TEST: Crankbrothers Mallet Trail BOA

Značka Crankbrothers byla dosud spojována především s výrobou specifických pedálů, označovaných jako "šlehače", teleskopických sedlovek, nebo multiklíčů, nicméně v posledních letech se její sortiment rozrostl nejenom o platformové pedály, ale právě i o nové modely cyklistické obuvi a to včetně bot určených pro nášlapné pedály. No, a jelikož si designéři této značky dávají vždy dost záležet na precizním vzájemném propojení funkcí, tak jsme se rozhodli otestovat hned celý komplet v podobě trailových bot a pedálů, shodně pojmenovaných Mallet.

Mallet je u Crankbrothers mimochodem označení pro platformové pedály se zaměřením na technické disciplíny, přičemž v nabídce je vícero modelů různé konstrukce, které jsou určeny pro sjezd, enduro, nebo trail a právě poslední jmenovaný, mimochodem současně i nejmenší a nejlehčí model této řady, jsme otestovali společně se stejnojmenným modelem bot, které vycházejí z platformového modelu Stamp, ale na rozdíl od něj mají podrážku uzpůsobenou pro montáž kufrů.

Crankbrothers Mallet Trail BOA

Když je uvidíte v regálu, řeknete si, že jde o klasické platformové skejtovky, které se vyznačují pohodlným tvarem svrchní části, širokou podešví, měkkou podrážkou a soustředí se na maximální stabilitu za jízdy, ale také při chůzi. Jakmile ale začnete tyto boty zkoumat podrobněji zjistíte, že jsou plné různých detailů.

Tak například, hlavní panely jsou kompletně lepené a laserem řezané. Pata a špička jsou zasílené TPU materiálem, kvůli větší odolnosti bot, rip-stop materiál, ze kterého je zbytek svrchní části, je pak lehký, prodyšný a také dostatečně odolný, z pohledu určení bot.

Design samotné podrážky je kompromisem, zohledňujícím pohodlnou chůzi a současně optimální grip v terénu. Nehledejte v něm příliš "traktorodní" vzorek, ale ani čistě skejtovou podrážku, je to prostě "něco mezi". Oblé hrany jednotlivých špuntů pak mají za cíl prodloužit životnost podrážky, která je, dalo by se říci, středně měkká, oproti Five Tenům ale spíše o něco tvrdší.

Slot pro nášlapné pedály nabízí delší dráhu pro pozicování kufrů, než je obvyklé. Důvod to má jediný - umožnit i specifický DH setup, který obnáší více dozadu posunuté kufry.

Jinak, co se upínání bot týká, tak to zde probíhá kombinací jednoho BOA kolečka a suchého zipu. Jazyk je zde polstrovaný a i díky tomu je obouvání i chození velice pohodlné. Za zmínku pak ještě stojí jeden praktický detail a to elastická "ponožka" pod kotníkem, která nemá za cíl ochránit vaši nohu před odřením, ale před nečistotami a kamínky.

Co se týká designu, tak ten je zde podle mě postavený na maximální kompatibilitě s komponenty Fox Factory s Kashimou. Sází se zde na kombinaci černé a zlaté barvy, navíc doplněné o hnědou podrážku, takže jestli na vašem biku ještě nemáte pláště z hnědými boky, je na čase o tom minimálně pouvažovat, aby vám vše vzájemě ladilo :-).

Crankbrothers Mallet Trail

A pojďme si ve stručnosti ještě něco říci také o testovaných nášlapných pedálech. Mallet je u Crankbrothers odjakživa synonymum pro platformové nášlapné pedály, které sdílejí stejný čtyřstranný nášlapný mechanismus se "šlehači" ale mají kolem něj připojený rámeček. Velikost a tvar rámečku se dnes liší podle toho, o jaký model jde.

V případě testovaného modelu Mallet Trail jde spíše o střední velikost pedálů, ovšem i tak opatřených dvojicí pinů na každé straně a dostatečně velkými opěrnými ploškami pro podrážku.

Osa je zde ocelová, stejně tak jako samotný nášlapný mechanismus. CNC konstrukce pedálu je pak vyrobena z hliníku 6061-T6 a osazená Enduro MAX vnějším průmyslovým a Igus LL vnitřním kluzným ložiskem.

Pedály jsou optimalizované pro q-factor 57 mm a vyznačují se na svou konstrukci opravdu více než přijatelnou hmotností, kterou výrobce uvádí 344 g a já navážil jen o pár gramů víc 356 g.

Za zmínku pak ještě stojí také to, že jak k samotným pedálům, tak i k botám dostanete v ceně Crankbrothers kufry, takže pokud si pořídíte podobný komplet, jaký jsme měli k testování, tak vám zbydou jedny náhradní zarážky navíc.

