Předmětem dnešního redakčního testu je nejnovější generace celoodpruženého karbonového XC biku od Kony, který se mezigeneračně docela hodně proměnil...
Při tvorbě úvodu jsem v hlavě vystřídal pár nápadů, ale nakonec se zmohu jen na „Trefa do černého“. Takový na mě udělal nový Hei Hei dojem…
Pokud pročítáte naše testy a moudra a pokud se zajímáte o techniku kolem MTB, určitě netrpělivě čekáte jak na meziroční, tak i mezigenerační obměny některých výrobců. No a když se jedná o vaši oblíbenou značku, nebo o model kola, které sedláte, je napětí o to větší. A takto to já mám s Konou Hei Hei.
Tak hodně mi v roce 2016 sedlo XC Hei Hei, že jsem si po sezóně odkoupil testovačku. Tu, kterou jsem jezdil, mi někdo vyfouknul, a tak jsem vzal nižší model, který proháněli kolegové ve Velu. Nijak zázračné osazení jsem začal postupně obměňovat a z „Hejheje“ se stal postupně pokusný králík, na kterém se testovaly recenzované pláště, komponenty, celé sady, elektronika a další. Vždy se k němu ale po odevzdání testovacích kol věrně vracím.
Hei Hei mi sedl hlavně geometrií, u které jsem měl a mám pocit, že je mi udělaná na míru. Na některých kolech se chvilku srovnávám, zde však bylo vše prostě optimální.
A je tomu právě pár zim zpět, co se model Hei Hei od Kony štěpil na různé mutace. Základní byl XC bike s klasickými zdvihy 100/100. Z toho derivát trail biku, kterého z toho udělala vidlice s o 2 centimetry vyšším zdvihem, teleskopem a hrubším vzorkem na předním plášti. A nakonec verze s koly 27,5 palce a zdvihem 140 mm. Trochu guláš, jehož cílem bylo unifikovaný design následně využít pro co nejvíce modelů kol.
Zkušenost mám se zdvihy 100/100, 120/100, hliníkem i karbonem. Jen verze 140/140 mm mě minula.
Nevím, jaký bude další rozvoj biku se jménem Hei Hei, ale Kona by mohla zůstat u mutace jediné a přestat experimentovat. Tak moc je nový Hei Hei univerzálním kolem. A text o jeden odstavec výše by se dal zcela zrušit.
Kona jako některé další americké značky se totiž netají tím, že je potřeba se na tuto kategorii kol dívat nově, a to s ohledem na její větší univerzálnost a prostupnost terénem.
V předchozí generaci nejprve přišel hliník a teprve rok poté pak karbon. Nyní je vše trochu jinak. Kona představuje novou generaci rámu výhradně jako karbonovou devětadvacítku se 120 mm zdvihem (vpředu i vzadu) a s kompletně přepracovanou zadní stavbou.
Nový rám poznáte na první pohled. Tlumič se totiž přesunul pod horní rámovku, sedlová trubka dostala výrazné prohnutí a rám se o něco protáhl a současně snížil. Logicky tak zcela nový tvar získalo také vahadlo, jehož čep se přestěhoval do horní rámové trubky.
Upravena byla také spodní rámová trubka. Kvůli tomu, aby se do rámu mohly vejít dvě flašky, musela být v místě před středovým složením více prohnuta.
V přední části pak najdete masivní a současně kompaktní hlavovou pasáž, která se rozdvojuje až po bezmála dvaceti centimetrech. Sloping horní rámovky je zde opravdu hodně výrazný a bytelným dojmem působí rovněž spojení sedlové a horní rámové trubky.
Zajímavé je i nové pojetí geometrie. Oproti předchozí generaci stovkového modelu se liší poměrně dost. Oproti trailové variantě už to tak velké rozdíly nejsou, nicméně obecně se dá říct, že se o něco prodloužil rám. Ve velikosti L se horní rámová trubka prodloužila z 618 na 627 mm a reach z 455 na 465 mm. Stack je naopak nižší a to o 3 mm. Zkrátil se nám představec a položila vidlice ze 69 na 67,5 stupňů (pokud tedy mluvíme o XC variantě).
