SP XC #3: Češi znovu úspěšní

Třetí dějství podniků světových pohárů hostilo švýcarské městečko Champéry. Kotlina, 1050 výškových metrů nad mořskou hladinou, na loukách pasoucí se krávy s bimbajícími zvonci, okolní velikání Savojských Alp s bílými vrcholky a mezi nimi horské potoky s křišťálovou vodou sem tam přerušené vodopády.



Závodní program odstartoval v sobotu souboji úzkých řídítek a nízkých zdvihů. Večer byl pak na programu fourcross a druhý den, v neděli, se předvedli sjezdaři. O těchto disciplínách se ale dozvíte více až v dalších článcích.

Trať olympijského Cross Country byla "normální" a ničím z průměru nevybočovala. Nebyly zde žádné extrémně těžké technické pasáže ani jiné libůstky. V řeči čísel je to 5,13 kilometrů na délku a 192 metrů na výšku.

Start pod, tou dobou, startovní branou (jinak cílovou pro všechny zdejší disciplíny) a až po několika stech metrech se sjelo do terénu. Dlouhou dobu pořád po rovině. Otáčka a zpět, přičemž se závodníci na několika místech mohli vidět a měli tak jakousi kontrolu nad děním okolo sebe. V tomto místě už trať mírně stoupala. Samo sebou, po otáčce zase mírně klesala. Vedla ale víceméně rovně bez větších zatáček a technických sekcí. To se trochu změnilo po druhém kilometru, kde pořadatelé přitvrdili, jak v technice, tak v četnosti zatáček. Projíždí se místem nedaleko startovního a cílového prostoru a závodníci přes depo pokračují do ,de facto jediného, ale o to výživnějšího táhlého stoupání. Štěrkový povrch, délka okolo sedmi set metrů a převýšení přes 120 metrů. Horní část byla schovaná v lese. Tam se bikerky a bikeři postupně otočili, absolvovali techničtější sjezd a přes dvě dřevěné přemostění a další technický úsek a malý brod se dostali zpět dolů do údolí. Krátkým prudším výjezdem se dostali na spodní část fourcrossové trati a skrz klopené zatáčky a rolety se dostali na cílovou asfaltovou rovinku.

9. června 2007, sobota, krátce před jedenáctou hodinou dopolední. Na startu stojí dvaadevadesát žen koncentrujících se na jedno zaváděcí a šest regulérních kol. Jedničku na svém kole a modrý dres značící aktuálního lídra světového poháru měla na sobě Číňanka Ren Chengyuan. Hned vedle ní stála s trojkou Marie Helene Premont. Ptáte se, kde je dvojka a duhové barvy Gunn Rity Dahle? Ačkoli Gunn Rita do Champéry přijela s cílem bojovat o první pozici, jak je u ní ostatně zvykem, v době startu bojovala spíše sama se sebou a se svými střevními problémy.
V první řadě stála se sedmičkou i česká naděje Tereza Huříková z České spořitelny MTB, která excelovala na minulém závodě světového poháru v rozbahněném Německém Offenbugu, kde dojela šestá, jen těsně pod stupni vítězů. 
Z kraje druhé řady byla připravena v dresu týmu Luna Womens Katka Nash Hanušová. Dále byla ve startovním poli Šárka Chmurová z Max Cursoru a Slovenka Janka Števková.

Během zaváděcího orkuhu se stejně jako na první závodě SP v Houffalize na čele usadila španělka Margarita Fullana jezdící v barvách týmu Spiuk Tau Ceramica. Za poměrně krátkou chvilku si na čele vytvořila náskok přes osm vteřin před druhou Sabine Spitz (Ghost International). O dalších jedenáct vteřin zpět byla Kanaďanka Marie Helene Premont (Rocky Mountain), takže závod od prvních chvil vskutku dramatický.
Start se nepovedl Tereze Huříkové. Do prvního kola najížděla až jako 18. se ztrátou přes minutu na vedoucí Španělku.
Ještě hůře na tom byla žena s číslem 1 Ren Chenguyan. Ta byla nejspíše díky nějakým technickým problémům až 55.
Naopak se dařilo Kateřině Nash Hanušové. Ta v prvních kolech jezdila na páté a šesté pozici s mankem kolem 80 vteřin na čelo.

