Šimůnek i s osmi šrouby chce na mistrovství světa

Už to vypadalo, že se vzpamatoval ze srpnové smrti svého otce, který pro něj tolik znamenal, a začínal se znovu dostávat do formy, jaká se na českou cyklokrosovou "dvojku" patří.
Na závodě Superprestige v Gietenu, který se jel jako memoriál jeho otce, dojel druhý, před Vánoci už na Scheldercrossu mohl vítězně zvednout ruce nad hlavu. Druhý den skončil v Kalmthoutu letos poprvé v elitní desítce světového poháru a týden na to bojoval ve stejném seriálu o medaili. Sníh na trati v Zolderu ho ale místo za úspěchem nasměroval do železného plůtku...

"Byl jsem v docela dobré pozici. Bojoval jsem ve skupině jedoucí o třetí místo a zbývala dvě kola do cíle. Blížili jsme se k náročnému sjezdu, který mi docela seděl, tak jsem tam chtěl přijet s náskokem. Najednou mi ale zmizely řídítka a byl jsem v bariéře..." popisuje pro něj poslední chvíle závodu Radomír Šimůnek.
O plůtek si zlomil klíční kost a ještě ten den mu ji lékaři spojili osmi šrouby. Zdálo se, že sezónu už může závodník belgického týmu BKCP PowerPlus odpískat. Jenže Šimůnek se ještě vzdát nechce. Ani ne týden po pádu už zase začínal trénovat.

"Už sedím na ergáči. Koncem týdne letím do Belgie k lékaři, který mě operoval a snad už mi povolí i jízdu na silnici, takže se potom asi přesunu do tepla, abych se začal připravovat na mistrovství světa." hlásí Radek ke svým plánům. Světový šampionát v německém Sankt Wendelu si na konci ledna nechce nechat ujít.

"Pauza je samozřejmě nepříjemná. Člověk vypadne ze závodního tempa a navíc i narkóza s tělem udělá nedobré věci. Je to zákrok do těla a musel jsem potom odpočívat. To tělo je přitom zvyklé na zátěž, tak vlastně lehce chátrá. Když teď vyjdu schody, tak funim jak muflon!" popisuje svůj aktuální stav, ale věří, že se brzy dostane zpět do navyklého rytmu. "Už se těším, až budu moct odletět na Mallorcu a najedu tam pár slušných kilometrů. Věřím, že na ten jeden závod se dá docela dobře připravit. Co bude potom je nepodstatný." říká k závodu o všechno, tedy duhový trikot.

"Forma, která byla je samozřejmě minulostí, ale do mistrovství světa zbývá ještě měsíc a taťulda říkal, že když se člověk připraví dobře hlavou, tak to tělo snad bude poslouchat. Tak věřím, že to snad takhle dopadne a podaří se mi zajet dobrý výsledek."

Závod světového poháru v Zolderu, kde si zlomil klíční kost, mnozí označovali kvůli přívalům sněhu a nezvládnuté práci organizátorů až za skoro neregulérní. V Belgii prý napadlo nejvíce sněhu od roku 1945, navíc se jelo u závodního okruhu, kde se nesmí používat posypová sůl. O té se ale stejně psalo v belgickém tisku už před Vánoci, když došla...

"Mě se ten závod líbil, negativní ohlasy jsem ani příliš nevnímal." oponuje ale sedmadvacetiletý cyklokrosař.
"Sníh vždycky hraje do noty spíš českým závodníkům a já jsem se na tom také cítil poměrně silný. V té stopě jsem jezdil při rozjíždění i při závodě, ale bohužel pak mi najednou zmizely řídítka a byl jsem v bariéře. Ale nestěžoval jsem si. I Niels (týmový kolega Niels Albert - pozn. red.), který si na tyhle věci vždycky stěžuje a v závodě dojel druhý, tak mu to také tentokrát nedělalo problémy. Byla to zvláštní a těžká trať, ale takové tratě prostě jsou..." krčí zdravým ramenem.

Jubilejní šedesátý republikový šampionát je z jeho pohledu tedy letos vyřešenou záležitostí. Pro něj prokletého závodu se prozměnu nezúčastní. Na trať v Hlinsku má Radek přitom hezké vzpomínky - v roce 2002 tu na mistrovství republiky závodil se svým otcem, který ho ještě tenkrát porazil.
Radomír junior má z domácích mistráků slušnou sbírku medailí - tři stříbrné a čtyři bronzové, ale poslední zlato je už deset let staré. Vybojoval ho ještě coby junior. Narozdíl od otce, který titul národního šampiona vybojoval sedmkrát a čtyřikrát ještě v dorosteneckých kategoriích a je tudíž nejúspěšnějším českým cyklokrosařem historie.

Prvním závodem, který by chtěl Radek absolvovat je finálový závod světového poháru v holandském Hoogerheide.
"Přijet na mistrovství světa a hned od lajny závodit asi není úplně ideální, takže bych chtěl jet už v Hoogerheide, pokud se na to budu cítit, abych se trochu nadechl závodního tempa." říká k plánovanému startu týden před šampionátem.


Foto: Michal Červený, facebook Radomíra Šimůnka