TEST: Kona Honzo CR Trail

Představení “Honzy” jste již na MTBS mohli zaznamenat. Postaral se o to kolega Peťan. Pro připomenutí máte následující odkaz ;-)

Kona Honzo CR Trail

Klasickou představovačku proto vynecháme a začneme tím, co mě na tomhle kole zaujalo. Kona Honzo ve mně vzbuzuje vzpomínky z mládí stráveném na dirtovém kole. Na první pohled Honzo opravdu vypadá jako dirtový/fourcrossový rám, a to hlavně díky výraznému slopingu vrchní rámové trubky. Vzhled dirtového rámu rozbíjí až osazená 29 palcová kola. 

Kona mě opět utvrzuje, že v jednoduchosti je krása. Černý karbonový rám se zlatými doplňky mému oku tuze lahodí. O tom, že se nejedná o další zdvihově nakopnutý xcčko, svědčí zesílené vzpěry zadního trojúhelníku a osazená “macatá” vidlice Rock Shox Recon.

Rám díky tomu působí opravdu mohutným a nezničitelným dojmem. Honzo je od počátku určeno pro zdolávání trailů a díky tomu si u mě Kona získala nemálo bodů hned na začátku. Další věcí, která mému oku neunikla, je délka horní rámové trubky. Reach v Mkové velikosti disponuje 450 mm! Ne jedno trailové kolo může závidět.

Jediné, co mi na rámu trochu překáží, je opět vedená kabeláž venkem. U surové ocelové Honzy je to samozřejmostí… Ale u karbonového modelu bych přece jenom čekal uhlazenější vzhled. Zatímco bovden ovládání teleskopické sedlovky je až na středové složení schován v útrobách rámu, bovden přehazovačky a hadice zadní brzdy jsou vedeny po spodní části vrchní rámové trubky a dále se u sedlové trubky rozdělují.

Bovden přehazovačky mizí v horní vzpěře zadního trojúhelníku a hadice zadní brzdy si to dál štráduje vnějškem až ke třmenu. Nabízí se otázka, co vedlo konstruktéry k tomuto rozhodnutí. Že by páteční směna? Nebo z důvodu prodražení výrobního procesu? To, že mysleli na servisáky, se mi moc věřit nechce. Bohužel díky tomu Honzo působí nedotaženým dojmem, což je škoda u jinak povedeného rámu. 

Konkurence

	Kona Honso CR Trail	Rock Machine Blizz CRB 70-29	Trek Stache 9.7	Giant XTC Advanced + 2
cena	77 999,- Kč	79 990,- Kč	89 990,- Kč	61 999,- Kč
rám	Kona Carbon Trail	Carbon UD BF-MB05	Karbon OCLV Mountain Carbon	Advanced Composite
vidlice	Rock Shox Revelation RC	Rock Shox Reba RL	Rock Shox Pike RL	Rock Shox Judy Gold
zdvih	120 mm	120 mm	120 mm	120 mm
výbava	Sram, WTB, Level	SRAM GX Eagle,Shimano, WTB	Sram GX / Eagle, Bontrager	Shimani, Giant
kola	WTB ST i29 TCS, Maxxis Minion DHF EXO TR 3C 29x2.3", Maxxis Ardent EXO TR DUAL 29x2.25	WTB ST i23 TCS, WTB Nine Line Race DNA 29×2,25"	SUNringlé Duroc 50 SL, Bontrager Chupacabra 29x3,00	Giant GE35 27.5+, Maxxis Rekon+ EXO TR 27.5x2.8
brzdy	Sram Level T	Shimano BR-M6000	SRAM Guide R	Shimano MT500
sedlovka	KS Lev Integra	Race Face Ride XC	Bontrager Drop Line 125	Tranz X YSP-11
reach	450 mm	411 mm	416 mm	403 mm
stack	636 mm	624 mm	635 MM	618 mm
úhel hlav.	68°	69 °	67,8°	69°
úhel sedl.	75°	73°	67,8°	71,5°
délka zadní stavby	415 mm	429 mm	420 mm	433 mm

K trailu

Po předchozích testech trailových fullů jsem se na Konu Honzo opravdu těšil. Přiznám se, že poslední dobou mě čím dál tím víc začínají bavit kola s menším zdvihem a progresivní geometrií, které sice po jezdci vyžadují trochu více dovedností, ale za to je odmění hbitostí a zábavností. Načasování tohoto testu nemohlo dopadnout lépe. Podzimní počasí přímo vybízí k vytažení hardtailu a vychutnat si traily z trochu jiné, i zábavnější perspektivy.  

