TEST: Giant Trance X Advanced E+ Elite 1

Giant dlouhodobě preferuje spojení své značky s výrobcem elektro motorů Yamaha, se kterým společně pracují na tom, aby mohli jejich ebiky nabízet unikátní vlastnosti a schopnosti široké škále zákazníků. Vše je přitom postaveno na silných pohonech vybavených mnoha různými čidly, na základě kterých pak ebike, resp. jeho pohon reaguje na aktuální jízdní profil.

Dnes testovaný model Trance X Advanced E+ Elite 1 se hlásí do skupiny lehkých ebiků, ovšem tahle jeho specifikace se ocitá tak trochu na samotné hranici této kategorie, protože zde dostanete, na rozdíl od běžných lehkých ebiků, naprosto plnohodnotný pohon. O tom, ale až později, teď se pojďme věnovat rámu.

V kategorii lehkých ebiků bývá pravidlem, že dostanete karbonový rám, v horších případech doplněný o hlíkovou zadní stavbu, v lepších případech, jako je tento, i s karbonovým zadkem. Giant používá Advanced Composite karbon, který si vyrábí ve vlastní továrně a pracuje přitom monokokovou technologií v rámci které připravuje přední i zadní část vždy jako jeden celek - monokok.

Karbonové je zde také hlavní horní vahadlo, v rámci kterého najdete také flipchip, umožňující mírně měnit geometrii biku a výšku středu nad zemí. Stačí vyšroubovat dva šroubky, otočit excentrické vložky, šroubky zpátky zašroubovat a máte hotovo.

Koncepce samotného rámu pak kvůli tuhosti a optimalizaci hmotnosti využívá zcela uzavřenou spodní rámovou trubku, do které se baterie zasouvá ve spodní části, ale před tím je potřeba demontovat motor, takže fakticky jde o ebike s nevyjímatelnou baterií. Její nabíjení probíhá vždy klasicky, prostřednictvím nabíjecího konektoru, umístěného na levé straně rámu.

Zadní odpružení je zde krásným příkladem souhry dodavatele pohonu a výrobce rámu, protože zde nebyl problém s umístěním spodního vahadla virtuálního systému Maestro, které mohlo zůstat téměř v identické pozici vůči středovému složení, jako u klasických BIOkol, a zachován tak mohl zůstat také společný čep pro toto vahadlo a spodní úchyt kolmo v rámu umístěného tlumiče.

Co se týká vedení kabeláže, tak ta má u virtuálů svá specifika, protože musí nabídnout dostatečnou flexi, kvůli výrazně se pohybující spodní části zadní stavby, do které většina kabeláže ústí. Jinak je zde většina vedena kompletně vnitřkem rámu se vstupem hlavovým složením (pod představcem), s výjimkou kabeláže od čidel elektronického systému odpružení, která do rámu vstupuje klasicky, otvorem na levém boku hlavové pasáže.

Sedlová trubka, je konstruována tak, aby se do ní vešla i poměrně dlouhá teleskopická sedlovka a zakončena je designově provedenou objímkou stahovanou netradičně, hned dvěma imbusy.