Fullana si svou první pozici dobře hlídala a udržovala si půlminutový odstup od Iriny Kalentyevy a Sabine Spitz, které mezi sebou bojovaly o druhé místo. V tomto souboji byla úspěšnější drobounká Ruska a ve třetím kole si vybudovala rozhodující náskok, který se pohyboval mezi třiceti a šedesáti vteřinami.

Zatímco Katka Hanušová začala v druhé polovině závodu mírně ztrácet a začala se propadat ze šesté na devátou pozici, Tereza kolo za kolem postupovala vpřed. Jejímu tempu nestačila Georgia Gould, která vyhrála minulý týden závod Českého poháru v České Kamenici, ale ani Číňanka Ying Liu.

Jelikož Fullanu ve zbývajících dvou kolech nedokázala žádná ze soupeřek ohrozit, mohla si díky svému náskoku dovolit v nebezpečných úsecích mírně zpomalit a s jistotou a pochopitelně i velkou radostí projet cílovou branou jako vítězka.

Ve čtvrtém kole se nejlépe jedoucí Češkou stala Tereza Huříková, když předjela Katku Hanušovou a dál ukrajovala z náskoku svých soupeřek před sebou. Nakonec to dotáhla až na osmé místo se ztrátou 5:44 min.
V poslendím kole ještě stačila předjet Němku Ivonne Kraft, která se potýkala s technickými problémy a než se jí je v depu podařilo vyřešit, bikerka České spořitelny se kolem ní přehnala.
Kateřina Nash Hanušová dojela dvanáctá (- 6:52 min.), Šárka Chmurová 53. (+ 1 kolo) a Slovenská závodnice Janka Števková 42. (- 15:30 min.).

Muži, kteří byli na startovním roštu připraveni ve tři hodiny odpoledne měli naordinováno o dvě kola více. Tedy osm plus jedno zaváděcí.
Mezi 171 borci bylo šest Čechů, což není oproti dosavadním závodům SP mnoho. Nejlepší startovní pozici měli Milan Spěšný (Merida Biking) a Jaroslav Kulhavý (Michelin Specialized). Dále pak na výstřel čekal Jan Škarnitzl (dimp Giant), Jiří Friedl (Merida Biking), Jiří Novák (KC Kooperativa SG Jablonec n. Nisou) a Kristián Hynek z České spořitelny MTB. Chyběli třeba "apačové" Eberl s Hlaváčem nebo duo na Cannondalech Kořínek, Hudeček z Maxideku.
Ze světové elity nechyběl nikdo a tak v první řadě stála jména jako Absalon, Hermida, Sauser, Paulissen, Kessiakoff, Schurter, Naef a další. Znovu se objevil i cyklokrosař - kanibal Sven Nijs.

V zaváděcím kole byl nejrychlejší Roel Paulissen z týmu Cannondale Vredestein.
Ten jel na novém prototypu "cannonu", který by měl být nejspíše v příštím roce nástupcem tolik populárního a téměř kultovního Scalpelu. Získat o tomto kole víc informací nebo detailní fotky mimo závod je bohužel nemožné. Při dotazu v týmovém stanu se nás mechanik s šalamounským úsměvem udiveně zeptal, o jakémže novém kole to vlastně mluvíme...

Ve dvojci s Belgičanem jel mladý Švýcar Nino Schurter (Swisspower). Za nimi pak skupinka Sauser, Absalon, Yader Zoli, trochu překvapivě Rene Tann, Cédrik Ravanel a další.
Nejlepším z našich byl v tu dobu Jaroslav Kulhavý na dvanáctém místě. To ale stále ještě nic neznamenalo.  

V prvních dvou kolech začali diváci šílet a údolím se mohutně rozléhalo hlasité zvonění kravských zvonců. To právě tehdy, když se na čele objevila "domácí" dvojce ve složení Nino Schurter a Christoph Sauser (Specialized). Rychle se změnilo také počasí a z nebe se strhla sice krátká, ale o to vydatnější průtrž - jak se později ukázalo, pro víkend v Champéry typická. Tou dobou téměř na chvostu pokračoval Kristián Hynek (ČS MTB), kterému se dostal řetěz za kazetu a při usilovné snaze vyprostit jej, se mu ohnula patka přehazovačky a ve volbě převodů byl tak značně limitován. O tom, kolik míst ztratil ani nemulvě.