Na závěr jsem si nechal zadní stavbu. Tady Kona v podstatě zůstává u stávajícího systému odpružení, který používala dosud, to jest přepákovaného jednočepu, jenom s tím rozdílem, že horní vzpěry jsou díky novému umístění vahadla delší a mají tak více prostoru pro rozložení potřebné flexe. Délka zadní stavby však zůstala na původní hodnotě 430 mm. Druhou změnou je pak přesunutí kabeláže ze spodní části zadní stavby na horní, do které je vytažena výstupy v sedlové trubce. Zajímavé řešení opticky, které bude ovšem vyžadovat zručnost mechanika při protahování kolem středového složení.
Mimochodem, tady je další rozdíl oproti předchozí generaci, která měla většinu kabeláže taženu vně po spodní rámové trubce. Středové složení tady zůstává lisované, konkrétně Pressfit 92. Za zmínku pak stojí i další detail, který najdeme na spodní straně horní rámovky. Kona tady totiž má evidentně přípravu pro dálkové ovládání tlumiče, kterou ovšem prozatím nevyužívá ani u jednoho modelu.
Jak bylo zmíněno, Kona představila zatím pouze dvě karbonové verze. Základní karbonový model je postavený na stříbrno zelené verzi rámu osazené komplet odpružením od Foxu, vyšší model využívá identický karbonový rám, jen v poněkud temnějším barevném hávu. Na vlastní oči působí kombinace zelené metly, zlaté a černé parádně.
Barva ale nejezdí. O pohon se zde stará téměř kompletní sada Sram XX1 Eagle, doplněná pouze o XO1 řadící páčku a robustnější Truvativ Descendant DUB Carbon kliky.
Prémiové odpružení mají v rukách kousky od Rock Shoxu. Pike Ultimate DebonAir vidlice a Deluxe Ultimate tlumič.
Zapletená kola jsou identická s levnějším modelem, obuta jsou do plášťů Maxxis Rekon EXO TR 3C 29x2,25" To celé brzdí Sram G2 RSC s kotouči 180/160 mm.
Tady si trochu rýpnu, protože konkurence má v podobných cenových hladinách poměrně často osazeny již karbonové ráfky, ale co naplat, tady prostě dostala přednost zlatá kazeta.
Sedlovka je tu Reverb od Rock Shoxu, samozřejmě v nejnovější generaci a s obřím zdvihem 175 mm. Sedlo s Kona logem dodalo WTB.
Kokpit mají na starosti 760 mm široká karbonová řídítka RaceFace Next s Turbine představcem zakončená příjemnými objímkovými gripy.
Tady se tedy naopak nešetřilo a odměnou tak je velice slušná hmotnost, která se v testované velikosti L zastavila na hodnotě 12,23 kg. Cena je aktuálně stanovena na 164 999,- Kč. Mimochodem, Kona pak bude kromě dvojice karbonových modelů nabízet i samostatný rám s tlumičem v poměrně divoké barevné kombinaci a za ten si řekne 69 999,- Kč.
Ke Koně jsme tentokráte vybrali pro konkurenční porovnání trojici soupeřů od Meridy, Orbey a Rocky Mountain. Jejich cenovky sice trošku skáčou, ale společní jmenovatelé jsou identičtí, a to teleskopická sedlovka a vyšší X-Country zdvihy. Více podrobností k jednotlivým modelům najdete po kliknutí na jejich obrázek.
"De javu". Tak tenhle pocit prostě znám. Ten, když máte pocit, že vám byl bike svařen, slepen, upečen – zkrátka udělán na míru.
Čas od času si v testu pokňourám, že výrobce zbytečně zkrátil krk vidlice, že sice mezigeneračně rozšířil řídítka, ale pořád je posez natažený. Otáčím představec atd., až mám pocit, jestli věkem neztrácím pružnost a nepohodlním. Ne, jde to udělat i takto, jak Kona předvádí s „Hejhejem“.
Ač by mohl jeho navýšený zdvih odpružení na 120/120 mm, vyšší zdvih teleskopické sedlovky a i nasazení čtyřpístkových brzd ponoukat o označení tohoto kola jako trail bike, má nový HeiHei samozřejmě blíže k XC.
