TEST: Cannondale Scalpel HT Carbon 2

Scalpel HT je novinkou letošního modelového roku. Tedy neznamená to, že by Cannondale doteď nenabízel závodní hardtail, ale dosud jste ho našli pod označením F-Si, a jelikož novinku od staršího modelu odlišuje hned několik zásadních rámových rozdílů, dostal nové jméno Scalpel HT. Ostatně podobně to před časem udělal i Specialized, který také svůj závodní hardtail přejmenoval na Epic HT, tedy na stejné jméno, které využívá XC závodní celoodpružená platforma. I pro zákazníky se tak dá říci, že je nyní nabídka přehlednější a snáz se v ní orientuje.

Ale pojďme se podívat na vlastní rám. Hned po vyndání z krabice na vás kolo zapůsobí svou decentností, lehkostí a jednoduchostí. Perleťový červený lak je krásný, jeho linky hladké a nic nerušící a decentně širší spodní rámovka silně kontrastuje s úzkým profilem horní rámové trubky a ještě užšími horními vzpěrami zadní stavby.

Výrobce přiznává, že tento rám designoval s ohledem na co nejnižší hmotnost a současně i komfort jezdce. Nic zbytečného, co by šlo proti tomuto zadání v podobně různých komplikátorů a atypických řešení, tady nenajdete. Není zde integrovaná sedlová objímka ani závitové středové složení. Cannondale si ponechává klasický BB30 střed a spolu s ním i klasický systém vnitřního vedení kabeláže, který do rámu vstupuje na bocích hlavové části rámu. Zajímavé pro gramhoniče je to, že si můžete vybrat mezi celistvým vedením kompletně průběžným bovdenem, nebo s použitím speciálních zarážek ušetřit několik desítek gramů tím, že v rámu povedete pouze lanka a bovdeny budou napojeny jen v místech mimo rám. Toto pochopitelně neplatí pro brzdovou hadici :-).

Tím odpovídám také na to, že je zde standardní tapered hlavovka, žádné speciální oversize misky od Acrosu :-). A ještě jedna věc zde není a ta není na první pohled ani vidět. Není tady asymetrická o 3 mm vyosená zadní stavba, takže zde mohou být použita jakákoli zapletená kola bez toho, abyste je museli přecentrovávat do správné pozice. Cannondale tu používá konkrétně 55mm řetězovou linku.

Zadní osa je v klasickém boost standardu 148x12. Zadní brzdový třmen je ponechán v postmount standardu s uchycením šikmo uvnitř zadní stavby. Samotná zadní stavba je pak hlavní novinkou celého rámu. Její horní vzpěry jsou vytvarovány a umístěny tak, aby lépe absorbovaly vibrace od terénu. Spodní řetězové vzpěry využívají podobného zploštění jako nová generace celoodpruženého Scalpelu, které je umístěno v zadní části těsně před patkami. Společně s přesně kladenými vrstvami karbonu Cannondale u tohoto modelu dostává jednoznačně nejlepší tlumící schopnosti, které kdy nabízel na XC hardtailu.

Poslední, co musím u tohoto rámu zmínit a o čem bude řeč hlavně v kapitole zabývající se jízdními dojmy, je nové pojetí geometrie. Cannondale totiž u tohoto hardtailu nastavil laťku hodně vysoko. Tedy ono je to spíš naopak, protože středové složení je tu docela hodně nízko, ale vidlice položená na 67°, delší reach a strmá sedlovka se více blíží trailovým kolům než XC žiletkám a je otázka, jestli je dnes mezi renomovanými výrobci vůbec někdo, kdo se u podobně koncipovaného závodního hardtailu odvážil jít s geometrií podobně daleko.

Výbava, kterou chcete a která stačí

Ohledně komponentové výbavy to až tak velký odvaz, přiznejme si, není. Cannondale tu kromě vlastních HollowGram klik sází na kompletní Shimano XT doplněné pouze o řetěz z nižší sady SLX. Napřevodování je řekněme klasika, vpředu 34z. a vzadu 10-51 z.

Dvojka v označení modelu značí, že jde o dostupnější ze dvou modelů s Lefty vidlicí. Ten vyšší už má lepší Hi-Mod rám a k tomu navíc i karbonové Lefty Ocho, zatímco tady se budete muset spokojit s hliníkovou vidlicí a rámem o dvě deka těžším, než který má topmodel.