Ve čtvrtém kole se na vedoucí Švýcary dotáhl vítěz z Offenburgu Julien Absalon (Orbea). Ten tu měl také hodně svých příznivců a jelikož je Champéry v kantonu, kde se mluví francouzsky, tradiční "allez! allez!" ho hnalo dopředu ze všech stran stejně jako domácí borce.
Rozhodovalo se zejména v onom dlouhém táhlém stoupání. Na nástup Absalona nestačil mladý Schurter a v háku Francouzovi uvisel jen zkušený Sauser.
Kulhavý se dotáhl na desáté místo do skupinky s legendárním Thomasem Frischknechtem (Swisspower) a mistrem Itálie v XC Yaderem Zolim.
Na defekt doplatil Milan Spěšný, který se z pozice okolo 25. místa o zhruba dvacet míst propadl.

Během šestého a sedmého kola upevnil Absalon svůj půlminutový náskok, který s přehledem kontroloval a průjezd cílem si tak mohl v klidu vychutnat s rukama nad hlavou jako vítěz třetího závodu světového poháru. Zároveň to bylo jeho druhé letošní vítěztví a upevnil si tak pozici lídra. Druhý se na spodní části fourcrossové trati objevil Christoph Sauser se ztrátou padesáti vteřin. Třetí byl Nino Schurter, který měl ze svého výsledku minimálně stejnou radost jako zvítězivší Absalon a dával to patřičně najevo.
Pomyslnou bramboru bral Roel Paulissen a pátý byl Ralph Naef z Meridy Multivan.

Na skvělém devátém místě se objevil v sedle svého spešlu Jára Kulhavý!
Na Absalona ztratil 4:27 min. a za sebou nechal jména jako Leuchs, Vogel, Fumic, Zoli, Meirhaeghe, Kessiakoff nebo Brentjens.
V kategorii do 23 let to znamenalo druhé místo za celkově třetím Schurterem.

"Jelo se mi skvěle! Všechno mi dneska sedlo! Trať sedla, počasí sedlo, kolo sedlo... V posledním kole jsem ale třikrát hned za sebou spadnul, to mě mrzí, jinak bych Frischknechta ještě dal!" řekl v cíli Kulhavý.

Svým místem potvrdil svou vzrůstající formu a zároveň i to, že jeho dvanácté místo z Offenburgu nebylo jen tak náhodné.

Milan Spěšný dojel do cíle po dravé stíhací jízdě na šestadvacátém místě. Smůlu měl i Jan Škarnitzl. Ten na tento závod zvolil netradičně celoodpružený bike v podobě karbonového Giantu Anthem. V posledním kole měl defekt předního kola a když se dostal do depa, kde mu bylo kolo vyměněno, hned v prudším stoupání z depa přetrhl řetěz a musel se vrátit zpět na další a delší opravu. Nakonec závod dokončil s jedním kolem ztráty.
Dvě kola pak dostal Jiří Friedl z Merida Biking Teamu a tři Jiří Novák.



Co říci závěrem? 
Českým barvám se prostřednictvím Huříkové a Kulhavého dařilo. Potvrdili svou vzrůstající formu a my můžeme doufat, že jim vydrží i do dalších závodů. Ostatní se potýkali s defekty, které mařily jejich snažení. Když k tomu přičteme hezkou atmosféru tvořenou diváky, horskými štíty, typickými alpskými staveními a dobytkem pasoucím se na okolních loukách, je výsledný dojem ze závodu v Champéry velmi kladný.

Závody světového poháru se teď přesunou za oceán. Konkrétně 23. a 24. 6. do kanadského Mont St. Anne a 30. 6. a 1. 7. o kousek vedle do Saint Felicien. I tyto závody vám samozřejmě MTBS zprostředkuje.

Výsledky ze závodu v Champéry najdete ZDE.