Syncros MarathonMan 2011 skončil tradičně v Seiffenu

Lucie Vlášková - Kellys Bikeranch Team

„Závody ze série MaratonMan-Europe jsem do svého závodního kalendáře zařadila zejména kvůli úžasné atmosféře, která na každé z těchto cyklistických akcí panuje, ať už se jedná o bohatý předzávodní nebo pozávodní program, či samotný průběh závodu, který mi přijde výjimečný zejména díky divácké kulise.

Velký klad této série spatřuji v možnosti si zazávodit nejen u nás, ale i v zahraničí s možností porovnat svoji výkonnost se zahraničními bikery. To vše mi nabízí příležitost vyrazit na tuhle akci s dalšími nadšenci do cyklistiky a společně s takovou partou lidí strávit více dnů plných cyklistického vyžití.

V plánu jsem měla objet 4 závody z celkových 5 závodů této série, ale zejména kvůli delšímu cestování na závod do italské Riva del Gardy a tím časové náročnosti jsem se nakonec rozhodla pro absolvování pouze 3 závodů, které mi podle propozic stačí do celkového hodnocení série.

Na Malevil Cupu jsem absolvovala trať 65km, která je plná krásných technický pasáží jak ve sjezdech tak výjezdech. Každý, kdo je vyznavačem pravého "bajkování", si zde přijde na své. Záporem bych viděla, že není pro tuto kratší trať (65km) vedena alespoň jedna přední vlna pro rychlejší závodníky, jako tomu je u dlouhé trati 105 km.

Závod Salzkammergut Trophy je výjimečný zejména obrovskou diváckou kulisou, která každého závodníka žene vpřed a vytváří tak úžasný zážitek z jízdy. No a další charakteristikou pro tuhle akci je naprosto jiný povrch, než na kterém se závodí u nás. Tratě na Salzkammergut Trophy totiž tvoří zejména široké šotolinové cesty, které pro mě, a myslím že i další české bikery, představují atypický závod společně s dlouhými výjezdy, které se u nás nedají jen tak natrénovat. Tady člověk zkusil jinou podobu "bajkování".

Seiffen, další závod z jedné série, je ale naprosto odlišný než zbylé dva. Rozdíl byl zejména v zaváděcím 12km dlouhém okruhu, který byl pouze po asfaltu a podle mého názoru ne příliš vhodný, stejně jako pomalá jízda po startu, která byla mnohem více nebezpečná než ostrý start. Pro diváky to byla určitě pěkná podívaná, ale pro nás závodníky spíše trápení. Co se však týče 28km dlouhého okruhu, na kterém se kroužilo, slyšela jsem samou chválu a ta byla i z mé strany. Krásná členitá trať s několika singly, technickými sjezdy a zejména prudkým asfaltovým výjezdem, kolem něhož byla neuvěřitelná atmosféra umocněná hudbou. Tady to byl pro závodníky zážitek k nezaplacení.

Ohlédnu-li se zpátky, musím říct, že série MaratonMan-Europe mi přinesla to, co jsem od ní očekávala a tím jsou nezapomenutelné zážitky, radost z jízdy v sedle, potvrzení, že cyklistika je opravdu krásná, dokonce i za deštivého počasí a v neposlední řadě myšlenky na start v této sérii v příštím roce.“