Ohledně zapletených kol to Cannondale udělal lišácky. Na XT náby napletl Stan's NoTubes Crest MK4 ráfky na 28 špicích a obul je do poměrně lehkých plášťů Schwalbe Racing Ray EVO, SnakeSkin, Addix Speedgrip, 29x2,25" vpředu a Schwalbe Racing Ralph EVO, SnakeSkin, Addix Speed, 29x2,25" vzadu. Výsledek, který nikoho neurazí jako mnoho jiných OEM řešení a kolo na nich i docela svižně jede.

Abych nezapomněl, tak váhu příliš nenavyšují ani použité kotoučovky Shimano XT s klasickými dvoupístkovými třmeny a adekvátními odlehčenými 160mm kotouči.

Hliníkový Cannondale 3 představec tady drží karbonová 760 mm široká řídítka, která ke kolu krásně pasují jak svou šířkou, tak geometrií.

C1 Carbon sedlovka tu střídá v katalogu nafocenou SAVE verzi, nicméně specifikace hovoří jasně, nejde o chybu osazení, ale špatnou fotku. Jinak Cannondale u svých závodních modelů i nadále pokračuje v osazování sedel Prologo, tady jde konkrétně o model Dimension NDR s Tirox ližinami.

Sympatickou drobností a detailem je sériově osazené subtilní vodítko řetězu, o kterém jsem za celou dobu testování nevěděl.

Bike v testované verzi jsme měli k dispozici ve velikosti L a bez pedálů vážil 10,46 kg.

Konkurenční srovnání

Pro dnešní srovnání jsme vybrali trojici karbonových závodních hardtailů od Canyonu, Scottu a Treku. Že je při podobné výbavě Canyon nejlevnější, se asi dalo čekat, nicméně daleko zajímavější je srovnání jednotlivých hodnot geometrie vybraných modelů, které se liší opravdu o hodně. Ostatně posuďte sami.

	Cannondale Scalpel HT Carbon 2	Canyon Exceed CF SLX 8	Scott Scale RC Team Issue AXS	Trek Procaliber 9.8
cena	119 999,- Kč	97 799,- Kč	120 190,- Kč	112 690,- Kč
rám	Cannondale Carbon	CF SLX Carbon	Scale RC HMF Carbon	Karbon OCLV
vidlice	Lefty Ocho Alu	Fox 32 Stepcast Performance	Rock Shox SID SL Select RL	Fox Performance 32 Step-Cast
zdvih	100 mm	100 mm	100 mm	100 mm
výbava	Shimano XT/SLX, Cannondale, Prologo	Shimano Deore XT, Canyon	Sram GX EagleAXS, Syncros	Shimano Xt, Bontrager
kola	Shimano, Stans No Tubes Crest MK4	DT Swiss XRC 1700 Spline, Maxxis Ikon Exo 2.35"	DT Swiss XR1850CL Schwalbe Racing Ray 29x2,25" EVO, Schwalbe Racing Ralph 29x2,25" EVO	Bontrager Kovee Elite 30, OCLV Mountain Carbon, Bontrager XR2 Team Issue 29x2,2"
brzdy	Shimano XT 160/160mm	Shimano Deore XT M8100 180/160 mm	Shimano XT M8100 180/160 mm	Shimano Deore XT M8100 180/160 mm
sedlovka	C1 Carbon 27,2mm	DT Swiss D 232, teleskopická	Syncros Duncan 1.5	Bontrager Pro, karbon OCLV
reach	450 mm	455 mm	443 mm	450 mm
stack	623 mm	616 mm	618 mm	600 mm
úhel hlav.	67°	69°	69,5°	68,8°
úhel sedl.	74,6°	75°	73,6°	72,8°
zad. stavba	440 mm	430 mm	425 mm	432 mm

Jízdní dojmy

Nové jméno - nové pojetí a vůbec takový celkový pocit dosud neprobádaného, to byly asi mé prvotní myšlenky při přebíraní tohoto testbiku, které sice proběhlo již na sklonku loňského roku, ale příkaz zněl jasně; zveřejnit až na jaře, kdy budou kola skladem a zákazníci budou tak mít možnost si je opravdu koupit, protože první várka několika kusů byla rozebrána mezi prodejci dřív, než zacvakneš tretru do SPD.

