První z desetidílného seriálu o designu v cyklistice exklusivně na MTBS.cz právě začíná...
Design. Slovo, které u nás v posledních letech zdomácnělo snad více než jakékoliv jiné. Téměř každý z nás tento výraz občas použije, s výsledky designérské práce se pak setkáváme každodenně, aniž to třeba vůbec tušíme. Ne každý však zcela přesně chápe význam tohoto slova. V následujícím seriálu vám design, který se uplatňuje v cyklistickém průmyslu, podrobně představíme v následujících deseti dílech...
Co je to tedy "design"?
Výraz "design" se poprvé objevuje v 19. století v Anglii s rozvojem průmyslové revoluce a sériové výroby. Přesný český opis neexistuje, nejčastěji se "designovat" překládá jako něco navrhnout, projektovat. Svým způsobem tak za design můžeme považovat prakticky vše hmotné, co člověk vytváří, jsou tu však jistá kritéria, která by dobrý design měl vždy splňovat. Předně, designérem navržený produkt musí být uživatelsky příjemný a tedy i funkční, esteticky přitažlivý a při rozumné výrobní ceně musí být vyrobitelný a kvalitní.
V cyklistice se často setkáváme s názorem, že design kola jsou nálepky, které někdo nalepí na rám a tím práce designéra končí. Je to zhruba stejné jako říct, že automobilový designér je člověk, který vašemu autu vybral barvu, ale už neřešit to, že někdo musel pod tu barvu vytvarovat karoserii. Nálepky a barvy jsou práce grafika(i na ni přijde v následujících dílech řeč), my se však budeme bavit hlavně o průmyslovém(produktovém) designu – tedy vytváření toho, co je právě pod nálepkami.
Jak už asi tušíte, průmyslový designér je člověk, co vašemu rámu, vidlici a všem ostatním komponentům dodává tvar a zároveň musí zajistit, aby tyto tvary fungovaly a kolo se pod vámi nerozpadlo na první vyjížďce. Průmyslový designér je tak kombinací umělce a konstruktéra. U kol je třeba snad více než jinde nezapomínat funkčnost – narozdíl třeba od automobilů je vnějšek rámu(bavme se nyní pro zjednodušení jen o něm) zároveň to, co mu dodává pevnost. Zatímco u auta může být oplechování relativně libovolné a neovlivňuje nosnou strukturu pod ním, u rámu kola tohle neplatí. Co si navrhnete a vidíte, to vás taky ponese, proto je třeba mít na paměti, že funkce je zde prioritní, estetika nemůže jít proti ní.
Potřebujeme design?
Mnozí teď možná přemýšlejí, jaký je rozdíl mezi průmyslovým designérem a konstruktérem. Konstruktéři odjakživa kola navrhovali, práce designéra tak na první pohled může s tou konstruktérskou poněkud splývat.
Potřeba průmyslového designu vzniká spolu s rozvojem nových materiálů a technologií. Není tomu tak dlouho, co většina kol vypadala velice podobně – rovné, nijak netvarované trubky, jednoduchý "diamantový" profil rámu. Takový rám navrhovali zpravidla konstruktéři. Trochu zjednodušeně – stačilo zvolit potřebnou geometrii a do ní vložit víceméně stejné trubky(protentokrát opomeneme množství krásných detailů, které na kolech byly už dávno, o tom až příště).
S nástupem duralu a karbonu se však možnosti tvarové rozmanitosti rámů a komponentů natolik zvětšily, že většina konstruktérů by nenavrhla tak lákavé tvary, aby s nimi mohli konkurovat těm od designérů. Není to žádná ostuda, konstruktér studuje na to, aby jeho produkty byly přísně funkční, designér je zase musí vytvořit tak, aby byly estetické a lákavé pro zákazníka. Obě profese tak spolu v cyklistice musí spolupracovat a jedna bez druhé dnes ani nemůže být.
Design je dnes pro firmy pohybující se nejen v cyklistickém průmyslu klíčový a je silným nástrojem, jak zákazníka přesvědčit ke koupi jejich produktu. Zákazník z toho pak může jen profitovat. Díky designu se výrobky stávají atraktivnějšími a uživatelsky příjemnějšími. Přestože je u nás pořád ještě množství firem, které design považují za pouhé výdaje navíc, stále více jich začíná chápat, že design je investice, která jejich produktu výrazně zvyšuje konkurenceschopnost.