Prakticé zkušenosti

Bot na kolo jsem za život měl už poměrně hodně a i když nejčastěji trávím čas ve sportovnějších tretrách, které mají tužší, mnohdy karbonovou podrážku, čas od času je vyměním i za něco pohodlnějšího a více "chodivějšího", třeba jako právě v případě této novinky od americké značky Crankbrothers.

Oproti tretrám je tady kopyto boty výrazně vzdušnější a celkově širší i vyšší. Osobně netrpím potřebou mít za každou cenu širší boty a nemám ani nějak výrazně vysoký nárt, takže vklouznout do těchto bot mi nedělá absolutně žádný problém.

Jediné, co jsem si vyměnil, byly vložky, protože používám na zakázku tvarované kvůli potřebě větší podpory klenby chodidla, nicméně to nechci probírat v rámci tohoto testu a proto jsem i na focení ponechal originální vložky dodávané výrobcem.

Fixace boty na noze je specifická v rámci kombinace BOA kolečka a suchého zipu. Musím říct, že chápu, proč mnoho výrobců tuto kombinaci používá, ale z uživatelského hlediska je to o částečném kompromisu, protože po prvním stažení boty kolečkem a následnou fixací suchým zipem je po chvilce jízdy, nebo chůze většinou potřeba ještě následně BOA kolečko dotáhnout poté, co si struna v nártu sedne a rovnoměrně rozloží stažení nártu.

Co se týká komfortu chození, nemám, co bych botě vytknul. Podrážka není zdaleka tak tvrdá, jako u závodních treter, takže se v botách dá chodit v podstatě úplně normálně, jako v běžných skejtovkách, což je super, zejména v případech, kdy třeba potřebujete kolo vytlačit na skálu, nebo se pohybovat mimo trail, během například focení apod. Vzorek podrážky sice není nijak zvlášť agresivní, ale pro zdolání běžných nástrah v rámci většiny trailparků bohatě postačí. Bonus, v podobě neklapání v restauračním zařízení, se někomu může také líbit.

Na kole

Samostatnou kapitolou je ovšem jízda, resp. souhra těchto bot s Crankbrothers pedály. Vlastně je to ještě trošku komplikovanější, protože s klasickými "šlehači" od Cranků byste tady asi na nic moc specifického nepřišli, stejně tak, jako když budete tyhle boty používat s klasickými SPD pedály, což zamozřejmě bez problémů jde, pokud pochopitelně použijete kompatibilní kufry, nicméně já měl pro test k dispozici trailovou novinku v podobě nášlapných pedálů Mallet Trail a řeknu vám, že něco podobného jsem s nášlapy už hodně dlouho nezažil.

Vlastně musím říct, že kdo tuhle kombinaci nevyzkouší a přitom patří mezi ty jedince, kteří občas střídají platformy s nášlapnými pedály, nezjistí jak funguje třetí dimenze propojení bikera s kolem.

Jednoduše bych to popsal jako absolutní splynutí s maximálním grippem a pohodlím současně, kdy se bota ocitá v optimální poloze na pedálu, vy si přitom připadáte jako na platformách, co do komfortu a rozložení kontaktní plochy, jen s tím rozdílem, že z nich nohu tak snadno nesundáte. A právě v tom může být zpočátku háček.

Výrobce se evidentně rozhodnul, že nadesignuje své boty optimálně pro své pedály tak, aby si vzájemně přesně padly na k tomu připravené opěrné plochy. Jelikož tady nenajdete žádný šroubek pro jemné nastavení předepětí pružiny nacvakávacího mechanismu, bude vám možná zpočátku vadit tužší způsob, provázející nacvaknutí boty do pedálu a řekněme gumovější opačný postup, při vycvakávání, ale musím říct, že jsem si na tuhle specifickou anomálii zvyknul dřív, než bych musel konstatovat, že mi začala vadit.

To samé se pak dělo i během jízdy, kdy velice těsný kontakt boty s pedálem snadno neumožňuje do stran jinak běžnou vůli v patě, aniž by člověk vědomě nemusel překonat poměrně silnou adhezi mezi pedálem a podrážkou, což možná překvapí, běžného skalního uživatele SPD, který je na stranovou vůli v pedálech zvyklý, ať používá kterýkoli z nášlapných systémů. Ten, kdo však používá převážně platformové pedály, mi dá za pravdu, že, obzvlášť, když je zvyklý na model platforem s ostřejšími piny si za jízdy o nějaké rotaci chodidla na pedálu může nechat jen zdát, a pokud potřebuje změnit polohu boty, musí si klasicky odšlápnout, a to naopak u těchto Malletů nemusíte, protože vás sice s odporem ale nikoli nepřekonatelným pedály do změny polohy boty pustí.

