V dnešním testu se podíváme na jeden nevšední kousek, který vzniká po Česko-Slovensku ve Švýcarsku...
Každý trochu zapálenější bajker ví o existenci značek, jako je Pivot, Santa Cruz nebo například Ibis a řadí je mezi “snové bajky”. V dnešním testu máme u nás ne tak profláknutou značku, avšak troufám si tvrdit, že do “snové” škatulky také zapadá.
Koba se v našich končinách objevila nedávno. Představena byla na loňském For Bikes ve stánku dovozce BikeBrothers. Menší představení této značky a průřez modely jste již u nás mohli zaznamenat.
Koba 2020 - znáte?
Asi nejzajímavější z nabídky jsou pro mě rámy s označením Trailtool. Ty je možno sestavit přesně dle daných preferencí jezdce. Prahne-li člověk po trailovém kole, sáhne po 135mm zadní stavbě se 140mm vidlicí, ze kterého lze ale jednoduše díky zvýšení předního zdvihu udělat plnohodnotný all-mountain. Pro endurové nadšence je v nabídce rám se 150 mm zadního zdvihu, který lze kombinovat se 160 mm nebo až 170 mm vidlicí. Oba rámy nesou stejný název Trailtool a jejich označení pak dle zaměření nese adekvátní přívlastek AM nebo ND.
Do testu se nám dostala trailová verze Trailtool AM, která byla postavena již konkrétnímu vodiči disponujícímu podobnou výškou jako v případě mé maličkosti. Ta činí 175 centimetrů a je tedy adekvátní eMkové velikosti.
Základ této střely tvoří karbonový rám včetně zadní stavby. Ta, jak už bylo výše zmíněno, disponuje 135 mm zdvihu a pracuje na čtyřčepovém zavěšení. Rám je určen především pro 29 palcová kola a nepočítá se zde ani s osazením přesmykače. Na rámu mě nadchla jeho uhlazenost a čistota vzhledu. Žádné přehnané barvičky z kolekce Crussis, ale čistě jen matná černá barva doplňující černý nápis Koba. Vzhled kola pak jeho majitel podpořil barevně zářivými ochrannými samolepkami na všech inkriminovaných místech.
Čistotě vzhledu dále nahrává i vnitřkem vedená kabeláž. Ta zmizí hned u hlavového složení do útrob rámu, aby světlo světa spatřila na kratičký moment takřka pod středem kola a následně vplula do zadní stavby, která je vypustí těsně před svým daným cílem.
Karbonem se na rámu tedy alespoň opticky vůbec nešetřilo. Především u středového složení je ho tolik, aby budil rám velkou důvěru, co se týče tuhosti ve všech směrech. Váhově se přitom drží proklatě nízko. Ale o tom až za chvíli. Nejprve se na rám podíváme řečí čísel. Celková délka kola se zastavila na 1201 mm, z toho řetězovka 435 mm. Reach potom dává slušných 450 mm a stack 610 mm. Vidlice je položená pod úhlem 66,5° a sedlovka koresponduje 75,5°.
Koba v případě Tailtoola AM dává na výběr ze tří různě vybavených modelů, po kterých můžete sáhnout anebo je v tom lepším a zábavnějším případě využít jako odrazový můstek. Zákazník je ten, kdo si zde určuje a Koba mu vyhoví snad ve všech směrech. V přehledném eshopu si tak můžete kolo poskládat přesně podle svých preferencí, a to i včetně možnosti individuálního lakování.
Začneme pohonem. O ten se zde postaral Sram s kompletní zlatou sadou XX1 Eagle s 32 zubovým převodníkem.
Zlatou barvu najdeme i na osazeném odpružení. Zadní stavbu krotí Fox Float DPS a vpředu pak pracuje s 34 vidlicí disponují 140 mm chodem. Obě jednotky nesou nejvyšší označení Factory s Kashima povrchovou úpravou kluzáků.
Dalším podstatným komponentem, který dělá z bajku bajk, jsou zapletená kola. Ani zde majitel nenechal nic náhodě, když kolo osadil karbonovými ráfky Toboga 935S Aero s vnitřní šířkou 30 mm, které jsou zapletené na nábách DT Swiss 240. Obutí a své svědomí pak svěřil firmě Schwalbe s modelem Rock Razor na zadním a Hans Dampf na předním kole. Oba v rozměru 29x2,35".
