Specialized Dubnický Maratón 2012

Specialized Dubnický Maratón patří ke klasikám slovenské bikemaratonské scény. V kalendáři bikerů je tento závod již plných 18 let a k této své pomyslné plnoletosti přijelo závodu do Nové Dubnice popřát vše nejlepší na sedm stovek bikerů.

Díky tomu, že Nová Dubnica leží jen kousek od českých hranic a také proto, že je „Dubničák“ tradičně zařazen do iVelo maraton série, startují zde kromě domácích slovenských závodníků v hojném počtu i čeští bikeři. Z celkového počtu startujících si zpravidla nejvíce troufne na trať Basic (43 km) nebo Klasik (67 km), zatímco na nejdelší Hard (100 km) se vydávají jen ti nejotrlejší. A to se dříve v Nové Dubnici jezdívala i trasa dlouhá 170 km s převýšením přes 5000 metrů, kterou mimochodem v roce 2001 vyhrál Ondřej Fojtík.

Pořadatelé Dubnického maratónu patří k těm zkušenějším. Není divu, když už mají na svém kontě osmnáct ročníků závodu. Organizace závodu tak běžela jako po drátkách – špičkové značení trasy s využitím „mlíka“, značek na stromech a velkých šipek na zemi nedalo možnost zaváhat nebo se ztratit. Pro případ pádů s následkem zranění, o něž nebylo na rychlé trati svádějící to „pustit“ nouze, byla v rizikových místech k dispozici zdravotníci a záchranáři. Čtyři občerstvovací stanice s jídlem a pitím byly na trati doplněny o menší zastávky, kde si závodníci mohli doplnit jen vodu. To přišlo vhod po desetikilometrovém stoupání z Omšenie na nejvyšší vrchol závodu Baske do nadmořské výšky 905 metrů nad mořem.

Trasa Hard je určena pro vyznavače pravých horských maratonů. Na trase dlouhé 100 kilometrů její účastníci nastoupali 3250 výškových metrů, o žádný „letecký den“ se tedy rozhodně nejednalo. Už během úvodního stoupání v úbočí vrcholu Markovica se dalo vytušit, o čem Specialized Dubnický Maratón je. Následoval sjezd po lesních pěšinkách do Trenčianských Teplic, v jejichž okolí absolvovali maratonci jako jediní ze všech startujících technicky zajímavou smyčku v singletrailech. Právě zde se v technicky a silově náročnějších pasážích startovní pole nadělilo a když se bikeři po bezmála dvou desítkách kilometrů znovu vrátili do Trenčianských Teplic, projížděli jimi již po menších či větších skupinách.

Nad Trenčianskými Teplicemi se již maratonci znovu napojili na trasu společnou i pro další dvě kratší tratě. Jejich účastníci se již mezitím rovněž vydali do závodu, takže do Omšenie k první velké občerstvovací stanici již sjížděl jednolitý balík. Po občerstvení ale došlo znovu k dělení – trasy Hard a Klasik zamířily na asi nejnáročnější úseky „Dubničáku“ vrchol Baske a po hřebeni dále do sedla Homolka, pod nímž se po dlouhém sjezdu znovu spojily s trasou Basic, jež sem zamířila rovnou z Omšenie. Všechny tři trasy pak vedly bikery po lesních cestách a loukách až k další občerstvovací stanici v Horné Porubě a Iliavky. Před Iliavkou si bikeři z trasy Hard ještě „odskočili“ objet okruh převážně po lesních pěšinkách směrem k Ilavě, aby se pak opět pokorně vrátili k trasám Klasik a Basic.

Závěrečné kilometry jsou už pro všechny shodné, ale pokud si někdo na poslední občerstvovací stanici v Iliavce myslel, že už má „vyhráno“, škaredě se mýlil. Hned po občerstvení trasa zamířila ostrým stoupáním vzhůru po prudké louce a následovaly úseky nahoru a dolů po lesních a šotolinových cestách, které před závěrečným sjezdem vyždímaly se všech účastníků poslední zbytky sil. Teprve pak se dostali k závěrečnému sjezdu do cíle v Nové Dubnici.

Vítězem závodu na 100 km se stal s časem 5:03:35 český závodník Tomáš Gladiš (Galaxy Team Hranice) před Branislavem Sivákem (Gavalieri) a třetím Dominikem Turanem (CK Outsiterz Novatec Bratislava). Uznání si zaslouží čtveřice žen, která si na nejdelší možnou trasu Specialized Dubnického Maratónu troufla. I v této kategorii si pohár za vítězství odvezla česká závodnice, a to Daniela Chlíbková (Redpoint Pearl Izumi), jež zvítězila před Annou Holášovou (Divina Racing Team) a Lenkou Hartlovou (Kellys BikeRanch Team).

I letošní ročník Specialized Dubnického Maratónu si mohou organizátoři zaškrtnout jako povedený. Výborné zázemí, špičkové značení a krásné tratě jsou důvodem, proč se do Nové Dubnice každoročně vracejí stovky bikerů.

Foto: Miroslav Chládek