TEST: Merida One Forty 700

Předmětem dnešního testu bude hliníkový trailbike s hodně slušnou výbavou, který letos nově nabízí Merida...

Autor: Petr Bureš
Foto: Petr Bureš
TEST: Merida One Forty 700

S příchodem nových celoodpružených modelů MY2023 se Merida rozhodla, že opustí svět prohnutých trubek a přidá se k hlavnímu proudu jedoucímu na bázi rovných trubek, krátkých sedlovek, nízko položeného těžiště a super progresivních geometrií. Výsledkem je dvojice na pohled hodně podobných modelů, z nichž ten, který dnes otestujeme, má méně zdvihu, ale podobné ambice obsáhnout co možná nejširší zákaznické publikum, které nevyhledává černé sjezdové lajny, ale když zabloudí náhodou na červenou, nečiní mu to žádný problém.

Merida One Forty se nachází na pomezí kategorie trailbiků a allmountain biků. Do vínku dostala 150mm zdvih přední vidlice zkombinovaný se 143 mm zadního zdvihu. Primárně je tenhle bike koncipovaný jako devětadvacítka, nicméně pokud z nějakého důvodu preferujete menší zadní kolo, nebude vám v tom bránit, a dokonce nabídne flipchip, který vám umožní adekvátně mulletu přizpůsobit geometrii a zejména výšku středu, abyste neškrtali pedály o každý druhý kořen.

Pro stavbu rámu využila Merida vlastní slitinu hliníku, kterou používá v rámci svých továren pro více hliníkových modelů. Hydroformované trubky jsou zde svařeny do poměrně nízkého rámu s 509 mm dlouhým reachem, který však díky 80° sedlovému úhlu nabízí překvapivě krátkou vzdálenost sedla od osy řídítek.

Tvar sedlové trubky je navržen tak, aby sice zvládnul nést horní čep vahadla zadní stavby, ale současně nebránil zasunutí velice dlouhé teleskopické sedlovky.

Samotná zadní stavba využívá kombinaci robustních řetězových vzpěr a subtilních horních vzpěr, které nahrazují absenci zadního čepu a v celé své délce mírně pruží. Hlavní spodní čep zadní stavby je umístěný mírně před středovým složením ve výšce řetězové linky. Chytře, ale přitom jednoduše je zde vymyšlen přechod vnitřkem vedené kabeláže k přehazovačce a zadní brzdě. Průchodka z předního rámového trojúhelníku je snadno dostupná, ale před nečistotami je chráněná plastovou vodorovnou krytkou kombinovanou s malým blatníčkem.

Pro snadnější prostrkování kabeláže je ve spodní části rámu před středem navíc připravený oválný servisní otvor, díky kterému navíc snadno zkontrolujete případně vyměníte vnitřní vedení. V přední části vstupuje kabeláž do rámu díky speciální hlavovce, do které přicházejí jednotlivé bovdeny v její přední části a vnitřkem hlavové trubky pokračují dál do spodní rámovky.

Středové složení je zde v závitovém BSA standardu, jak je již dnes běžné nejenom u hliníkových rámů. Za zmínku pak stojí ještě také specifický adaptér pro uchycení zadního třmenu kotoučové brzdy, který, aby neovlivňoval pružení horních vzpěr, je uchycený ke spodní části zadní stavby a zpevněný žebrováním ve tvaru chladiče.

Samozřejmostí jsou zde jinak boostové osy na obou kolech, prostor pro jeden držák láhve a další pár šroubů umožňující dovnitř rámu uchytit například náhradní duši s dalším příslušenstvím.

Nadstandardní výbava, která potěší

Cenově dostupnější segment biků se dnes profiluje buď do dostupných, ale méně oblíbených Sram komponentů v úrovni NX nebo SX Eagle, které sice přinášejí dvanáctkové řazení, ale se spoustou kompromisů, nebo zde výrazně častěji najdeme různé varianty komponentů Shimanem Deore počínaje a XT konče.