Nastavení “Honzy” probíhá v několika málo minutách. Vidlici Rock Shox Revelation uřadující se 120 mm zdvihu obdařuji 25% sagu (cca 100 psi) a nastavuji rychlejší odskok. Zbylý čas věnuji narovnání patky přehazovačky, která se bohužel nejspíš při transportu ohnula, přičemž do práce zapojuji několik lidí z okolí. Posed na “Honzovi”  mi  přijde neutrální. Žádný náznak chrtího nebo naopak skládačkového posedu nepozoruji. S mými 175 cm nemám problém se na kolo poskládat.

První metry v sedle vedou po asfaltové cestě. Tuhý rám přenáší veškerou moji vynaloženou sílu k zadnímu kolu. K chuti vystřelit dopředu s každým šlápnutím dopomáhá Maxxis Ardent 2,25” nazutý na 29mm asymetrickém ráfku od firmy WTB. Ten svůj potenciál dokazoval i ve výjezdech, kde držel vynikající grip. Honzo se ve výjezdech nevzpouzí a přední kolo drží pevně u země bez mé větší asistence. Náznaky přizvedávání předního kola se objevovaly až v opravdu prudkých výjezdech, kde bylo lepší sesednout a vzít to ťapťapspecific. Tomu nahrávalo i zvolené zpřevodování. 

Na Honzovi je osazena 11 rychlostní kazeta Sram G1130 11-42t. Tu jsem roztáčel pomocí 32t převodníku téže sramácké produkce. Zde mi chyběl rozsah Eaglu. S Eaglem je to jako s dobrým pitím a jídlem. Hlavně s tím pitím.. :) Jednou okusíte a už nechcete nic jiného, i když to přináší větší investice s pořízením. Ten požitek za to stojí ať už jde o zmiňovaný Eagle, nebo flašku 20 leté whiskey. Technické výjezdy byly s Honzou opravdová lahůdka. S krátkou 415 mm zadní stavbou nebyl problém se vejít do jakkoliv utažených zatáček. Tomu dost napomáhala i vrchní rámová trubka, která díky délce a výraznému sloppingu dávala dostatek prostoru pro manévrování a vyrovnávání těžiště. 

Splašené stádo

S “Honzou” jsem většinu času strávil na Kokostezkách. Zdejší kopce sice nepatří k těm největším v republice, zato nabídnou spoustu technických i hravých sekcí. První traily se snažím volit jednodušší. Jako první volím opravdu jednoduchý a rychlý trail. Ten začíná palbou po louce, která nás vyplivne do lesa. Tento úsek je prakticky rovný bez zavřených zatáček, kořenů apod. Proto zde mívám nejvyšší rychlost. Následuje mírnější zatáčka ústící na užší singlík, co ridera vyplivne do lesa.

Získání rychlosti na louce nepředstavuje s “Honzou" žádný problém. Najíždím do zatáčky, přičemž si pochvaluji správnou nohu dole a trochu oťukávám tuhost rámu. Jenomže… místní gang Black Pigs dostal info, že pod singlíkem jsou nejlepší kořínky v okolí. Neváhali a celou noc patřičně úřadovali. Proto na mě za zatáčkou čeká slušné rytiště. Nalítávám do toho ve full speedu a ruce i nohy nevědí co dřív. Od přední vidlice dostávám slušně nakopáno. Jak se říká “slušnej motokros”.

V tom momentě jsem to spíše přirovnával menšímu zdvihu vidlice. (Nedalo mi to. Proto jsem se večer podíval, zda a kolik tokenů vidlice obsahuje. 35 mm noha Revelationa ukrývala celkem čtyři tokeny. Rozhodl jsem se pro zbytek testu dva tokeny odebrat a snížit tlak na 90 psi. Vidlice se ani po odebrání dvou tokenů při prudkém sjezdu či na brzdách nezanořovala a byla vlídnější při pohlcování nerovností terénu).

Po ustání motokrosové vložky nalítávám do zmiňovaného lesa. Menší traverz v odkloněném svahu. Za ním následuje zmiňovaný slalom mezi břízkama. Zde mě “Honza” překvapil svojí chtivostí měnit směr. Bez sebemenšího zaváhaní reagoval na moje povely. Na předním kole nazutý Maxxis Minion DHF 2,3 v 3Cčku odvádí jsou práci svědomitě. Bez problému drží stopu i na mokrém podkladu pokrytém listím. To se bohužel nedá říci o vzadu nazutém Ardentovi. Na listnatém podkladu se mu vůbec nelíbí. O spolupráci se dalo hovořit na rovném podkladu bez kořenů, kde se posledními silami snažil držet stopu. Jakmile ale Ardent zmerčil, že pomýšlím zmáčknout páčku zadní brzdy, okamžitě se kousl a kolo bez váhání vyslal do smyku. O nějakém brzdném účinku se nemá cenu zmiňovat. Takzvané “sáňkování” mě doprovázelo po celou dobu testování.

