Sport s handicapem. Zkuste handbike

V prvních dvou dílech jsme vám představili handcycling jako sport i hobby a měli jste možnost blíže poznat závodní handbike Honzy Tománka. Třetí díl je o vás. O všech, kteří na handbiku jezdí nebo by jezdit chtěli, o amatérech, závodnících a sportovních nadšencích.

Jaký je vlastně život na vozíku? Není úplně nejsnadnější, ale je mnohdy podobný tomu našemu relativně zdravému životu. Každého z nás může v životě překvapit leckterá nečekaná událost. Bohužel někdy tyto události ostře hraničí s naší svobodou volně se pohybovat a se zdravím.

Poškození míchy patří k velice častým úrazům, které vznikají při poranění páteře. V České republice vzrůstá počet lidí s míšní lézí ročně o 200 – 250 případů. Úrazy páteře jsou způsobeny převážně autonehodami, pády z výšky, ale také v neposlední řadě i úrazy sportovními. Další menší skupinu míšních poškození tvoří léze neúrazového typu vzniklé z cévních nebo zánětlivých příčin.

Poranění míchy vyvolá ztrátu hybnosti dle místa poškozeného segmentu. Dále se jedná o ztrátu citlivosti, poruchy autonomního nervového systému, tedy poruchy močení, defekace, poruchy sexuálních funkcí a další možná rizika a komplikace. Podle výšky poškození mluvíme o paraplegii, kvadruplegii a pentaplegii. Paraplegie vzniká pokud je poškozena oblast hrudní páteře a většinou manifestuje ochrnutí od pasu dolů. Je-li mícha poškozena výš a to v oblasti páteře krční, jedná se o kvadruplegii, kdy má takto postižený člověk ochrnuty i horní končetiny. Další možností může být i pentaplegie při které je mícha poškozena v oblasti odkud je nervově zásobena bránice, tudíž je ochrnut i tento sval společně s končetinami. Porucha může být tzv. kompletní a nekompletní transverzální míšní léze. To znamená, že u nekompletní bude zachován částečný pohyb nebo citlivost pod úrovní poškození a naopak.

Léčba pacientů s úrazy míchy je dlouhodobá a komplexní. Velkou roli hraje fyzioterapie a ergoterapie. Důležité je využívání aktivního pohybu a tudíž i sportu. Aktivní pohyb slouží k obnově či udržení svalové síly a k možnostem jako jsou soběstačnost v běžných denních činnostech. Sport pro handicapované jedince představuje jak fyzickou tak psychickou podporu a je velice důležitým prvkem v procesu léčby.

Tělesně postižený člověk nemusí být před úrazem aktivním sportovcem, aby mohl sportovat i na vozíku. Možností jak závodit či si jen zlepšovat kondici je mnoho. Handicapovaní lidé nejsou ani v této oblasti diskriminováni a sportovat mohou nejen na handbiku, ale třeba i na speciálně upravených lyžích (monoski). Také kolektivní sporty jim nejsou cizí. Na paralympijských hrách můžeme vidět na vozíku i basketbal, volejbal, plavání, curling, sledge hokej či stolní tenis nebo jachting. Ať už si vyberete tanec pro vozíčkáře nebo cyklistiku je důležité s tím začít co nejdříve a správně. Při výběru sportovního zaměření ať už na úrovni vrcholového sportu nebo jen rekreačního, vám pomůžou některé neziskové organizace, jako je například Centrum Paraple, které pořádá sportovní kurzy, mezi nimi najdete i ty cyklistické. Další organizací, vytvářející prostor pro rekreační i vrcholové sportování tělesně postižených lidí je Sportovní klub vozíčkářů Praha. A v neposlední řadě hraje velkou roli ve sportovním světě tělesně postižených Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců.

%pagebreak(Možnosti Handbike - Rozhovory)%

Pro lepší přehled jsme požádali čtyři odborníky z oblasti handbike se kterými jsme připravili krátké rozhovory.

Viktor Zapletal, reprezentační trenér tělesně a zrakově postižených sportovců, místopředseda ČATHS
www.caths.cz

Viktore, jak se vlastně člověk dostane k cyklistice pro tělesně postižené?
Úvodní seznámení s možnostmi sportu handicapovaných zpravidla probíhá v rehabilitačních centrech, která po opuštění nemocnice navštíví většina lidí, jenž byli nuceni, vlivem úrazu či nemoci, usednout na invalidní vozík. Zde také bývá první možnost vyzkoušet si jízdu na handbike.

Jaké jsou vůbec výhody handbike a proč být handbikerem?
Handbike umožňuje každodenní sportovní aktivitu na všech výkonnostních úrovních. Zprostředkovává plnohodnotnou mobilitu v přírodě, totožnou s cyklistikou. Handbike je rehabilitační prostředek, který zatěžuje a posiluje i jiné svalové skupiny, než které člověk na vozíku běžně používá. Dále pak umožňuje výkonnostní růst, specializaci, ale i plnohodnotný kondiční trénink a doplněk pro jiné sporty. Závodů handbike se tak účastní v rámci letní přípravy např. sledge hokejisté, lyžaři závodící na monoski, atd.

