TEST: Author A-Ray 29

Jízdní dojmy

Author na mě osobně působí jako konzervativnější značka. Dá se tak usuzovat podle volby komponentů a podle odchylek v moderních trendech pojetí geometrie. Zatímco ostatní producenti perou u svých modelů (a hlavně top modelů) 1x něco, Author u svého loňského nejvyššího modelu A-Ray volil 2x11 a až na sezonu 2019 se odvážil k 1x12 v podobě Sramu GX Eagle. Jasně, nevidím do zákulisí tak se mi to mudruje. Ale proč, v celku moderně pojaté koncepci, dostává prostor představec dlouhý jak týden před výplatou a k němu dostanete řídítka šíře jen 700 mm? Je to diplomaticky řečeno úlitba zákazníkům požadující „klasické pojetí geometrie“ nebo silničářům pro lepší vstup do světa mtb fullů v rámci jejich oblíbené značky? Nebo prostě řídítka 700 mm byla v akci? A navíc A-Ray 27,5“ se zvihy 130 mm umí řídítka 750 mm. Tak proč to zde nejde? Kdyby šlo o nějakou nabušenější verzi, kde budou závodní ambice dominovat, možná bych to pochopil, ale u bezmála čtrnácti kilového kola, které má ambice oslovit spíše klidnější povahy, je to k zamyšlení.

Toto jsou mé myšlenky po prvním obhlédnutí kola. Ladím, nastavuji a vyrážím na, pro mě, notoricky známé cestičky křivoklátských lesů.

A-Ray se dává do pohybu s chutí odpovídající svým předpokladům, tedy určení biku a váhovým parametrům. Již první kilometry dají tušit, že to stíhačka na lov KOMů nebo parťáků na předražených karbonech nebude. Ale na jeho pohyb vpřed se mračit netřeba. Pozice na kole, je díky použitému kokpitu klasického sportovního střihu. Sedlo Prologo je třeba pochválit.

První rozbitější terén prověřuje volbu osazení. Přední i zadní odpružení od Rock Shoxu funguje znamenitě a mám pocit, že zejména Recon se hodně přiblížil vidlicím Reba. Zadní čtyřčepové zavěšení je stará dobrá klasika, po které Author sáhnul. Ani zde se nenechal zviklat modernou a vlnou Zero Pivotů (zadních staveb bez čepu), která momentálně vládne světu XC.

Stoupací schopnosti jsou dobré. Těžší předek v podobě vidlice Recon a zapleteného kola (…no a Barzo guma také není žádný papírák) nedovoluje přílišné zvedání oře, k čemuž pochopitelně nepomáhá ani dlooouuuhatánský představec. Vittoria Barzo se bravurně zakusují do terénu, a tak bude záležet jen na vašich nohách, jak velkou stojku skousnete.

Zatím se marně snažím najít, co vytknout tomuto kolu. Potravu pro kritiku nacházím až cestou z kopců. Je jím prostě onen zmiňovaný kokpit. XC kola se k nám dostávají s řídítky šíře 750, 760, dokonce 780 mm. Už když je nasazena šíře 720 zpozorním. Ale zde použitá rodla 700, to mi hlava prostě nebere.

Úchop navíc zkracují gripy s koncovku, tedy za samotný okraj je také nechcete chytat. No a dlouhatánský představec posouvá ve sjezdu těžiště více dopředu. Pochopte mě, ona to není žádná tragédie a pokud nemáte za sebou mnoho ojetých kol, asi vám to vrásky na čele neudělá. Nemluvě o tom, že pokud jste silničář používající silničky Author a A-Ray vás zaujme, tak vám i řídítka 700 budou připadat širokánská. Ale dalo se z toho zkrátka vytřískat více zábavy a hlavně kýžené jistoty.

Tuhost zadní stavby u této hliníkové verze je bez připomínek a vše je v rámci segmentu XC kol ve standardu. Stejně tak tomu je u přední části, byť tento „ekonomický“ A-Ray není vybaven extra tuhými zapletenýmy koly. Bike pracuje se zdvihem rozumně a pohodlí, kopírování terénu je příkladné. A-Ray si nechá líbit dost a nepůsobí křehkým dojmem.

Zatímco tlumič je nutno zavírat páčkou na těle, Recon je vybaven páčkou na řídítkách. Páčkou pro někoho nehezkou, pro jiného krásnou, nicméně funkční, a protože mě irituje její původní umístění u pravé ruky, putuje pod řídítka k ruce levé. Že tam už jedna mě netrápí, protože vidlici až tak často nezavírám.

Blokace tlumiče a umístění košíku trochu komplikuje vyndání láhve o objemu 0,7 l. Roli zde hraje tvarování víčka lahve, ale u rámu velikosti L a XC kolech se to často nestává. Prostor umístit košík trochu níže by tu byl. Řešením je volba košíku s bočním vyndaváním bidonu.

Položkou ve výbavě tohoto biku, na kterou jsem se těšil, jsou pláště Vittoria Barzo. Loni jsem měl skvělou zkušenost s rychlejšími plášti této značky a to konkrétně s modelem Mezcal. Je pravda, že Mezcal byl v testu v nejvyšší verzi, ale v průběhu testu a následném dojetí na hodnotu 4 000 km sloužil bez defektu a v suchých podmínkách loňské sezony exceloval. Naproti tomu vzorek Barzo se tváří mnohem agresivněji, vyniká v terénu a hravě si poradí i s mokrem brzkého jara. Za mě tedy palec nahoru za volbu plášťů a jen pokud budete chtít nepatrně zrychlit A-Ray na hladším povrchu doporučuji na zadní kolo vrazit Mezcal.

Volba komponentů, které uvádějí A-Ray do pohybu, anebo naopak mají na starosti jeho zpomalení, či zastavení, je bez připomínek. Rychle se učím řadit přesmykačem a nijak mě to kupodivu ani nerozčiluje. Prim zde hraje sada Shimano SLX podpořená lepším šaltrem XT. Chápu přehazku XT, i na mě před mnoha lety zapůsobila přehazovačka o dvě sady vyšší na kupovaném biku. Brzdy Shimano Deore jsou solidní volbou a je na ně spoleh.