Jako další trail volím mojí oblíbenou Milču, kde už na nás čekají prudší padáky, zavřenější zatáčky, pár klopek, ale hlavně strmá pasáž plná kořenů. Opět mě fascinuje schopnost Honzy vystřelit s každým šlapnutím do pedálu. Přicházejí první odkloněné zatáčky v hrabence. Přední kolo se zakusuje zatímco zadní opět posílá kolo do smyku. V druhé zatáčce je už naštěstí vyjetá menší drážka. Díky tuhosti rámu se můžu do kola pořádně opřít. Přichází první větší sešup s dropem ve skalní úžlabině. Ten většinou jen přejíždím. Jenomže “Honza” mě furt nutí zkoušet nové stopy.

V úžlabině se najíždí na menší skalku, ze které se seskakuje, přičemž se objíždí kmen, od kterého je cca půl metru vzdálen kámen. Občas mě napadlo vzít to rovně a přeskočit zmiňovaný kmen s kamenem, ale morál mi to úplně nedovoloval při vidině rozstřelení se o skalní stěnu. Nevím, jestli to bylo počasím, vyspáním nebo naopak únavou a minimální funkcí mého mozku, ale při najíždění s “Honzou” do dané sekce jsem vyhodnotil, že mám správnou rychlost, správné kolo a odpálil to.

S krátkou (415 mm) zadní stavbou je odlepení kola do vzduchu opravdu snadnou záležitostí. Moje vynaložená energie se neztratila ve zdvihu tlumiče nebo v měkké zadní stavbě. Rychlost i výšku bunny hopu jsem trefil, a proto dneska píšu tuto recenzi z domova a ne z nemocnice na kapačkách. Za úžlabinou následují klopené zatáčky, před kterými je potřeba jít výrazněji na brzdy. Díky průletu úžlabiny k nim přijíždím rychleji než obvykle.

Ke slovu přicházejí brzdy Level T. No ke slovu... Level T jsou druhým základním modelem ze série Level od Sramu. Tomu bohužel odpovídá i jejich nechuť dostat se ke slovu. Houbovitý chod se úplně neslučuje s chtíčem Honzů po agresivním zacházením. Nedaří se mi zpomalit na optimální rychlost k projetí a do klopky to rvu, jak se říká “na prase”. V takových chvílích oceníte tuhost celku. Co se týče rámu jsem bez výhrad, ale pláště málem vyplivly duši.

Na řadu přichází rovný strmý úsek prosetý kořeny. V první jízdě této pasáže jsem trochu trpěl. Velká 29 palcová kola toho přejedou hodně, a když se roztočí, tak opravdu valí, ale i tak nezvládnou všechno a mé končetiny byly rády, že tento úsek má jen 30 sekund. Při představě delšího mordoru by nejspíš sabotovaly a odpadly. Druhou a každou další jízdu jsem na to šel jinak. Místo bezhlavého puštění brzd jsem pečlivěji vybíral stopu a hledal i sebemenší odpaly k přeskočení daných pasáží kořenů. Pod kopcem jsem měl o poznání kratší ruce a větší rohlík na obličeji. 

Suma sumárum

Kona Honzo se dle mého názoru může právoplatně nazývat trail bikem. Podobnost jmen v mém úsudku nehraje zas tak velkou roli. Jeho rám nabízí dostatek místa k manévrování, což se hodilo jak ve výjezdech, tak i při skopičinkách z kopce dolů. Díky hravé geometrii jsem si užíval každičký metr trailu. Složitější pasáže jsem přijímal jako výzvu a chuť se zdokonalovat v základní technice. Přiznávám, že se mi v některých situacích (při vytřesávání duše z těla) zastesklo po fullu a ne jednou jsem přemýšlel, jak by Honzovi sedla 130mm vidlice.

Vyhlazenější úseky bezesporu miluje, ale nezalekne se ani techničtějších a rozbitých cestiček. V rychlejších strmých padácích se trochu nervozity objevovalo, ale za to se mi Honzo odměňovalo chutí zatáčet a jít do vzduchu při sebemenší příležitosti. Kdyby mi Honzo přistálo v garáži (a Bůh ví, že o tom uvažuji) určitě bych vyměnil základní brzdy a zadní plášť s tím, že bych rozšířil i ten přední, což by bezpochyby přidalo trochu více pohodlí, gripu a zábavnosti. Pochválit musím osazené gripy Kona Gey Grip, které mi padly do ruky.

Díky Honzovi jsem na domácích trailech objevil pár dalších variant možného průjezdu. Honzo CR Trail může být váš za cenu 77 999,- Kč. Více info najdete na Kona.cz.

Fotogalerie