Dalším kouskem, kde se na váze nešetřilo, jsou brzdy. Najdeme zde frézované čtyřpístkové brzdy Trickstuff Piccola, sesazené s dvoudílnými kotouči značky Formula.
Teleskopická sedlovka je tu zastoupena 125mm BikeYoke s interním vedením a jak jinak než karbonovým sedlem od Sella Italia.
Předposlední značkou, spadající pod fabriku, kterou můžeme na kole spatřit, je ocelový košík Salsa Nickless.
Kokpit tvoří 780 mm dlouhá karbonová řidítka zakončená silikonovými gripy ESI. To vše pevně svírá kratičký frézovaný představec též “kobácké" produkce.
Váha takto sestaveného modelu se zastavila na velice příjemných 11,8 kilogramech.
Do konkurenčního porovnání jsme se tentokráte rozhodli vybrat trojici od amerického Pivotu a Treku a španělské Orbey. Na podobné allmountain zdvihy i pojetí biků se podívejte prostřednictvím Trailu 429, Fuelu EX nebo Occamu.
Při prvním seznámení s AMkem mě překvapila jeho robustnost. Ano, při prohlížení stránek Koby je robustnější konstrukce hlavně u středového složení patrná, ale v reálu mi skoro vyrazila dech. Momentálně si nedokážu vybavit, jestli jsem někdy v ruce měl něco tak “macatého” z trailového segmentu.
Člověka po zhlédnutí napadne, kolik tak asi váží taková kopa karbonu? Když mi bylo kolo předáváno do ruky, nestačil jsem se divit. AMko i přes pořádnou dávku karbonu svojí váhu udrželo proklatě nízko. Důvodů, proč je to tak lehké, na kole spatříme hned několik. Karbonem se totiž nešetřilo ani při osazení kola. Zapletená kola, kokpit a i takový detail jako frézované páčky brzd sráží váhu pod dvanáct kilogramů a řadí ho tak pomalu do kategorie hardtailů.
S majitelem máme podobnou výšku a nejspíš i stejné preference nastavení kokpitu, a tak jediné, co jsem před testováním musel udělat, bylo nasadit si své pedály.
První nasednutí a výprava do lesa na můj testovací okruh, který mám za barákem, dost prozradila, kam s tímhle kolem vyrazit a jaká na tom bude zábava.
Poloha za řidítky není nijak natažená ani naopak moc vzpřímená - na 175 cm výšku ideální kompromis, při kterém ani po celodenním ježdění nezačnou stávkovat záda. Nejvíce času jsem s AMkem strávil v kokořínském údolí, které je pro tenhle test ideálním místem. Sice tam nejsou táhlé alpské kopce s nekonečnými sjezdy, ale přece jenom tam člověk za den dokáže atakovat 1000 nastoupaných metrů a sjede poměrně rozmanité od kořenů, přes hrabanko kamenité traily.
Přesuny a samotné stoupání kolu nečiní vůbec žádný problém. Tuhost rámu nedovoluje žádné prohýbání nebo kroucení, a tak se moje vynaložená síla nikde neztrácí a kolo jde s každým šlápnutím do akcelerace. Díky proklatě nízké váze a tuhosti rámu stoupající metry krásně ubíhaly, až jsem se kolikrát přistihl, že vymýšlím své menší challenge, a to především v pasážích, kde většinou začínám hledat své zdevastované plíce. Jezdivosti kola bezesporu taky přidaly zvolené pláště, které sice nepatří k mým oblíbencům, ale jejich odvalování a grip při stoupání musím chtě nechtě pochválit.
Tlumič, umístěn souběžně s vrchní rámovou trubkou, vybavený páčkou měnící vlastnosti, jsem využil jen párkrát, i když byl na dosah ruky bez přehnaného předklánění. Využití našla páčka převážně na asfaltových přesunech, kde jsem si dovolil zavřít i přední vidlici, aby to utrpení co nejrychleji přestalo a já byl co nejdříve opět v lese.
V prudkém stoupání bylo přední kolo přilepené k zemi. Jen v pár opravdu strmých úsecích si vyžádalo menší dopomoc přesunutím váhy na špičku sedla.