Tolik tedy k malému uvedení na pravou míru toho, proč jsem na fotkách v zimním oblečení. Ale pojďme rovnou na věc. Jak s oblibou říkám, svůj první a současně i poslední hardtail jsem si koupil kdysi v devadesátých letech minulého století a od té doby mám ve sklepě a posléze doma už jen fully, to však neznamená, že se v rámci své práce ale čas od času na nějakém tom hardtailu nesvezu.

Nabídka na test nového Scalpela HT mě potěšila hned z několika důvodů. Kromě toho, že rád poznávám nové věci, jsem byl totiž zvědavý také na to, jak moc se tento nový bike a jeho chování bude lišit svým fungováním od gravelu Topstone, se kterým má podobně pojatý rám a také na to, jestli a případně jak moc se tenhle nový Scalpel svými vlastnostmi přiblížil trailovému GT Zaskar LT, který jsme testovali v redakci loni. Otázek bylo samozřejmě ještě o dost víc, ale nebudu zdržovat, pojďme jezdit.

První dojem

Pohledová lehkost, o které jsem mluvil při představování rámu, se perfektně převtěluje v lehkost i na první "pohmat". Ano, doba, kdy podobná kola vážila pod 10 kg, jsou sice již dávno minulostí, ale na to, že jde o sériově druhý nejvyšší model jen na XT, je hmotnost 10,46 kg podle mě opravdu skvělá. Vzpomínám si, že podobný pocit jsem měl před lety z nové generace Epica HT, který působil hodně podobně.

První šlápnutí do pedálů. Usazuju se do adekvátní "závodní" polohy, ale zjišťuji, že tady ještě budou asi nějaké rezervy, protože na XC raketu si přijdu možná až moc vzpřímený a v pozici blížící se cestovnímu gravelu. Tady musím poznamenat, že průběhu testu jsem různě obracel představec a přeskládával podložky a nakonec usoudil, že negativní poloha a pár podložek nad představcem tomuhle biku sedí nejlépe. Ale blbě to vypadalo, takže na fotkách najdete mírně jiné nastavení, než jsem ve finále seznal jako optimální.

Onen pocit pohodlnosti zřejmě vyplynul z toho, že má tenhle nový Scalpel mimo jiné i relativně nízko střed a tím pádem i delší stack než většina jiných XC hardtailů a to má v praxi další obrovskou výhodu a tou je jistota a stabilita, kterou vám kolo nabízí. Ano, jste o něco blíže k zemi, takže je potřeba dávat pozor na kořeny při šlapání po lesních cestách a rozmýšlet si, kdy ještě šlapat v zatáčkách, ale nízko položené těžiště zařídí, že se na tomhle kole budete cítit daleko bezpečněji a jistěji nejenom ve sjezdech, ale třeba i při prudkém brzdění a dalších situacích, kdy vám náhlá změna polohy těžiště může způsobit hnědou čárku ve slípkách.

Co říct o akceleraci a o výjezdových ambicích? Sedlo je přesně v místě, kde ho potřebujete mít, abyste nemuseli nic řešit a jen se usadili a točili to, na co máte. Sice jsem na kole jezdil v době vánoční a i krátce v novém roce, ale přesto ten drift a nutkání kola jet mě i při mé nízké výkonnosti v té době snad ani jednou nedonutily zařadit nejlehčí převod 34/51z.

Přiznám se, že v čerstvém mazlavém blátíčku jsem nebyl úplně happy z toho, jak se s terénem praly osazené pláště Schwalbe, ale přesto jsem si dovolil v zatáčkách i ve sjezdech prostě daleko víc, než bych čekal. Ta pozice na kole, kterou člověk drží a kterou mu kolo přirozeně nabízí, je hodně specifická, vlastně bych řekl, že spíš trailová než závodnicky XCéčková, ale přitom neomezuje v tom za kolo vzít a dupat na maximum. Zřejmě je to v kombinaci skvělé geometrie s předkopnutou Leftynou a hodně nízké váhy.