Vojtěch Sojka - pár slov o autorovi Je mi 25 let. Vystudoval jsem průmyslový design na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně, kde také žiju. Za studií jsem měl několik menších úspěchů v různých soutěžích, největší asi byl výběr do velkého finále Roca jump the gap, což je počtem účastníků jedna z největších soutěží na světě. Přelomová pak pro mě byla diplomová práce - elektrokolo pro Superior, která se líbila tak, že jsem promoval s červeným diplomem. Elektrokolo pak získalo například ocenění Graduationprojects - jedná se o výběr nejlepších závěrečných prací studentů z EU. Momentálně spolupracuji s několika firmami, z těch cyklistických pak se značkou Superior a Rockmachine, pro které zpracovávám především návrhy rámů - první se objeví v příští kolekci. |
Americký Trek se letos rozhodl, že dá brouka do hlavy všem, kteří to se silniční cyklistikou myslí opravdu vážně. Po loňském představení nové aero silničky Madone tak letos přišla na řadu ještě…
Celý článek…Čeká vás především kvalitní horský trénink ve společnosti závodníků profi pelotonu. A také semináře, péče špičkových techniků, fyzioterapeutů a masérů, sauna, dobré a zdravé jídlo. Prostě top…
Celý článek…Nová pravidla, kvalifikace, závody jen těch nejlepších, divoké karty…..odvážný krok směrem k budoucnosti horské cyklistiky....…
Celý článek…Specialized uvedl na trh elektrokolo Vado SL 2 Carbon, které se váhou dostalo na pouhých...…
Celý článek…Krásné a funkční. To je nový model Orbea Diem, s nímž budete ve městě za bohy...
Celý článek…Zcela nové Turbo Porto je více než jen nejužitečnější a nejvýkonnější nákladní elektrokolo ve své kategorii. Je pečlivě zpracováno tak, aby bylo nejvýkonnějším, nejpropracovanějším a nejkrásnějším…
Celý článek…
Nechci bejt nějakej hnidopich, podle nadpisu jsem se těšil na zajímavej článek, ale tohle je jak pro pětiletý děcka. Akorát plytká definice designérský činnosti roztažená do několika odstavců doplněná obrázkama bez kontextu. Doufám že další díly nebudou stejně chudý jak tenhle úvodní.
odpověz na tento komentářStrašný kecy toho člověka. Je to prostě Brňák, takže se není co divit:)
odpověz na tento komentářTo je článek jak z ABC mladých techniků a přírodovědců....
odpověz na tento komentář1. Preco, pls., ma Audi e-bike pneu Tufo (CZ)? - ak niekto vie...
2. Aky ma vyznam, pls., pouzivanie e-bikes? Akumulatory sa nabijaju (zatial) z jadrovej alebo tepelnej elektrarne (a telu pasivita neprospieva, v zime je kosa na e-bike, nic sa nehybe :). Ak vodic pri typickej vytazenosti auta v meste (1-2 osoby, staci sa postavit na krizovatku a pozerat) si presadne z auta na e-bike, subjektivne good idea, setri sa miesto na ceste, znizuje sa nervozita.
3. Ako a kde sa recykluju nebezpecne baterie? Dizajnuje sa v inercialnej sustave tejto planety a jej zakonitosti pre cely cyklus tovaru alebo iba v kontexte samotneho biku/produktu na zaklade potreby zakaznika?
4. Co s e-bikom, ked sa potrebujem s nim dostat na 6. poschodie panelaku? Dole ho nenecham, lebo je fest drahy a nema 15kg.
Dik.
ps.: Baterky, ak teda, by som volil skor na dlhe vzdialenosti a nie na bike. Riesil som dizajn vlastneho e-biku v 2008, inspiroval ma Grace s integrovanymi bateriami. Vase riesenie je kompaktne, je mi sympaticke. Ale nejak e-bikes ma viac nevyhod ako vyhod (v meste mozno ok, teren nie, bikeparks su ok) - strata slobody, zlozitost uzivania - ale to je moj (racionalny) pohlad na vec. Doplnam, nikdy som este na e-bike nesiel (citova stranka), to je pravda :).
Ak e-bike, tak sa musi zvolit setrny zdroj energie... Niekto pls. hodte maly reaktor so studenou fuziou na trh :).
odpověz na tento komentář