Pro což hovoří pláště, možnosti dvou košíků na bidon, převodník se čtyřiatřiceti zuby, ale hlavně úžasná chuť po rychlosti.
Ač toto XC na steroidech nevyniká úplně snovou hmotností, tak mi hlava až nebere, jak rychlé je.
Navýšením zdvihu nad oběma osami na 120 mm (připomínám, že původní Hei Hei XC měl 100/100 a trail verze 120/100) zvýšil apetit požírat terén a zvedat rychlostní limity jezdce hlavně v rychlých rozbitých sjezdech. Naopak v těch technických pomohlo k dalšímu zlepšení chování položení sklonu vidlice. Rozšíření řídítek ze 750 na 760 mm je pak zanedbatelné. Na jejich koncích se nalézají poctivé, skvěle tvarované gripy, žádné silikonové náhražky. Až jednoho mrzí, že je zvyklí jezdit v rukavicích. Výrazný sloping horní rámové trubky, nadstandardní zdvih teleskopické sedlovky Rock Shox a tuhost celku podporuje pilotáž v náročném terénu.
Zůstal nám způsob přepákování, což také značí příklon k XC. Přepákovaný jednočep – zero pivot – využívající flexe zadní stavby, je doménou většiny moderních XC kol. Důvod je jasný: úspora hmotnosti a odpadnutí jednoho čepu. U nového Hei Hei je zadní stavba na základě zkušeností dále naladěna a tím, jak se navýšil zadní zdvih a prodloužily horní vzpěry zadní stavby, došlo k navýšení dávky pohodlí – a to velmi citelně! A to přesto, že si u původního „Hejheje“ tedy rozhodně na nedostatek aktivity zadní stavby nestěžuji!
Nemalou zásluhu na práci zadní stavby má pochopitelně i tlumič Rock Shox Deluxe Ultimate. Rozsáhlá možnost nastavení a hladkých chod se na kopírování libovolného terénu také podepisuje znamenitě. Stoupací chuť tohoto kola se také obejde bez kritiky. Předek není extrémně odlehčený, a protože vidlice Pike něco váží, zapomeňte na nějaké zvedání se na zadní. Přivřením odpružení pak nemáte problém stoupat dlouhé kilometry.
Možná poprvé nemohu mít ani připomínku k brzdám od Sramu. Sram G2 RSC i díky čtyřpístkovému provedení brzdily famózně, možnost nastavení a následný přenos brzdné síly je prvotřídní. Zde ani v nejmenším nemohu použít „zlaté Shimano“. G2 RSC fakt pecka.
Rám nabral na tuhosti a ta je nad standardem XC kol. Zapletená kola také vydržela vše, co jim bylo naservírováno. A jen zde bych mohl vypotit nějakou připomínku. V této cenové kategorii by kolu opravdu slušely karbonové obruče. Pláště Maxxis Rekon jsou optimálně trefené a souzní s univerzálností biku. Solidně jedou, solidně drží.
Tvar řídítek, sedla, funkce teleskopické sedlovky – vše skvělé. Tady si vývojáři/osazovači dali záležet na výběru jednotlivých komponentů a neověsili na bike, co bylo zrovna skladem. Dotáhli i takovou drobnost jako černý řetěz, aby pasoval do barevné kombinace biku. O zlaté koncovce lanka šaltru snad ani nemluvě. Výsledkem je designově, komponentově, ale hlavně jízdně vyvážený stroj.
Dodnes si vybavuji nedělní dopolední švih s plánem 40-45 km a návratem k obědu. Ale on mě Hei Hei nutil pořád přidávat a odbočovat z plánované trasy. Nakonec z toho bylo téměř 70 km a 1 400 m výškových a nezastavit mě hlaďák s vidinou oběda, kroužím lesem dál. Prostě Hei Hei chce volnost a je jedno, zda na něm budete brázdit krajinu celý den, vezmete jej na (ne)extrémní traily v bike parku nebo se s ním postavíte na startovní čáru maratonu.
