TEST: Merida One Sixty 6000

Když jsem koncem loňského roku dostal nabídku k otestování tohoto biku, přiznám se, že jsem se docela zaradoval. Merida sice nikdy nepatřila v kategorii vysokozdvihových celopér k nejvyhledávanějším značkám, ale její nové fully působí moderním dojmem nabízejí líbivý design a snad až nečekaně progresivní pojetí geometrie a to všechno dohromady prostě musí způsobovat zvědavost snad úplně u každého.

České zastoupení Meridy pro testování uvolnilo jediný karbonový model, který je momentálně v Česku k dispozici, s označením One Sixty 6000. To znamená, že zde dostáváme kompletně karbonový rám včetně zadní stavby a jediným hliníkovým dílem je zde vahadlo společně s přepákováním tlumiče.

O použitém karbonu toho moc nezjistíte, že má Merida kvalitní zdroje je však známé a tak vám musí stačit jen označení CF4 III, které najdete v katalogu.

Jelikož jde v případě testovaného modelu o velikost L, znamená to, že jsme dostali komplet 29" bike. U menších velikostí totiž Merida dodává tento model v mullet verzi s 27,5" zadním kolem. Pokud byste chtěli, můžete si i u větších velikostí dozadu osadit menší kolo. Merida to vysloveně zmiňuje na svých stránkách včetně toho, že v takovém případě byste pak měli použít rámový flipchip a přestavit ho do druhé pozice určené právě pro mulet provedení, nikoli pro úpravu geometrie kola.

Zadní odpružení tu Merida překvapivě používá obdobné jako u svých závodních XC modelů, to jest přepákovaný jednočep zeropivot. Absence zadních čepů a ložisek je zde nahrazena flexibilitou horních vzpěr zadní stavby, které pracují zejména v zúžené části těsně nad osou zadního kola. Přepákování svisle uloženého tlumiče pak společně s vahadlem dává kolu 162 mm zadního zdvihu, který vcelku rozumně koresponduje se 170 mm předního zdvihu.

Dnes je trendem u většiny moderních rámů nabízet designově čisté pojetí integrovaného vedení. Merida zvolila řekněme klasické provedení, které spočívá ve speciální hlavovce, která umožňuje díky většímu průměru horního ložiska vstup kabeláže do rámu jakoby hlavovkou s tím, že dál do rámu pak kabely vedou podél sloupku vidlice do spodní rámové trubky. Pokud potřebujete přidat nebo ubrat podložky pod představcem, uděláte to bez problémů. Pokud budete ale potřebovat vyměnit horní hlavové ložisko, budete muset komplet kabeláž rozdělat a spolu s tím odvzdušnit zadní brzdu.

Pro snadné protahování lanek, bovdenů a hadic rámem slouží servisní otvor, který najdete na spodní části rámu, a který slouží současně i jako vstup do vnitřního úložiště, které je k dispozici v dolní rámové trubce.

Středové složení zde Merida vyspecifikovala v závitovém BSA standardu, obě osy počítají s klasickým boost standardem a potěší také malý držáček na duši umístěný na předním úchytu tlumiče.

Výbavový kompromis

Když jsem přemýšlel jak bych charakterizoval výbavu tohoto biku, nenapadlo mě nic jiného než "šedá myš". Nejsou tu totiž žádné vysloveně podřadné komponenty, ale ani žádné kultovky, které by dokázaly bike jakkoli ozvláštnit. Na jednu stranu to chápu, protože jde o nejdostupnější karbonové provedení, které má za cíl nabídnout rozumnou cenu. Na druhou stranu bych si ale dokázal představit, že bych ocenil třeba nějak více designově zpracované sedlo, nebo barevně se odlišující řídítka, či gripy. Jasně, co není, může být v rámci vlastního upgradu, kterému se meze opravdu nekladou, ale o tom teď mluvit určitě nechci.

Začnu podvozkem, což je podle mě hned po rámu nejdůležitější věc na enduro kole. Merida tady sází na dostupnější klasiku v podobě nejnovější generace Rock Shox jednotek.

