Projeli jsme trasu gravelového MS v Belgii: Průlet čistými lesy, kde nechybí kostky  

Letošní MS v gravelu bude hostit belgický Leuven, český název je pak Lovaň. Je to město v severní polovině země, tzv. Flandrech, kde se mluví „holandštinou“, avšak jazyková hranice s frankofonním Valonskem leží za pár brdky. Historicky se tento region nehledě na to, jakou řečí se v které vsi hovoří, jmenuje Brabantsko.

Po dvou italských zastávkách míří podzimní svátek štěrkoletů do další země, která je cyklistice zaslíbená. Belgie je ale o dost jiné kafe než Itálie. Tím nechceme říkat, že v italská káva je nejlepší, zatímco Belgie je známá pro jiné pochoutky. O cyklisty je tu náležitě postaráno na rozdíl od divočejší jihoevropské země. Prakticky každou okresku tvoří i část věnovaná pro kola, v městech pak mají cyklisti více prostoru jak auta. Zatímco cesta na kole je pak skutečný relax, jezdit po Lovani autem je opruz.

Střed Belgie byl v neděli 1. října 2024 plný štěrkoletců při mistrovství Evropy...

Trasa a lokalita rozhodně není na gravelovém poli novinkou. Už vloni se tu jelo mistrovství Evropy, kdy zlato bral domácí silničář Jasper Stuiven (Lidl Trek) a necelou minutku a půl za ním finišoval šestý Petr Vakoč (Canyon Isadore). Vakoč, který v posledních sezonách podlehl kouzlu gravelu, má na tuto oblast další skvostnou vzpomínku. Roku 2016 tady zaznamenal své dost možná nejzajímavější vítězství kariéry, když ovládl klasiku Brabanstký šíp, jehož trasu budeme na gravelech křižovat.

Lokalita v „národním parku“ za humny Bruselu

V podstatě po celé trase budeme projíždět lesní oblast Brabantse Wouden, která byla vloni vyhlášena národním parkem. V praxi jde o soustavu klidných lesů spíše parkového typu se vzrostlými listnáči, ale klidně se vám může stát, že přes cestu přeběhne srna. Na pohled zdravé stromy pokrývají mechy, a tak je to místo, kam vyházejí relaxovat obyvatelé nedalekého Bruselu. Každopádně našinec si pod pojmem národní park představí spíše divočinu v kanadských Rocky Mountains.

Podobně jako u silničních klasik se přesuneme z jednoho města do druhého. Start je v Halle jižně od Bruselu a podél jihovýchodní hranice hlavního města EU se přesuneme do Lovaně. Trasa se téměř výhradně drží ve Flandrech, jen na pár kilometrech se nahlédne do vsí, kde se na cedulkách mezi domy místo Straat píše Rue.

Základ trasy měří 135 kilometrů s převýšením 1290 metrů.

„To nastoupám při takhle dlouhé projížďce z nás i o něco víc,“ řekl by našinec. A skutečně to není nic extra těžkého, ale určitě to bude stačit, aby se pole hezky nadělilo. Měl jsme možnost si projet asi 55 kilometrů z jádra tratě. To představuje asi poslední třetinu transferové cesty z Halle do Lovaně a hlavně finální rundu jižně od cílového města.

Pavé sektory po neopracovaných kamenech nejsou jen cyklistickou atrakcí na pár místech, ale zdejší realitou. Polňačky často tvoří právě takovéto cesty, a tak jsem se více jak desetinu trasy hezky nakodrcal. Na druhou stranu těmto cestám v zdejším deštivém klimatu nehrozí rozbahnění a na gravelu se to dá přežít. Hlavně do kopce to ale opravdu moc nejede. Tamější lesní cesty jsou naopak většinou hladší než české, takže to krásně odsýpá. Závodníci určitě ocení, že tu není velké riziko defektu, protože ostré kameny se objevují jen zřídka. Jediné techničtější pasáže mohou být po nezpevněných polňačkách, které se snadno rozbahní. Volba stopy tady může rozhodnout o výsledku. Nechybí ale kratší odpočinkové úseky po asfaltu přes vesnice, nebo po vybetonovaných cestách skrz pole. Tady určitě může startovní pole pozlobit vítr.