Kona Hei Hei mi potvrdila výhody i nevýhody mé spolupráce s mtbs.cz. Mám šanci „sáhnout si“ na dnes již nespočet kol, vyzkoušet doplňky, komponenty, cyklo elektroniku. Udržuji si kontakt s děním a novinkami. Můžu si snáze vybrat budoucí kolo: díky nájezdu stovek kilometrů na každém kousku zvolím budoucí bike dokonaleji než při letmém projetí na testovací akci. No ale stinná stránka je pak, že občas vyzkoušíte něco, co vás nahlodá, zda není čas na upgrade. Zatím si vše zdůvodním tím, že vlastně není důvod, když mi prochází výše zmíněné rukama.
Občas člověk jen nerad vrací propůjčený bike. Zde poprvé (a teď mě berte s nadsázkou) jsem uvažoval, že do krabice pro vrácení testovacího modelu zabalím svou Konu Hei Hei, která je také zelená a přítulná. Tenhle modernizovaný bike na mě udělal opravdu velkolepý dojem. Kona Hei Hei není v našich hvozdech a horách příliš profláknutým bikem, ale zasloužil by si to.
Nevím, zda je vhodné to říct natvrdo a zda nebudu obviněn z přehnané náklonnosti ke značce Kona. Ale z mého subjektivního pohledu je nový Hei Hei nejlepším kolem, co jsem za posledních 6 let a tím pádem vůbec v kategorii XC kol pojezdil. Bohužel jen 14 dní. Vyzkoušejte ji, stojí za hřích! Hei Hei je totiž po čertech dobrý XC bike moderního a univerzálnějšího střihu. Takové odolné XC na steroidech. Na každé vyjížďce je cítit, že kluky v Koně jejich práce baví.
Komplet info o testovaném kole najdete na webu českého zastoupení www.kona.cz.
Americký Trek se letos rozhodl, že dá brouka do hlavy všem, kteří to se silniční cyklistikou myslí opravdu vážně. Po loňském představení nové aero silničky Madone tak letos přišla na řadu ještě…
Celý článek…Čeká vás především kvalitní horský trénink ve společnosti závodníků profi pelotonu. A také semináře, péče špičkových techniků, fyzioterapeutů a masérů, sauna, dobré a zdravé jídlo. Prostě top…
Celý článek…Jeden z nejnáročnějších a nejprestižnějších etapových závodů horských kol na světě – Cape Epic se... Příspěvek Jak se plní sny. Aneta Hovorková míří na Cape Epic pochází z Dámynakole.cz
Celý článek…Před pár dny byla při pietním aktu uctěna památka 18leté švýcarské cyklistky Muriel Furrer, která...…
Celý článek…Krásné a funkční. To je nový model Orbea Diem, s nímž budete ve městě za bohy...
Celý článek…Zcela nové Turbo Porto je více než jen nejužitečnější a nejvýkonnější nákladní elektrokolo ve své kategorii. Je pečlivě zpracováno tak, aby bylo nejvýkonnějším, nejpropracovanějším a nejkrásnějším…
Celý článek…
odpověď na Tomáš Růžička — #2 Tak (i na základě recenze) zakoupena nižší verze CR a musím potvrdit, kolo jde skvěle za pedálem a oproti předchozí generaci (jezdil jsem HH CR DL 2017) je tužší a zadní odpružení citlivější. Měřím 179 cm a vzal jsem L, oproti dřívějšímu Mku je to klidnější. Na traily např. na Točné ideální kolo, zvlášť pro ty, co chtějí jet svižně i do kopce.
odpověz na tento komentářodpověď na tk — #1 No... jsem moc rád, že se takový požadavek objevil zrovna u mé recenze :) Ten přerostlý chrt na fotkách má 185 cm a +/- 100 kg. Najezdím každoročně 6.000 km a nastoupám 100 km. Výhradně na mtb a drtivou většinu na Křivoklátsku kde bydlím. Žádné extrémy, cca dva závody ročně. Možná by stálo za zvážení vyrobit na webu profily testerů. Zas tak moc nás není :) Růža
- na tento komentář reaguje tk — #3
odpověz na tento komentářDíky za recenzi. Nešlo by v každé recenzi zmínit kromě testované velikosti i výšku a váhu jezdce? A třeba i preferovaný typ ježdění.
- na tento komentář reaguje Tomáš Růžička — #2
odpověz na tento komentář