A jak se tedy handbikerem můžu stát?
Možná to bude překvapivé, ale velmi snadno. V České republice totiž existuje několik, velmi dobře fungujících výkonnostních úrovní pro jízdu na handbike a bez nadsázky lze říci, že v tomto ohledu patříme ke světové špičce. Máme několik profesionálně působících organizací a klubů, které zapůjčí handbike, poradí se základy jízdy, úvodním tréninkem či zakoupením tohoto stroje dle individuálních potřeb. Dále organizujeme celé spektrum akcí pro širokou handbikovou veřejnost. Zmínil bych především závody pořádané v rámci projektu "Pojeď s námi"- Ligu Cyklovary a Český pohár MTB handicapovaných cyklistů, kde je vypsána kategorie terénní handbike.

Jaké jsou závody pro výkonnostní handcyklisty?
Pro jezdce s výkonnostními ambicemi pak máme jedenáctidílný seriál silničního Českého poháru, který pořádá klub Handbike ČR ve spolupráci s Českou asociací tělesně handicapovaných sportovců. ČP handbike představuje evropskou špičku těchto závodů, jak po stránce organizační, integrační, ale i výkonnostní - závodit k nám jezdí borci z nejrůznějších zemí. A úplně nejvýše pak jsou dva podniky kategorie P1 UCI, které v České republice pořádáme, Evropský pohár EHC v Lounech a Evropský pohár v Praze na Strahově v rámci závodu Praha-Karlovy Vary-Praha.

Tomáš Pouch, předseda o.s. Černí koně
www.cernikone.cz

Tomáši, kdo jsou to Černí koně a jaká je jejich hlavní činnost?
Černí koně, to je občanské sdružení, jenž si klade předně za cíl rozvoj paracyclingu. Společně s Českou asociací tělesně handicapovaných sportovců ČATHS organizujeme Český pohár horské cyklistiky pro handicapované cyklisty. Doposud nikde na světě kategorie handbike v horské cyklistice není vypsána. Za tuto prioritu jsme právem hrdí. Pohárových závodů se může zúčastnit každý handicapovaný bez rozdílu výkonnosti. Pro vozíčkáře máme navíc připraveny i handbiky na zapůjčení, takže zúčastnit se může opravdu každý. Dále provozujeme bezplatnou půjčovnu handbike, což je odrazový můstek pro každého, kdo by chtěl s ručním kolem začít.

Kdo se může stát členem vašeho týmu?
Do našich řad, tedy do týmu Černí koně, se může přidat každý. S handicapem, i bez. S ambicemi, i pouze pro radost z jízdy na kole. Prostě vítán je každý.

A jak to u vás všechno funguje?
Přesně tak jak by to mělo fungovat v každé společnosti. Zdraví cyklisté pomáhají těm handicapovaným. Navíc svojí účastí na závodech v dresu Černých koní zviditelňují naši myšlenku, a tak jsme více vidět a dokážeme takto též prezentovat i naše sponzory a partnery, kteří podporují handicapované cyklisty. A vězte, že bez sponzorů by se naše projekty nikdy nerealizovaly. Jen pro zajímavost, běžné kolo slušné úrovně vyjde na 25.000,- a slušný handbike na 170.000,-. S tímto poměrem by musel každý vozíčkář mít 6x vyšší příjem než průměrný pracující. V reálu je to spíše naopak.

Je možné zapůjčit si u vás handbike na vyzkoušení, rekreační ježdění či na závod?
Pokud nás kontaktuje třeba vozíčkář, nabídneme mu bezplatné zapůjčení handbike, nabídneme členství, poradíme jak začít, a dle našich možností podpoříme. Jsme ale závislí na sponzorech a každá pomoc má svou mez.

Kateřina Krebsová, manažerka o.s. Handbike ČR, asistentka vedoucí reprezentačního týmu ČATHS
www.handbikecr.cz

Katko, kdy vznikl nápad uspořádat silniční ČP handbike a co bylo hlavním cílem?
Už je tomu pět let, co vznikla myšlenka uspořádat seriál závodů pro handicapované cyklisty na vozíku. Cílem bylo, aby se závodů účastnili nejen amatérští a profesionální závodníci, ale také široká veřejnost z řad handicapovaných sportovců. Seriál dostal název Český pohár handbike.