Samotná prohlídka

Po nástupu na trať u vlakové zastávky Groenedaal se ocitneme v lese jak z filmů Harryho Pottera. Mohutné listnáče, mech a mezitím docela upravované parkové cesty místy vyzpevněné. Organizátoři v této střední pasáži využili toho, že se dostaneme na nejvyšší místo trati ve zhruba 120 metrech a kurz namotali tak, aby to bylo pořád nahoru a dolů. Jen tady přišla na řadu malá placka. Zbytek se dal vyjet na silniční padesátku.

Následující kilometry kombinovaly pavé sektory s polňačkami různé kvality a krátkými průjezdy vesnicemi, kde bude možnost připravit občerstvovačky a fanzony. Není tady žádný extrémní kopec. Všechny měří do jednoho kilometru a mají sklon kolem pěti procent až na pár výhupů. Při chytré jízdě je navíc možnost si ve skupině na asfaltu odpočinout. Bude rozhodovat hlavně vytrvalost ve vydržení hoblovat tyto brdky po více jak čtyři hodiny. Případně lze nastoupit v nějakém zatočeném úseku ideálně po kostkách. Takhle si to možná malují Mathieu van der Poel, či Wout van Aert. Pokud pojedou, budou ve svém revíru jak geograficky, tak charakterem závodu.   

Závodníky čeká i dvojitý průjezd cílové Lovaně, kde využijí tamější perfektní cykloinfrastukturu s epesním nadjezdem nádraží. Navíc lze očekávat kouzelnou atmosféru, protože cyklistka je pro tamější obyvatele skutečně důležitá a MS není žádná amatérská liga.

Tady je třeba dávat pozor na pozici, protože se využívají i chodníčky, které mají charakter upraveného sigltreku. Singl je jen pro jednoho, a tak jde třeba o 70 cm široké vybetonované cestičky, kam se dva jezdci vedle sebe nevejdou. Na druhou stranu na trase není ani jediný, byť třeba dohladka upravený, trail, kde by to trochu houpalo a který by ještě víc ozvláštnil závod. Zatím všechny mistrovské trasy v sobě neobsahovaly žádné vyloženě mtb prvky a tato v tom pokračuje.

Na městkou sekci naváže finálová runda jižně od města, která se na profilu nezdá, ale může pěkně táhnout. Jsou tu asi nejdrncavější cesty. Pavé sektory vedou do docela znatelných kopců a možná hrozí i rozbahněné polňačky. Při loňském ME dojížděli borci často ve skupinách po třech, čtyřech a podobný obrázek lze očekávat i na „velkém“ mistrovství.

Lokalita Brabantse Wouden určitě stojí za povšimnutí, protože Belgičané jsou mistři v tom, jak si vytvořit malebnou přírodu uprostřed civilizace. Díky tomu leckomu stačí vykročit z prahu jeho domu, přejít silnici a ocitne se ve zdravé, ale upravené přírodě. A závodníky (včetně těch v amatérských kategoriích) krom pěkných cest určitě potěší i atmosféra při průjezdu každé vesnice.

Trasu MS jsme měli možnost si projet už v květnu za příjemného počasí, kdy se Belgie krásně zelenala. Podzimní termín může přinést jak dozvuky babího léta, tak bahnitou divočinu.

Důležité je také uvést, že v pořadí třetí světový šampionát v gravelu bude mít své české zastoupení. Zejména tedy v podobě jednoho z hlavních sponzorů české značky Superior, jehož barvy budou na startu hájit Filip Adel a Jaroslav Kulhavý. 

Závěrem bych rád poděkoval klukům ze Superioru. Půjčili mi stroj, na jehož představení je ještě čas a já jsem si mohl trasu objet a náležitě vychutnat.