Vpředu najdete Rock Shox ZEB Select vzduchovou vidlici, vzadu pak vzduchový Rock Shox Super Deluxe Select+ tlumič s páčkou, umístěnou na levé straně, která slouží k přepínání režimů tlumení. Díky umístění tlumiče pod horní rámovkou na něj v pohodě dosáhnete i za jízdy a změna rychlosti tlumení tak není nic složitého.

Pohon na tenhle bike dodalo japonské Shimano a musím pochválit produkťáky Meridy za to, jak finální mix navrhli. Přehazovačka a kazeta nesou logo SLX, řadící páčka je ovšem z vyššího XT a kliky, které jediné nepocházejí od Shimana, dodal kanadský Race Face v hliníkové frézované verzi Turbine. Napřevodování je pojato čistě trailově na pohodu. 32 zubový převodník má k sobě klasickou dvanáctkovou kazetu s rozsahem 10-51 zubů.

Jedním z kompromisních komponentů jsou zde zapletená kola. Merida si je kompletuje z Shimano SLX boostových nábojů a vlastních ráfků, které si vyrábí pod označením Expert TR. Jde o hliníkové ráfky s vnitřní šířkou 29 mm, které jsou obuty do celkem robustních plášťů Maxxis. Vpředu je to Assegai, vzadu pak DHR II v obou případech se zesílenými bočnicemi a 3C mixem směsí.

V souvislosti se zapletenými koly zmíním ještě brzdy. Ty jsou zde samozřejmě kotoučové a nesou logo Shimano SLX. Kompromisem jsou zde však osazené dostupnější Shimano kotouče o průměru 203 mm na obou kolech.

Co se týká kokpitu a řízení, tak si ho Merida drží kompletně ve vlastní režii. K tomu účelu si vyrábí speciálně designovaný představec, který ladně navazuje na podložky pod ním a také na horní specificky tvarovanou krytku hlavového složení. Co se týká řídítek, tak zde najdete hliníkové vlaštovky s 30mm prohnutím v šířce 780 mm, které jsou zakončeny sympaticky tvarovanými gripy s robustními vnitřními objímkami.

Také sedlovou pasáž si Merida drží zcela ve vlastní režii. Zatímco sedlo je řekněme ve standardním sportovním provedení s ocelovými ližinami a integrovaným držákem multiklíče v jeho zadní části, které Merida dává na spoustu dalších modelů, Sedlovka úplně tak standardní není. Oním nestandardním je malý "pimpiš", který najdete těsně nad sedlovou objímkou na levé straně těla sedlovky.

Tahle nevzhledná věc totiž umožňuje omezit zdvih sedlovky tak, aby její rozsah nebyl zbytečně velký, protože ne každý chce a potřebuje celých 230 mm. Sám jsem tenhle omezovač však nevyužil, zmíním se o tom v praktické části tohoto testu.

Bike jsem měl k dispozici ve velikosti L. Bez bidonu a bez pedálů. Tak jak ho vidíte, jsem jeho hmotnost navážil přesně na 15,24 kg.

Konkurenční srovnání

Dnešní volba konkurence padla na karbonové soky v podobné cenové hladině osazené stejným podvozkem. Tady máte trojici konkurentů od GT, Canyonu a Cannondale.