Zatímco do kopce kolo vyzařovalo klidem a jistotou, z kopce mě nenechalo vydechnout. I na malém kopci s mírně klesajícím trailem to vždy byla šílená jízda. Mrštnost kola jsem si užíval na každém možném odpálení do vzduchu, ale i v za sebou rychle navazujících zatáčkách. Pokládat ho do zatáček nevyžadovalo žádné přemlouvání. Jen určit směr, naklonit a modlit se, aby pláště udržely grip. Celková tuhost rámu a vůbec celé sestavy dovolovala se do zatáčky pořádně opřít.
Dostatek prostoru nad rámem nebránilo manévrování při technických výzvách. Trochu jsem se bál, že narazím na kratší zdvih zadní partie. Ale pravda je, že kluci zadní stavbu neboli kinematiku vyladili do posledního puntíku. Tlumič s pomocí 29 palcových kol krásně filtroval od malých nerovností až po větší rány, přičemž využíval celý jeho chod. Zlatej Fox na svůj limit narazil až v opravdu rozbitém terénu, kam většinou beru enduro. Ale i všechna testovací kola, abych zjistil, kde je, nebo není jejich limit.
AMko mě mile překvapilo i ve nekompromisních padácích, kde s jistotou a bez příznaku nervozity drželo směr a jen čekalo na povely, které bez zaváhání plnilo. Zde musím pochválit i dávkování brzdného výkonu.
Jediná věc, která si ode mě zaslouží výtku, jsou pláště, se kterými asi nebudu nikdy kamarád. Ale to je čistě věc osobních preferencí.
Nějaké výtky k osazení kola dneska nečekejte. Na kole jsem až na pláště nenašel žádné negativum. Ale to se dalo čekat od takto poskládané sestavy. Snad jediným byly nové nezajeté brzdy, které se po dvou vyjížďkách rozkoukaly a vždy spolehlivě zastavily.
Koba Trailtool je adekvátní stroj na zdolávání velkých hor, který se nezalekne ani drsnějšího trailu. Jezdci dá dostatek opory jak při šlapání, tak následném sjezdu. Celodenní výlet zakončený pořádným trailem s tímto kolem se stane návykovější.
Nejvíce mě bavila jeho tuhost a mrštnost jak při šlapání, tak při vrhání do zatáček. Jeho nízká váha mě nutila kolo odpalovat do vzduchu při každé příležitosti. O vymýšlení alternativ na trailu nebudu radši ani mluvit. I po šlapavějším trailu jsem pod kopcem zářil jako malé dítě při pohledu na zmrzlinu.
Kolega tester vždy říká, ať nehledám na kole jen to dobré, ale i negativa. V tomto případě jsem ale na žádná fakt nepřišel. Tedy až na pro mě nevhodně osazené pneumatiky.
Více informací o tomto kole najdete na stránkách dovozce www.bikebrothers.cz.
Americký Trek se letos rozhodl, že dá brouka do hlavy všem, kteří to se silniční cyklistikou myslí opravdu vážně. Po loňském představení nové aero silničky Madone tak letos přišla na řadu ještě…
Celý článek…Čeká vás především kvalitní horský trénink ve společnosti závodníků profi pelotonu. A také semináře, péče špičkových techniků, fyzioterapeutů a masérů, sauna, dobré a zdravé jídlo. Prostě top…
Celý článek…Jeden z nejnáročnějších a nejprestižnějších etapových závodů horských kol na světě – Cape Epic se... Příspěvek Jak se plní sny. Aneta Hovorková míří na Cape Epic pochází z Dámynakole.cz
Celý článek…Před pár dny byla při pietním aktu uctěna památka 18leté švýcarské cyklistky Muriel Furrer, která...…
Celý článek…Krásné a funkční. To je nový model Orbea Diem, s nímž budete ve městě za bohy...
Celý článek…Zcela nové Turbo Porto je více než jen nejužitečnější a nejvýkonnější nákladní elektrokolo ve své kategorii. Je pečlivě zpracováno tak, aby bylo nejvýkonnějším, nejpropracovanějším a nejkrásnějším…
Celý článek…
Tak jsem se kouknul na cenovku a nezlobte se na mě kolo, ačkoliv asi není úplnej shit, ale začíná s cenovkou na 230 000 tak nemůže a teď sorry noname bike konkurovat vyjmenovanejm snovejm bikům ani náhodou.
odpověz na tento komentář