Nejtěžší tak, alespoň z mého vlastního pohledu, není ani prvotní našlápnutí, ani průběžné pozicování boty na pedálu během jízdy v náročnějším terénu a vyvažování, ale na lámání chleba dojde teprve až při vycvakávání boty, když potřebujete zastavit. K němu totiž budete potřebovat o něco více síly, než u běžně fungujících nášlapných pedálů a podle mě i o pár stupínků větší vytočení boty do strany, aby nášlapný mechanismus pochopil, že chcete botu dostat opravdu z jeho silných spárů.

Musím ale dodat, že já sám patřím mezi uživatele, kteří vozí běžně spíše více povolené SPD pedály, takže pokud jste zvyklí na utaženější pedály, možná vám nastavení těchto Cranků nebude připadat tolik utažené jako mě. Crankbrothers pak navíc nabízí ještě druhý typ kufrů jménem Easy Release Cleats 6 degree, což jsou kufry, které disponují menším úhlem vycvaknutí, který je 10° oproti 15° u standardních kufrů, takže umožňují tedy dřívější vycvaknutí nohy z pedálu a jsou tak vhodné např. pro začátečníky.

Komentovat bezproblémový provoz těchto pedálů za mokra a v blátě asi není potřeba. Otevřená otočná čtyřstranná konstrukce nášlapného mechanismu nemá s hromaděním bláta absolutně problém. Jediným místem, kde se bláto může občas držet, jsou záhyby v podrážce kolem kufrů, ale to nebývá nic co by výrazně znesnadňovalo funkčnost pedálů.

Praktické detaily a závěrečné hodnocení

Během testování jsem tuhle kombinaci bot a pedálů měl na několika kolech a zažil jsem tak s nimi různé typy ježdění v různých podmínkách, včetně volného ježdění v hrabance a kdo z vás tuhle specifickou úchylku má, tak mi asi dá za pravdu, že ji provází jedna specifická nepraktičnost a to, že když se vrátíte domů, tak zpravidla z ponožek i bot vyklepáváte spoustu bordelu a zejména jehličí. Tady musím ale vyseknout poklonu designérům Crankbrothers, kteří do těchto bot přidali kolem kotníků úzký proužek elastického neoprenu, který sice nedokáže úplně stoprocentně zamezit naskákání jehličí do bot, ale v porovnání s jakýmikoli jinými tretrami, které vozím v obdobných podmínkách, je tahle ochrana klidně 88%. Jednoduše řečeno z bot jsem vyklepával jen minimum toho co vyklepávám jindy. Ten rozdíl je opravdu velký.

No, ale abych jenom nechválil, tak jednu kritickou věc v souvislosti z botami zmínit musím a týká se komfortu v závislosti na odvětrání. Pokud jezdíte při normálních teplotách, nebo v lehce sychravých jarních či podzimních dnech, tak budete z tohoto pohledu úplně v pohodě. Jakmile však dojde na plnohodnotné letní teploty kolem třicítky zjistíte, že byste uvítali rozhodně lepší odvětrání. Perforace na gumové špičce sice nějaká je, ale při nižších trailových rychlostech, ji spíše vůbec nevyužijete a zbytek boty je sice také mírmě prodyšný, ale když dojde na letní třicítky, zapotíte se i v daleko lépe odvětraných modelech a tady se v potu budete koupat.

Drobnou výtku bych pak měl ještě k tomu, že během několika jízd už začala mizet černá barva z pružin nášlapného mechanismu. Rozumím tomu, že v rámci designu je potřeba mít černé pedály co nejvíce černé, ale tady bych klidně tu černou oželel a ponechal raději přírodní ocel, byť časem s jistou patinou.

Závěrem

Co dodat na závěr? Vůbec bych nečekal, že mě může ještě něco takto překvapit. Desítky let jezdím různé pedály od nášlapných po platformové, ale tak specifickou funkci a úzkou kooperaci mezi nášlapným pedálem a botou jsem ještě nikdy nezažil.

Docela by mne zajímalo, jestli se časem tahle zásadní vlastnost, spočívající v těsném propojení pedálu s botou, nějak vytratí vzájemným opotřebováním styčné plochy, nebo ne. Prozatím po několika stovkách kilometrů výrazný úbytek těsnosti nepociťuju a čím dál tím víc si vlastně přeju, aby k němu už nedošlo, protože tím by se ztratilo charakteristické kouzlo tohoto spojení.

Cenovky jsou v tomto případě 4 399 Kč za pedály a 5 499 Kč za boty. Další info včetně dostupnosti jednotlivých velikostí najdete na stránkách českého zastoupení www.progresscycle.cz.

Fotogalerie