ty stoupání – traverzy… já jezdím cross country a jsem zvyklá jezdit do kopce, ale tohle bylo docela moc. Ale jinak paráda, krásný, moc se mi líbily všechny RZ…“ Celkově si pak vyjela 2. místo, když jí v celkovém hodnocení přeskočila na 1. místo Ivana Pechoutová. O pár vteřin později cíl uvítal startovní číslo 96, které patřilo Lucii Veselé.. tak si nakonec vyjela krásné 5. místo. Třetí flek brala, mile překvapena, známá DH a 4X bikerka Katarina Tothová. Jako velká bojovnice se ukázala její kamarádka a souputnice bikovým světem DH a 4X Tereza Votavová, kterou trápil zánět v koleni a jím způsobená nesnesitelná bolest, která se ozvala nejvíce při třetím výjezdu. Přestože Terka uvažovala o vzdání závodu, nakonec bolest přemohla a dokončila celý závod na neuvěřitelném 4. místě!

Z tváří všech závodníků, kteří absolvovali celý závod, šlo kromě únavy také číst spokojenost s enduro závodem. Mezi jednotlivými  RZetami i v cíli si mezi sebou sdělovali své dojmy z trati a tak lze očekávat, že si každý našel to své… Nezáleželo na tom, zda-li něčí specializací je downhill, fourcross, XC, XM nebo si jen tak jezdí pro radost na pevňáku či sedlá celopéro, je mu 20 nebo padesát (nejstarší účastník byl ročník 57!). Jezdit enduro může každý, kdo jen trochu chce.

Věříme, že enduro závody se i v ČR chytily drápkem a můžeme se těšit na hojnou účast závodníků na druhém závodě Specialized Enduro Serie 2013, který se pojede 4.8. na šumavském Zadově.

Sledujte proto aktuální informace na http://www.enduroserie.cz ahttps://www.facebook.com/Enduroserie.cz

Foto: Miloš Lubas