	Merida One Sixty 6000	GT Force Carbon PRO	Canyon Torque 29 CF 7	Cannondale Jekyll 2
cena	134 990,- Kč	145 999,- Kč	108 899,- Kč	129 999,- Kč
rám	karbon CF4 III	karbon	karbon	karbon
vidlice	Rock Shox Zeb Select	Rock Shox Zeb Select+	Rock Shox ZEB Select+	Rock Shox Zeb Select
tlumič	Rock Shox Super Deluxe Select+	Rock Shox Super Deluxe Select+	Rock Shox Super Deluxe Select+	Fox Float DPX2 Performance EVOL
zdvihy p./z.	170/162 mm	170/160 mm	170/170 mm	170/165 mm
systém odpružení	jednočep zeropivot	čtyřčep highpivot	čtyřčep	čtyřčep highpivot
výbava	Shimano SLX/XT, Race Face, Merida	Sram NX/GX Eagle, GT, Fabric	Sram GX Eagle, Canyon G5	Shimano Deore, Cannondale
kola	Shimano SLX, Merida Expert TR, Maxxis Assegai, 29x2,5" 3C, Maxxis Minion DHR II, 29x2,4" 3C, Maxx Grip	Formula, WTB ST i29 TCS, Maxxis Assegai, 29x2.5”, 3C MaxxTerra, EXO+ Casing, Tubeless Ready, Maxxis Minion DHR II, 29x2.4”, 3C MaxxTerra, EXO+ Casing	DT Swiss FR 2070 370LN, Maxxis Assegai, 29x2,5" 3C, Maxxis Minion DHR II, 29x2,4" 3C, Maxx Grip	Shimano 400, WTB STX i30 TCS, Maxxis Assegai, 29x2,5" 3C, EXO+, Maxxis Minion DHR II, 29x2,4" EXO+, 3C, Maxx terra
brzdy	Shimano SLX 203/203 mm	Sram Code R 200/200 mm	Sram Code R 200/200 mm	Shimano Deore 203/203 mm
sedlovka	Merida Team TR	GT DropKick	G5 Adjustable Dropper	TranzX dropper
reach	498 mm	480 mm	490 mm	475 mm
stack	625 mm	645 mm	638 mm	643 mm
úhel hlav.	64°	63,5°	63,5°	64°
úhel sedl.	78°	78°	77,5°	77,5°
zad. stavba	438 mm	435/445 mm (nastavitelná)	440 mm	442 mm

Jízdní dojmy

Já vím, že to s jízdními vlastnostmi má společného pramálo, ale musím to alespoň jednou větou zmínit. Hned po vyndání z krabice vás totiž doslova ohromí barevné provedení rámu, které spočívá v sytě fialovém metalickém laku, který zejména na slunci vynikne svou plností, hloubkou a majestátností, kterou jsme si v poslední době khaki zelených a šedých matných základovek prostě odvykli na kolech vídat. Všichni, kdo kolo u mě během testování viděli se o barvě vyslovovali kladně a já k tomu dodávám, že jakkoli není tohle úplně můj šálek kávy, tak provedení laku na rámu i zadní stavbě vyznívá opravdu impozantně na rozdíl od jeho katalogové prezentace.

A impozantně působí kolo i po prvním nasednutí na něj. Ačkoli nejde o největší velikost, ale "jen" o XLko, musím říct, že jsem rozhodně netrpěl nějak stísněným dojmem, naopak. Celkový posez je sice poměrně vzpřímený, ale při prvním šlápnutí do pedálů jasně vnímám, jak je střed daleko od osy předního kola, zatímco sedlo je vůči řídítkům pro změnu neobvykle blízko.

Nevím, jak tohle přesně popsat, ale pocit je to zajímavý a i při jízdě po rovině si tak připadáte, jako byste byli permanentně nad řídítky, ale přední kolo přitom stále zůstává daleko vpředu. Samozřejmě, že tyto pocity jsou o to silnější z o co "normálnějšího" kola přesednete. Já, jelikož jsem během zimních měsíců hodně jezdil na různých gravelech, jsem tenhle pocit výrazné jinakosti posedu vnímal pokaždé, když jsem usedl za řídítka této Meridy a musím říct, že to byl takový ten pocit, který dokáže někde v mozku přepnout cosi a z poklidného silničního jezdce udělat během okamžiku rebela, který hledá kde by mohl pustit brzdy nebo přeskočit nějakou kládu.

Uphill

Asi se budu opakovat, ale to se nedá svítit. Jízda do kopce je s tímto kolem opravdovým zážitkem. Tedy abyste si to nevykládali špatně, není to žádný XC hrotič. Není ani nejlehčí ani nejklidnější, ale pokud náhodou potřebujete nebo chcete vyšlápnout i hodně prudký brdek, tak od vás nebude vyžadovat žádný specifický jezdecký um či práci s těžištěm na hraně, ale pouze dostatek síly a energie v nohách. 79° sedlový úhel pak zařídí všechno ostatní. Opravdu, tak jednoduché je stoupání na tomto kole.