Merida je v tomto ohledu jasným příznivcem japonského Shimana, a jelikož jde v případě tohoto testovaného biku o nejvyšší hliníkovou specifikaci, potěší chytře vyspecifikovaný mix pohonu, který nabídne Deore dvanáctkovou kazetu s rozsahem 10-51z., SLX přehazovačku a dokonce XT řadící páčku. K tomu všemu pak přidává ještě hliníkové Race Face Aeffect kliky osazené 32zubovou jednoplackou.

A Shimano logo najdete i na kotoučovkách. Na těch se zde také moc nešetřilo, protože jsou zde plnohodnotné čtyřpístkové SLX kotoučovky osazené na obou kolech 203mm kotouči.

Ohledně podvozku (čti odpružení) zde Merida kombinuje nejlepší model vidlice Marzocchi Z1 se zadním vzduchovým tlumičem Rock Shox Deluxe Select+. Obojí je samozřejmě ve vzduchovém provedení, a jak už bylo řečeno, obsluhuje zde zdvih 150 mm vpředu a 143 mm vzadu.

V této cenové kategorii nepřekvapí ani vlastní Merida ráfky s označením Expert TR, které disponují víc než dostatečnou vnitřní šířkou 29 mm. Zapleteny jsou do Shimano SLX nábojů a obuté do překvapivě dobré specifikace TR, EXO, 3C, MaxxTera specifikace Maxxis plášťů, kde se vpředu zakusuje do terénu 2,5" široký Minion DHF a vzadu 2,4" široký Dissector.

Kokpit je to komplet hliníkový a v barvách Meridy. Tvarově jde přitom o sympatickou kombinaci integrovaného vedení hlavovkou přecházející díky speciálnímu tvaru podložek pod představcem k samotnému představci.

Sedlová sekce pak přináší zajímavou sedlovku, v rámci které můžete u všech velikostí využívat zdvih až 230 mm, který je však možné adekvátně snížit, pokud potřebujete, a to díky nepřehlédnutelné krabičce na levé straně sedlovky. Sedlo Expert SL, které zde Merida použila, se podle mě tvarově víc hodí na silničku nebo gravela, ale tady přináší možnost nést nářadíčko a to se také počítá. Navíc po delším testování musím říct, že je docela pohodlné a o nutnou výměnu si tak v mém případě rozhodně neříkalo.

Hliníkový rám a robustní pláště na hranici endura však přinášejí nedobrou zprávu ohledně hmotnosti. Digitální ukazatel se tentokráte zastavil bez pedálů u velikosti L na hodnotě 16,34 kg.

Konkurenční srovnání

Do dnešního srovnání jsme vybrali trojici konkurentů z Ameriky a Německa. Asi nejzajímavější je sice o něco dražší, ale karbonový Sensor od GT. Za stejnou cenu pak můžete mít třeba nejnovější Fuel EX od Treku a naopak výrazně levněji můžete mít v o něco lepší specifikaci Neuron od Canyonu. Tady jsou podrobnější data o jednotlivých modelech.

 
Merida
One Forty 700
GT
Sensor Carbon Elite
Trek
Fuel EX 7
Canyon
Neuron
7
 

cena

86 990,- Kč 94 999,- Kč 86 391,- Kč 61 399,- Kč

rám

Alu Carbon/Alu Alu Alpha Platinum Alloy

vidlice

Marzocchi Z1 Marzocchi Bomber Z2 Rock Shox 35 Gold RL Fox 34 Float Performance

tlumič

Rock Shox Deluxe Select+ Marzocchi Bomber CR Coil, Fox Performance Float EVOL  Fox Float DPS Performance

zdvihy p./z.