Když už jsem zmínil tu trailovost a vůbec dojem z toho, jak kolo zvládá náročnější terén, přistihl jsem se několikrát během testování tohoto kola, jak bych popsal rozdíl mezi ním a čistokrevnými trailovými hardtaily, jakých je dnes v nabídce firem jako hub po dešti. Cannondale je jasně limitovaný XC zdvihem vidlice. Ten vám dá zejména ve vyšších rychlostech a větších nerovnostech jasně najevo, ať si dáváte bacha, protože já nejsem žádný freeride. Jenže celkový pocit z kola, toho, jak drží stopu i jak dokáže vykousnout zatáčku nebo se položit do klopenky, je prostě hodně podobný. Vše završí pak ještě agilita biku díky jeho nízké hmotnosti, že si chvílemi až říkáte, "abych to kolo nerozlomil" :-)

(ne)Odpružení

Samostatnou kapitolu tady musím věnovat pružícím schopnostem rámu a vůbec celého kola. Cannondale udělal v tomto ohledu v posledních letech ohromný pokrok a je vidět, že i díky svým zkušenostem jak ze Scalpelu, tak ze silničních a gravelových kol, postupuje špičkové technologie také mezi MTB hardtaily. Abych to ale zase příliš nepřechválil, tak musím říct, že když jsem zkoušel opravdovou funkci "odpružení" zadní stavby sledováním pohybu sedla, tak bych řekl, že je na tom nový Scalpel HT přeci jenom hůř než jmenovaný Topstone. Pravda, ono je to logické, protože Topstone dostal přeci jenom navíc jeden čep, díky kterému se může zadní stavba vůči sedlové trubce pohybovat výrazněji, nicméně to je zase na úkor hmotnosti a tu se tady konstruktéři snažili udržet co nejníže.

Více vylepšit by to ještě o kousek šlo, ale to by se Cannondale musel plácnout přes kapsu a dát na kolo svou nejlepší celokarbonovou SAVE sedlovku. Tady je sedlovka sice karbonová, ale s hliníkovým zámkem a s konstantním průřezem, což na flexibilitě sedací části přeci jenom něco ubírá.

Do svých poznámek o kole během jízdy jsem si ještě namluvil krátkou zmínku o tom, že chválím Cannondale za to, že ponechalo XT řadící páčku, přehazovačku i kazetu. To se dneska moc nevidí, většinou něco z toho bývá SLX nebo Deore a zejména XT páčka tady drží funkčnost řazení na hodně vysokém levelu.

Co mě štve, nebo spíš možná trochu mrzí, že jsem si neudělal čas na to, abych sundal pláště a pro informaci zvážil použitá zapletená kola s ráfky od NoTubes. Na to, kolik kolo váží, to nemůže být velký průser naopak, dnes jsou na podobně drahých modelech i podstatně horší OEM výplety, takže byť prostor pro vylepšení bude určitě i tady, tak půl kila na nich asi nesundáte.

Závěrem

Tak ještě jednou a stručněji shrnutí všech pro a proti, na které jsem narazil u tohoto kola. Z podstaty věci a katalogu to má být závodní XC kolo, ale mně se na něm jezdilo opravdu pohodlně a jistě, skoro jako na trailbiku.

Ano, nemáte tolik položenou vidlici a tolik zdvihu jako na trailových hardtailech, ale na rozdíl od nich tady prim hraje rychlost, lehkost a stabilita. Sprinty, rychlé maratony, typicky třeba závody Kolo pro život a podobné, ale klidně i svěťáky s méně brutálnějšími tratěmi, než byla letos ta v Brazílii, to je hlavní rajón pro nový Scalpel HT.

Pokud bych chtěl něco vytknout tomuto kolu, tak by to byla snad jen sedlovka. Buď dát lehčí Save, nebo naopak těžší teleskopku, se kterou by ale podle mě mohly ještě víc vyniknout technické schopnosti tohoto biku. Jednoznačně chválím nízko položené těžiště, které dává jistotu a klid při ovládání kola. Mezi karbonovými XC hardtaily bude dnes jen málo závodních modelů s podobně nastavenou geometrií.

Bohužel je otázkou, jestli se do budoucna tato kategorie závodních kol udrží v profi pelotonu, protože v posledních letech jde pozorovat jasný trend využívání především celoodpružených kol navíc s vyššími zdvihy a hardtaily začínají hrát na stále obtížnějších tratích čím dál víc až druhé housle. Ostatně uvidíme o víkendu na svěťáku v Novém Městě...

Kompletní informace o tomto kole najdete na stránkách českého zastoupení www.cannondalebikes.cz.

Fotogalerie