Ohledně odpružení a jeho houpání při jízdě do kopce bych to shrnul následovně. Mírné pohupování při šlapání odstranit nedokážete a to ani přepnutím tlumiče do línějšího režimu. Lockout režim zde není, ale ono propružování vás nebude nijak zásadně omezovat a po chvilce si ho přestanete všímat. Musíte brát na zřetel, že pod sebou nemáte závodní XC raketu, ale řádný enduro stroj, který je navíc osazený i poměrně robustními a odolnými plášti a také proto nečekejte, že by samotná akcelerace kola patřila to kategorie WRC :-).

Trail a sjezd

Stošedesátku si však nikdo primárně nekupuje proto, aby na ní zdolával Sněžku. Kupuje si ji proto, že chcete zábavu, schopnosti, možná nový design a v neposlední řadě také velice dobrý poměr cena/výkon.

Já sám jsem byl hodně zvědavý na to, jak bude fungovat zejména odpružení u tohoto kola. Merida totiž, jak už bylo řečeno, vsadila u tohoto rámu překvapivě na technologii zeropivotu, která je hodně rozšířená u nízkozdvihových fullů, ale u vyšších zdvihů je využívána minimálně. Konstruktéří si tady ale pohráli jak s vrstvením materiálů zadní stavby, tak s tvarem a polohou horního napákování a docílili toho, že i poměrně robustně vypadající zadní stavba funguje hodně aktivně a přitom netrpí ztrátou tuhosti.

Odpružení je tu nastaveno řekl bych tak akorát. Pokud bych chtěl s bikem dávat náročnější enduro eRZety, možná bych si začal stěžovat na nedostatek progresivity. Zdvih tu totiž působí překvapivě aktivně a jakoby snad ani nechtěl skončit. Zimní období a zavřené bikeparky sice nedovolily otestovat bike v nějakém drsnějším terénu, ale zadek na doraz nešel ani jednou a citlivost na menší, střední i poměrně velké nerovnosti byla skvělá, až by možná závodník řekl, že zbytečně mechová.

Za mě osobně ještě poslední postřeh z ovládání a jízdy na tomto kole z kopce. Vím, že to má každý rád jinak, ale já preferuju co nejnižší střed a to i za cenu, že si občas při šlapání pedál pokecá s kamenem, nebo kořenem a současně mám rád i výš umístěná řídítka. Tady mi přišlo, že Merida vsadila na přesně opačnou strategii a zvolila vyšší střed a poměrně krátký hlavový sloupek. Chápu to. Neobtěžovalo mě to. A pravdou je, že škrtnout si tady pedálem o zem se bát opravdu nemusíte, ale na můj vkus je kolo kvůli tomu přeci jen takové nervóznější a v některých chvílích ztrácí takovou tu samozřejmou jistotu a stabilitu, ale chápu, že toto bude pro většinu lidí relativní a subjektivní dojem.

Ohledně sjezdu musím pak zmínit ještě jednu výbornou vlastnost a tou je výška rámu potažmo prostor, který tady máte pro kolena, ale také pro celkovou manipulaci s těžištěm a potažmo také sedlem. Díky hodně krátké sedlové trubce, která se svými 445 mm odpovídá o stupeň menší velikosti 17,5", ale také díky hodně podsazené horní rámové trubce, dostanete i na eLko opravdu hodně nizoučký rám s perfektně nízko položeným těžištěm, který vás nebude nijak limitovat ani v oblasti kolen ani stehen v okamžiku, kdy se s ním dostanete do trialových pasáží. Obrovský zdvih sedlovky jde sice zaaretovat, aby se pod vámi neposouvala do absurdně nízkých pozic, ale to jsem nakonec nevyužil, protože mě bavilo zjišťovat kam až se dá tahle kombinace dostat a jak moc to v terénu může pomoct při nalezení ideální jízdní pozice a zejména jistoty za řídítky.

