Radomír Šimůnek: Nevymlouvám se, držím hubu a makám

Pokud by byl mezi cyklokrosaři někdo vyhlášen smolařem na nemoci a zranění, Radomír Šimůnek by aspiroval na jednu z hlavních cen. Minulou sezonu závodníka stáje Corendon-Kwadro ovlivnilo komplikované virové onemocnění, a když už si myslel, že má vyhráno, letos v létě začala záhadná bakterie v jeho těle úřadovat znovu. Dva měsíce netrénoval a teď se snaží o návrat na pozice, které jsou hodny jménu Šimůnek. Přestože to jde pomalu.

Radku, můžeš přesně popsat ty své letošní zdravotní trable?
V létě jsem dva měsíce skoro nejezdil. Spíš jsem jen bojoval s vlastním tělem. Bakterie, se kterou jsem měl problémy, se znovu objevila v mém těle. Měsíc jsem musel brát antibiotika a teprve někdy v září jsem mohl začít pomalu jezdit. Což je strašně pozdě, začínal jsem zase od nuly.

Výsledkově se ti pořád nedaří. Čekal jsi, že to půjde pomalu?
Samozřejmě, že výsledky nejsou podle představ. Ale pracuju s tím, co mám naježděno. Tvrdě makám a spíš vyhlížím další měsíc. Chci být vyladěný na Tábor, ale doufám, že už v půlce prosince budu konkurenceschopný a budu jezdit v desítce.

Dá se říct, že tě ta nucená pauza úplně zastavila?
Když dva měsíce netrénuješ, nemůžeš čekat zázraky. Po dvou měsících tréninku se nikdo nedostane do stoprocentní kondice. Ale nevymlouvám se. Makám na sobě dál, držím hubu a snažím se, abych se co nejdřív dostal zpátky.

Český cyklokros by to potřeboval, Martin Bína je na tom obdobně a ostatní muži taky zrovna nezáří...
Já chápu, že českého fanouška současné výsledky vůbec netěší. Ze všech stran člověk slyší kritiku a může to být prospěšné, abychom na sobě dál makali a dostali se na úroveň, kterou od nás všichni čekají.

Jak se tedy aktuálně cítíš? Je tam nějaký progres?
Každý víkend je to lepší. V sobotu v Koksijde jsem dokončil svůj první závod, další den ve Spa už to bylo zase lepší, ale zastavily mě dva defekty. Uvidíme, co přijde teď na svěťáku v Anglii. Musím do sebe dostat závodní rytmus. Startů je spousta, za chvíli přijde vánoční turné a bude to hodně našlapané.

Jsi v Belgii, kdo ti tam nejvíc pomáhá s tréninkem?
Na telefonu jsem s Viktorem Zapletalem, spoustu věcí už znám sám. V týmu mám taky pomocnou ruku, takže je všechno v pohodě. Týmu bych rád poděkoval. Nevyvíjejí na mě žádný tlak. Vědí, čím jsem si prošel, a dobře se mnou pracují.

Věříš, že se všechno špatné zase v dobré obrátí?
Jsem optimista, že zase bude líp. Kdybych nebyl, tak už jsem dávno skončil. Vždyť jsem toho měl tolik... Ale teď jsem zdravý, doma všechno funguje. Jsem šťastně ženatý, manželka tady za mnou byla na víkend a od 12. prosince tady bude až do Nového roku.

Neuvažovali jste, že byste žili v Belgii společně?
Uvidíme, co bude příští rok. Mně i Bíničovi končí po sezoně smlouvy a oba víme, že potřebujeme dobré výsledky. Když podepíšu další kontrakt v Belgii, asi bychom tady s manželkou během sezony bydleli.

Foto: Michal Červený, Balint Hamvas