150/143 mm 150/140 mm 150/140 mm 140/140 mm

systém odpružení

jednočep zeropivot čtyřčep jednočep ABP čtyřčep

výbava

Shimano Deore/SLX/XT, Race Face, Merida Sram SX Eagle, GT Shimano Deore/SLX/XT, Bontrager Shimano Deore XT, Canyon

kola

Shimano SLX, Merida Expert TR, Maxxix MInion DHF 29x2,5", Dissector 29x2,4" Formula, WTB ST i30 TCS 2.0, Continental Kryptotal Fr, 29x2,4”, Continental Kryptotal Re, 29x2,4” Bontrager Line Comp 30, Bontrager XR5 Team Issue 29x2,5" DT SWISS M1900 , Schwalbe Nobby Nic 29x2,4", Schwalbe Wicked Will 29x2,4"

brzdy

Shimano SLX M7120 203/203 mm TRP Slate T4 Hydro 203/180mm TRP, Slate EVO 203/180 mm Shimano SLX M7120 180/180 mm

sedlovka

Merida Team TR 230 mm GT DropKick 170 mm TranzX JD-YSI-22PLQ 170 mm Iridium Dropper 170 mm

reach

509 mm 480 mm 485 mm 480 mm

stack

616 mm 642 mm 627 mm 639 mm

úhel hlav.

65° 65° 64,5° 66°

úhel sedl.

80° 77° 77,2° 76°

zad. stavba

437,5 mm 440 mm 440 mm 440 mm

 

 

Jízdní dojmy

Tuhle Meridu jsme měli v redakci o něco déle, než bylo původně v plánu, ale o to víc jsem měl možnost se na ní povozit a mimo jiné také srovnat její schopnosti s nedávno testovaným, taktéž hliníkovým Canyonem Neuron, ale třeba také zavzpomínat na to, jak jsem několik měsíců zpět lítal na hodně podobném modelu One Sixty.

Ale vezmeme to pěkně popořádku. Na test jsem dostal tuto stočtyřicítku ve velikost L, což by v řeči čísel díky délce sedlovky odpovídalo téměř dětské velikosti 17,5". Jenže podle tohoto údaje se u nových Merid nemůžete vůbec rozhodovat, protože i největší dostupná velikost XL má hodně krátkou sedlovou trubku, a to po stejném přepočtu dává jen 18,5". Merida tím totiž naznačuje, že to, jakou velikost si vyberete, nemá primárně ovlivňovat vaše výška, ale vaše jezdecké preference a kvůli tomu se i na XLko vejde 175cm jezdec zatímco vyšší postavy, které mají rády vzpřímenější posed, se dokáží klidně poskládat nejen na eLko, ale i na eMko. Má to však svá "ale".

Merida zvolila v tomto případě překvapivě o něco progresivnější geometrii než u allmountain modelu One Sixty. Tedy hlavový úhel je sice o stupeň kolmější 65°, ale sedlový úhel je zde rovných 80°, což v kombinaci s poměrně krátkou hlavovou trubkou vyrábí u většího člověka, jako jsem já, pocit, že bylo tohle kolo navrženo pro nonstop jízdu do kopce, protože ta mu jde neuvěřitelně dobře.

Díky tomu, že sedíte opravdu hodně před zadním kolem potažmo nad středovým složením a šlapete hodně pod, nikoli před sebe, se rám i v maximálních stojkách chová naprosto stabilně, klidně a vy nemáte potřebu jakkoli balancovat kvůli vyvažování těžiště. Po rovině je to už poněkud jiná písnička, protože se najednou ocitáte v poměrně nevyvážené pozici, kdy máte pocitově daleko více těžiště na předních rukách a z vysoko napozicovaného sedla se musíte ohnout do více aero předklonu k řídítkům, než je na tuto kategorii kol obvyklé. Po prvních několika jízdách jsem si dokonce připadal, skoro jako kdybych seděl na XC kole, jen s tím handicapem, že tady musím rozpohybovat 16,5 kg hliníku místo pro XC obvyklých cca 12 kg karbonu :-).

Tenhle nesoulad jsem nakonec vyřešil zajímavým poznatkem, a to tím, že jsem začal častěji měnit výšku sedla. Ve výjezdech a rychlých rovinkách, kdy se potřebujete maximálně opřít do pedálů ze sedla, jsem nechával sedlovku ve své maximální pozici (80,5 cm) ale na trailech a tam, kde jsem nepotřeboval dupat jako drak, jsem si ji prostě spustil o pár centimetrů dolů, snížil si tím tlak na ruce a pocitově se tak s těžištěm posunul více ke středu kola.