V tomhle ohledu si dovolím ještě jeden postřeh a tím je možnost nabídnout více velikostí více jezdcům. Merida prostě podobně jako jiné značky udělala všechny rámy hodně nízké a umožnila tak i menším jezdcům zvolit si kratší, nebo naopak delší variantu rámu pro klidnější jízdu, aniž by si na něm připadali jako na koze. Jsem si víc než jistý, že kdybych měl k dispozici XLko, poskládal bych se na něj úplně bez problémů a možná, že bych objevil konečně i kolo, které se mi nevejde do kombíku, protože jeho rozvor 1308 mm z něj společně s 29" koly dělá víc než velké kolo.

Praktické drobnosti

Závěrem ještě pár drobných zkušeností s několika detaily, které na kole dostanete. Mám rád, když je na kole možnost umístit do rámu nějaké příslušenství. Merida to tady udělala nenápadně, ale poněkud neprakticky a to hned ze dvou důvodů. Zaprvé je vstup do rámu umístěný dole, hned před středem a to znamená že se nachází v místě kde je permanentně špína, bláto a prach. Zadruhé, po odmontování plastového krytu máte pro vstup k dispozici poměrně malý otvor, který sice bez problémů stačí jako pomocný pro prostrkávání vnitřkem protahované kabeláže, ale pro snadnou manipulaci s obsahem vnitřního zavazadla je docela omezující. Řekněme že jde o takový kompomis, jak využít vnitřní místo, do kterého se vám však nebude chtít chodit příliš často. Sympatickým bonusem, který Merida dává na více svých modelů, je pak integrovaný multiklíč pod sedlem, který máte k dispozici bez toho, abyste museli jít do batohu, nebo do vnitřního rámového úložiště.

O poznání praktičtější je pak sériově montovaný plastový blatník uvnitř zadní stavby, který díky svému tvaru a umístění nechrání tlumič, ale především středovou oblast kde se obvykle hromadí nečistoty odletující od zadního kola a zůstávají zde dokud bike nevyčistíte.

Konečně třetí detail, který zmíním souvisí s umístěním bidonu v rámu. Merida použila pro jeho uchycení magnetický systém do strany vycvakávacího Fidlocku a musím říct, že tohle řešení je v tomto případě opravdu na místě. Ačkoli šlo o Lkový rám, není zde místa uvnitř rámu nazbyt a bidon se jen těsně nedotýká expanzky na tlumiči, která je přesně v místě, kde bidon končí. Osobně sice vozím vodu na zádech, ale pokud patříte k "flaškařům", počítejte s tím, že umístění klasického košíku tady nebude ideální variantou. Nicméně Merida to ví a Fidlock včetně speciální láhve vám dodá společně s kolem při jeho koupi.

Závěrem

Nová generace celoodpružených Merida biků s sebou přináší úplně nový svět. Merida nikdy neměla tak schopné enduro biky. Nová stošedesátka dokáže směle konkurovat i výrazně dražším bikům a přitom nabízí hodně slušnou hmotnost, moderní super progresivní geometrii a to vše v jednoduchém provedení prostém zbytečných komplikátorů.

Pokud preferujete opravdu náročný terén, dokáže vám dát maximum zábavy. Nebojí se výjezdů, ale bude vám dobrým parťákem i na delších výletech, aniž byste ji museli spílat za lenost.

Podle mě je to pro Meridu vlastně takový přelomový bike, který ukazuje, že tahle značka konečně dospěla a díky svým zkušenostem nabízí opravdu univerzální kolo i pro hodně náročné jezdce, které má minimum limitů a pro náročnější zájemce nabídne i prostor pro další komponentové vylepšení a snížení už tak nízké hmotnosti.

Tahle Merida je k mání jak v karbonu, tak v hliníku. Testovaná šestitisícovka to vypadá, že bude jediným karbonem prodávaným v Česku, protože dvě dražší verze nemají pro ČR vůbec stanoveny cenovky. Hliníkové modely pak budou oslovovat měně náročné zákazníky, nicméně pozor u nich na to, že jen rám je o 1,2 kg těžší než jeho karbonová varianta. Testovaný bike seženete v Česku za 134 990,- Kč.

Kompletní informace najdete na lokalizovaných stránkách výrobce www.merida-bikes.com.

Fotogalerie