Kdo tento seriál závodů stvořil a kdo ho nyní pořádá?
U jeho zrodu stál úzký tým klubu Handbike ČR v čele s paralympijským vítězem Marcelem Pipekem. Do prvního ročníku seriálu v roce 2007 vstoupilo 7 pořadatelů různých sportovních akcí. Byli to pořadatelé běžeckých závodů (Pardubice, Počerady), cyklistických závodů (Praha, Ostrava, Rapotín), inlinových závodů (Brno) a také pořadatel čistě handbikerských závodů (Louny). V každém ročníku se objevují tradiční pořadatelé jako jsou již zmiňované Pardubice, Počerady, Louny, Praha a Brno.

O co se v ČP handbike jedná a prozradíš nám nějaké novinky pro rok 2011?
Závodí se celkem ve čtyřech kategoriích, které jsou odvislé na míře postižení sportovce. Každý seriál se skládá z 10-ti závodů (výjimkou byl první ročník). Prvního závodu se účastnilo na 41 závodníků. Rok od roku tento počet pomalu klesá, ale zase se zvyšuje úroveň a kvalita handicapovaných sportovců. Letošní novinkou je zařazení nové lokality, kterou je město Plzeň.

Kdo patří  mezi nejúspěšnější závodníky tohoto seriálu?
Mezi nejúspěšnější handbikery poháru patří: Marcel Pipek, Jiří Kuchta, Zbyněk Švehla, Naďa Tvarohová, Martin Kovář, Pavel Děcký, Jan Tománek, Michal Šiška a slovenští závodníci Anna Oroszová, Peter Šelinga a Daniel Kukla.

Kdy odstartuje první závod ČP handbike 2011?
Letošní pohár startuje 16. dubna v Pardubicích, takže jste všichni zváni!

Jan Tománek, reprezentant ČR v handbike, jezdec týmu
CK Windoor’s Příbram
www.honzatomanek.com

Jak dlouho už jezdíš na handbiku a jaký je tvůj přístup k tomuto para-sportu?
V létě 2004 jsem si za podpory rodiny pořídil první handbike a svou závodní premiéru jsem absolvoval ještě tentýž rok na podzim, v rámci finálového závodu poháru EHC (European Handbike Circuit) ve Vídni. Když se ohlédnu do doby před mojí para-cyklistickou premiérou, tak si uvědomuji, že jsem to bez cyklistiky vlastně dlouho nevydržel a téměř přesně 2 roky od mého posledního startu mezi zdravými cyklisty jsem už závodil s handbikerskou elitou. Od té doby se můj přístup ke sportu výrazně změnil, z volno časové aktivity se vyklubal vrcholový sport a doufám, že jsem i dokázal zprofesionalizovat svůj přístup a přípravu.

Jak si se vlastně vůbec k handbiku dostal?
Ještě když jsem pilně cvičil v rehabilitačním zařízení, doslechl jsem se od přátel o handbiku. Následovalo shánění informací, absolvování předváděcí jízdy, objednání prvního kola a v brzké době i závodní premiéra.

Honzo jsi velice úspěšným handicapovaným cyklistou, jaké jsou tvé největší úspěchy z minulé sezóny?
Je to 7. místo v poháru EHC - UCI 2010, 1. místo MČR v časovce jednotlivců (Mistr ČR), 1. místo Český pohár handbike 2010, 1. místo UCI P1 Praha, 1. místo UCI P1 Terchová (Slovensko), 3. místo Linz Halbmarathon (Rakousko) a 3. místo v závodě Italian Enzo Ferrari Marathon (Itálie).

Jak vím, sportem doslova žiješ, jsou i jiné sporty které sis oblíbil?
V první řadě se vrcholově věnuji cyklistice a proto mi nezbývá mnoho času na další sportovní aktivity. V rámci tréninku jako doplňkové sporty provozuji plavání, v zimních měsících posilovnu. Nedokážu žít bez adrenalinu, takže ještě sjezdové lyžování a čtyřkolka. V rámci rozvoje pohybových dovedností jsem se momentálně zamiloval do tenisu. Jasnou jedničkou pro mě ale zůstává cyklistika, která je mým nosným sportem, v němž mám ambice něco dokázat.

Na závěr by mě zajímal tvůj osobní pohled na handcycling.
Chtěl bych zmínit, že para-cyklistika klade stejné nebo dokonce ještě vyšší nároky na sportovce jako vrcholový sport zdravých. V očích veřejnosti bohužel stále ještě vrcholový para-sport neexistuje a špičkové výkony handicapovaných sportovců jsou spojené s charitou, ale od takového názoru se zcela distancuji. Bohužel tento předsudek se odráží i do přísunu financí v tomto sportu, získávání sponzorů atp. Přál bych si, aby se postoj veřejnosti změnil a akceptoval by se více vrcholový para-sport.

Informace použity z Pavel Kolář, Rehabilitace v klinické praxi, 2009

Foto: Michal Červený, Tomáš Tesař, Peter Krejzl, archiv Černí Koně, archiv ČATHS