Tohle bych řekl, že je hlavní a podstatný rozdíl oproti kolům s položenější sedlovou trubkou. Třeba takových 77°, což je sám o sobě už hodně progresivní úhel sedlovky udělá o několik centimetrů větší vzdálenost sedla od představce a tím podstatně změní pocit z této pozice v okamžiku, kdy potřebujete pedály točit a švihat.

Jakmile se před vámi kopec sklopí a začnete z něj sjíždět, je hodně věcí jinak. 230 mm zdvihu sedlovky, které jsem obvykle nemusel ani využít celých, totiž v jediné sekundě dokáže přepnout pocit z tohoto kola a místo XCéčka se z něj najednou stane opravdu šťavnatý trailbike. Sedlo se vám pod nohama úplně ztratí, takže rázem můžete s těžištěm manipulovat, jak potřebujete. Poměrně blízký kontakt s terénem díky velice nízkému stacku sice není úplně mou preferencí, ale přiznám se, že jsem si v tomto případě na něj nemusel dlouho zvykat a časem jsem ho začal vnímat i jako určité plus. Svůj podíl na tom měla ale také vidlice, která na svůj zdvih 150 mm byla poměrně dost progresivní a i při nastavení nižšího tlaku jsem nedokázal využít její potenciál zcela naplno.

Oproti přední vidlici mi ta zadní přišla výrazně aktivnější, a to jak při sjezdech, tak i ve šlapacích úsecích. Tady je potřeba přiznat, že jak jsem chválil vrchařské schopnosti rámu, resp. jeho geometrie, musel jsem pokaždé sáhnout po páčce regulující tlumení, abych zmírnil pohupování zadního odpružení. Přiznám se, že v poslední době vnímám většinu odpružení a toho, jak je nastaveno podobně, vlastně jako výhodu, protože když chcete opravdu aktivně žehlící chod v otevřeném módu, nemůžete automaticky čekat naopak tuhý projev pod pedálem ve výjezdu. Vždycky to bude nějaký kompromis, který bude mít za výsledek buď ztrátu citlivosti, nebo nutnost používat páčku tlumení ve výjezdu. A ta druhá z možností je podle mě rozhodně lepší.

Ohledně zadního zdvihu bych pak ještě dodal, že na 143 mm a zeropivot je tu překvapivě hladký chod, který se u bezčepového odpružení zas tak často nevidí. A zejména u hliníkového rámu si vlastně ani nevybavuju, že by ho někdo jiný nabízel. Co mě občas malinko štvalo, bylo jemné povrzávání zadní stavby během šlapání a pohupování, které jisto jistě nešlo ani od pedálů ani od BSA středového složení.

Co se týká použitých komponentů, musím říct pár slov o použité sedlovce. Její vnitřnosti a krabička, kterou nepřehlédnete na levé straně sedlovky totiž přinášejí možnost měnit zdvih sedlovky, resp. redukovat ho z maximální hodnoty 230 mm třeba jen na 100 mm, nebo i méně. Záleží na tom, jak vysocí jste a jak velký rám používáte. Osobně jsem tuhle věc ale nepoužil, protože i při maximálním vysunutí sedlovky jsem měl v rámu dost místa pro nastavení mého posedu a naopak mě občas docela bavilo využívat obrovský zdvih na maximum.

Samotná krabička je sice poměrně velká a nevzhledná, na druhou stranu nijak zásadně nepřekáží během šlapání a ucítíte jí pouze v okamžiku, kdy se levou nohou zapřete v dolní úvrati o pedál při zatáčení doprava. Jindy o ni vůbec nevíte. Mechanicky chodí jako jiné sedlovky. Ovládací páčka nevyžaduje extra sílu a rychlost vysunutí také nebyla ani příliš rychlá ani pomalá.

