Škarnitzl: Nové Město změnilo Světový pohár horských kol

 
Jitka Čábelická a Jan Škarnitzl jsou jediní dva čeští bikeři, kteří nevynechali jediný start v Novém Městě na Moravě od svého prvního ročníku 2011. Ten byl pro mnohé naprosto nezapomenutelný, nejen proto, že se svěťák do Česka vrátil po dlouhých 14 letech, ale kvůli tomu, že svět horských kol dosud nic podobného nezažil. Šéf organizačního výboru tehdy prohlásil: "Nechtěli jsme zorganizovat závod Světového poháru, chtěli jsme zorganizovat nejlepší závod Světového poháru." A to se jemu a celé partě nadšenců podařilo. Ohlasy na novoměstský svěťák byly neuvěřitelné. Kromě bezchybné organizace k tomu dopomohl svým vítězstvím Jaroslav Kulhavý, který divácký kotel v aréně a podél trati proměnil v běsnící peklo. 

14.8. 2011 - Jaroslav Kulhavý vyhrává první závod SP v Novém Městě na Moravě

Nadupané tribuny zůstaly i na předávání medailí. Tenkrát ještě mohly předávat ceny pouze ženy, dnes musí být delegace na pódiu vyvážená...

Organizační tým Petra Vaňka ale ve svém snažení nepolevoval, často přicházel s novinkami, vylepšeními, která pak přijímali další pořadatelé. Odměnou jim za to bylo každoroční ocenění pro nejlepší závod SP v sezoně. Na svém kontě jich mají už osm /v roce 2016 se v NMNM konalo mistrovství světa/ a letos zůstali na kalendáři Světového poháru osamocení. Takže další historický počin, který se jen tak nezapomene. 

Největšími držáky mezi Čechy jsou sourozenci Škarnitzlovi. Jitka, dnes již Čábelická, v roce 2011 závodila v kategorii U23 a dojela na 13. místě. Její o čtyři roky starší bratr Honza, jezdec stáje Cyklostar Trek Mercedes-Benz, v prvním ročníku dojel na 29. místě.  Během deseti ročníků Škarnu nezastavilo od startu v Novém Městě třeba ani zlomené zápěstí. Před dnešním tréninkem jsme "Železného muže Nového Města" vyzpovídali za osiřelou hlavní tribunou, kde rozbil svůj týmový stan.

Jedenadvacetiletá Jitka Čábelická, tehdy Škarnitzlová

Honza Škarnitzl před devíti lety...
 

Připadáš si jako legenda, že jsi jediným Čechem - mužem, který objel všech deset svěťáků, od roku 2011?

To bych ani neřekl, že jsem jedinej z těch kluků. Ale jestli je to tak, tak si to ani neuvědomuju. Mám to podobný s mistrovstvím světa, tam jsem nevynechal jedinej šampionát od Lugana, což si ani nepamatuju, v jakém to bylo roce, ale vyhrál tam Jára juniory. Jsem rád, že to zase v Novém Městě vyšlo a že tu budu ještě nějakej rok jezdit společně s Petrem Vaňkem. /MS v Luganu se konalo v roce 2003, pozn. redakce/

Dokážeš si z těch deseti ročníků, co uběhly, vybavit jeden, který ti utkvěl v paměti?

Jedinečný určitě bylo mistrovství světa tady. Na druhou stranu výjimečné byly i ty první svěťáky, protože tady v Česku nic tak velkýho nebylo. Hned to první konání tady v Novém Městě nastavilo laťku tak vysoko, že to bylo pro nás něco neskutečného. Takže nejvíc byly mistrovství světa a první a druhý ročník.

Jednou jsi měl zdravotní problém, téměř jsi vynechal...

Bylo to v roce 2012, kdy jsem si v Africe na prvním svěťáku zlomil ruku v zápěstí. Vypadalo to hodně natěsno, právě v termínu Nového Města uplynulo šest týdnů, co jsem z ruky sundal sádru. Den před startem jsem se po té době svezl poprvé na bajku a ruka byla dobrá, takže jsem startoval. Nakonec i ten závod dopadl pro mě celkem dobře, a tak jsem rád, že jsem do toho nakonec šel.

Čím bys řekl, že je Nové Město výjimečné?

Výjimečné je to rozhodně zdejším prostředím, nikde není tak velká tribuna a dokonalé zázemí nadosah.  Druhou věcí jsou samozřejmě diváci, kteří ty tribuny a les zaplní, což je velký specifikum. Neřekl bych, že výjimečná je trať zasazená do místního lesa, takže je to kombinace Vysočina arény a diváků.

Dokázal bys zhodnotit největší posun, k jakému tady došlo za těch 10 ročníků, co se tu nejvíc změnilo?

Jak jsem zmiňoval. První ročník nasadil všechno strašně vysoko; samozřejmě k těm změnám docházelo a samozřejmě byly pozitivní. Jak to šlo ale plynule po sobě, tak to na člověka moc nepůsobí, že by se něco radikálně změnilo. Skoro všechno bylo hned od začátku super, tak samozřejmě to mělo malý mouchy, který člověk ale pak ani neregistroval. Pak člověk vždy očekával to nejlepší a bral to jako jistotu. Diváci i závodníci věděli, co Nový Město nabídne a splnilo to očekávání.

Dalo by se říct, že Nové Město udává trendy?

Určitě, myslím, že od prvního ročníku Nové Město změnilo celý Světový pohár. Začali třeba s televizním pokrytím, které do té doby nebylo tak kvalitní, vždycky byla snaha o uzpůsobení trati televizním požadavkům a to se tady dařilo a ostatní se to snažili dělat podobně. Dál třeba průchodnost celé trati pro diváky – ne všude se to daří. Parkování je dobré, nikde se to nešpuntuje. Určitě Nový Město ukazuje, jak dělat závody hezky a je to dobře pro nás.

Jak smutný je to teď bez fanoušků?

Já jsem přijel včera odpoledne kvůli registraci, aby se všechno stíhalo. Short Track jsem nakonec nejel, viděl jsem ho jenom v televizi. Myslím, že počasí hodně umocnilo ten ponurý zážitek, jaký z toho byl. Odpoledne už byla téměř tma a prázdný tribuny…

Jaký byl tady tvůj nejlepší výsledek v NMNM?

Vždycky, když se mi tady jelo dobře a vypadalo to na dobrej výsledek, jsem chyboval, na mistrovství světa jsem tady přetrhl řetěz, který jsem si načal při jednom pádu. Předloni to taky vypadalo pěkně, jel jsem do patnáctky a na Mitas Choice jsem píchnul přední kolo. Vždy, když to tady vypadalo dobře, tak mě srazil nějaký problém. Jinak jsem tady pravidelně jezdil mezi 20. a 40. místem. Vždycky to vyšlo na body.

Jak se teď před závody cítíš?

Uvidíme… Cítím se relativně dobře. Bude to, myslím, zajímavý, protože těch světových pohárů je málo. Jak se to celý stoplo, tak se brzo vědělo, že rozhodující budou teď dva světové poháry a Evropa. Všichni se na to nachystají, myslím, že to pak bude hodně vyrovnaný. Spousta kluků na to cílila. Otázka je, jak na tom budou závodníci, kteří třeba, aby plnili povinnosti, to kombinovali s maratony, půlmaratony nebo jinými akcemi. Tak to bude zajímavý porovnání výkonností.