Pokud bych měl zmínit ještě další komponenty, musím opravdu pochválit jednak SLX brzdy, které ve své čtyřpístkové verzi dokázaly spolehlivě brzdit kolo i během delších sjezdů. Sice zde byly jen obyčejnější Shimano kotouče, ale jejich účinek posiloval průměr 203 mm na obou kolech, což bylo fajn.

Další pochvalu pak zaslouží ojedinělý jev, kdy produkťáci zvolili kombinaci řazení tak, že s Shimano Deore základní kazetou vyspecifikovali SLX lehčí přehazovačku a k ní XT páčku řazení, která umí, stejně jako nejvyšší XTR odřazovat o dva pastorky najednou. Obvykle výrobci totiž dávají páčku SLX, nebo Deore, které jsou sice o pár dolarů levnější než XT, ale tuhle fičuru nemají a to je škoda.

Poslední, o čem stojí zato se zmínit, je nářadí. Merida sice nemá uvnitř rámu žádný speciální úložný prostor, přesto s sebou to nejnutnější budete mít a to jednak díky univerzální páce upínáku v zadní ose a jednak díky sedlu, pod kterým najdete ve speciálním držáku malý multiklíč. Jediné, co vám tak bude chybět, je pumpička, náhradní duše a centrklíč s montpákami. Pro ty je ale připravený v rámu další úchyt, ke kterému lze toto vše připevnit a nemuset tak mít s sebou kvůli tomu batoh nebo ledvinku.

Závěrem

Merida ukázala, že umí postavit hodně zajímavý hliníkový rám, který může uspokojit jak bikery, kteří shánějí co nejdostupnějšího fulla, a to díky levnějším specifikacím, které se nacházejí pod úrovní testovaného modelu, tak ty, kteří preferují naopak lepší výbavu, ale stačí jim hliníkový rám.

Sympaticky univerzální a schopný bike sice není nejlehčí, ale pokud byste ho chtěli používat spíše na pohodové výlety místo zdolávání červených trailů, máte možnost ho obout do lehčích a jezdivějších XC plášťů a sesekat tím hmotnost minimálně o 3/4 kg, protože použité Maxxisy s vyztuženými boky vás sice podrží v technických pasážích, ale na polňačky nejsou rozhodně nutné.

Při zvažování koupě je dobré vědět, jaký jízdní styl preferujete, a podle toho vybírat velikost. Já osobně jsem se na eLko poskládal v pohodě, ale asi bych pro svých 189 cm volil spíše velikost XL, která by byla sympatičtější ještě delším rámem, ale do Oktávky už by se vám asi bez vyndání předního kola nevešla.

Základní model One Forty 400 pořídíte už za 59 990,- Kč. Na Deorku postavený model One Forty 500 vychází na 69 990,- a testovaný, nejlépe osazený hliníkový model pak pořídíte za 86 990,- Kč, přičemž pro porovnání je dobré ještě vědět, že nejlevnější karbon umí Merida za 127 990,- Kč s tím, že je osazený podobně jako testovaná sedmistovka.

Kompletní info o najdete na webu českého zastoupení www.merida-bikes.com.

Fotogalerie

Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700
Merida One Forty 700

Přečteno - 21671x Tagy: testy merida my2023
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. TechnikaFotogalerie: Norco Fluid C1
    Fotogalerie: Norco Fluid C1
  2. Testy - RecenzeTEST: Norco Fluid C1
    TEST: Norco Fluid C1
  3. DoplňkyTEST: Vittoria Terreno Zero - pořádné silniční balóny
    TEST: Vittoria Terreno Zero - pořádné silniční balóny
  4. TechnikaFotogalerie: Cannondale Moterra SL 1
    Fotogalerie: Cannondale Moterra SL 1
  5. Testy - RecenzeTEST: Cannondale Moterra SL 1
    TEST: Cannondale Moterra SL 1
  6. TechnikaFotogalerie: Santa Cruz Stigmata 2024
    Fotogalerie: Santa Cruz Stigmata 2024

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.

redakční systém | ISSN 1803-5744