TEST: Sigma ROX 12.1 EVO

Úvod

Sigma Rox 12.1 EVO není úplná novinka, objevila se z jara loňského roku. V dnešní testu se podíváme, jaké jsou dlouhodobé zkušenosti s tímto přístrojem. Když jsem před několika lety testoval Rox 12.0 Sport, měl jsem pocit, že by si Sigma ráda ukousla větší kus Garminního koláče. Zda se to podařilo, nevím, nemám data. Zaznamenal jsem ale časem hlas lidu o nedoladěném softwaru a design se také nesetkal se všeobecným nadšením.

Mám ale pocit, že cesta nastoupená Sigmou je správná a se svým aktuálním TOP modelem by se mohli Sigmáci zahryznout více.  Zda je vše dokonalé a bez mráčku, se dozvíte v následujících řádcích. 

Nejdříve ale trochu technických parametrů přístroje.

• rozměry: 57 x 95 x 21 mm
• váha samotného přístroje 110 g
• odolnost: IP67
• baterie 2400 mAh (Li Ion), 3,8 V
• velikost dotykového displeje: 3.0"
• rozlišení: 240 x 400 pix
• počet barev 16 M
• udávaná výdrž: 14 hodin (závisí na používání a okolních podmínkách)
• konektivita: ANT+, BLE, WiFi
• smart notifikace          

Konstrukce

První body získává 12.1 EVO hned v disciplíně konstrukce. Kompaktní provedení je svou velikostí na řídítka nebo předsazený držák tak akorát a plocha displeje je naprosto dostačující. Konstrukce je absolutně pevná a nic nevrže. Odolnost krycího skla jsem neměl v úmyslu testovat nějakým nešetrným zacházením a po mnoha stovkách kilometrů je jako nové.

I uchycení na dodaný předsazený držák je pevné a lze jej standardně (pro jistotu) podpořit provlečením poutka.

Pokud jsem u předsazeného držáku, tak ten lze upevnit do průměru řídítek - 35 mm. Jen bych uvítal trochu delší část zahnutí na konci s komputerem. Pokud máte jen lehce mohutnější hlavu představce, je problém se dostat na střed.

V balení je kromě předsazeného držáku i ten klasický. Poradit si lze tak u různých typů řídítek. 

Tělo přístroje má na obou stranách celkem pět tlačítek. Ta jsou dostatečně velká, zdrsněná vroubky a jejich odezva je tak akorát.

Na spodní části 12.1 EVO naleznete jen upínací bajonet a nabíjecí konektor usb-c s gumovou krytkou. Ta pevně drží po delším používání, stejně jako na začátku.  Tím se ale pomalu přesouvám do ovládání přístroje.

Ovládání

Obočí laškovně přizvednu při zapnutí přístroje. Náběh za 55 vteřin je trochu dost. Nebudu ale prudit. Než zamknu garáž, nasadím batoh, rukavice a brýle a připravím radar, vše je připravené a Sigma „frčí“.

Tlačítka jsem zmínil v předchozí kapitole. Ovládání v prstových rukavicích je díky nim parádní. Vylosovat jinou obrazovku je tak hračkou. Displej jde ovládat i v rukavicích. Bez speciální dotykové plochy konce prstů to ale není tolik přesné. Pokud má rukavice úpravu na dotyk displeje, je to přesné. Zatímco stránky lze přepínat tlačítky, některé činnosti se bez dotyku neobejdou. Jde například o přiblížení/oddálení mapy, nebo finální uložení aktivity.

Když jsem u mapy, hledání v mapovém podkladu, respektive posun, je plynulý a přepis bez trhání.  I zde opět trvám na tom, že pokud prohlížím okolí, je lepší vytáhnout mobil s větším displejem, nebo pro staromilce papírovou mapu.

Předinstalováno je v ROXu 6 profilů. Ty se dají plně upravit, případně komu je 6 profilů málo, může doplnit další. Úprava vzhledu stránek je celkem pohodlná v samotném přístroji, radostí je pak úprava v mobilní aplikaci. Vybranou veličinu změníte dotykem a výběrem požadované změny. Delším stiskem pak můžete položku barevně zvýraznit.

Ne že bych potřeboval z plochy displeje udělat barevné omalovánky, ale zvýraznění aktuálního tepu jsem si vysloveně oblíbil.

V základním pohledu na displej je možné vybrat typ aktivity, přejít do vybrané aktivity a tu následně spustit prostředím z tlačítek na pravé straně. To zrcadlově umístěné na druhé straně pak nabídne ukončení aktivity, pokračování, nebo smazání.

Ve zmíněném základním displeji dále probíhá všeobecné nastavení a výběr způsobu navigace, volba trasy, tréninku, prohlížení aktivit, rekordů a Strava segmentů.

Vytažením spodního „vyskakovacího“ menu se dostanete k zrychlené volbě navigace domů nebo volbě oblíbené trasy.

Stažením horního menu nás pak dostane například do podsvícení displeje, synchronizaci senzorů, kalibraci výšky, aktivaci segmentů nebo notifikací.

Do kapitol ovládání 12.1 EVO bych zahrnul i čitelnost displeje.

Nechat podsvícení displeje zcela vypnuté nám vytvoří rovnítko s hodnocením - vidím prd. Čitelnost displeje je vysloveně bídná. Mně se tedy osvědčila volba automatického podsvícení, které pracuje spolehlivě a s čitelností pak není problém.

Pokud tušíte, že se tím pomalu dostávám k hodnocení výdrže baterie, tak je to správně.

Výrobce slibuje cca 14 hodin. V mém případě, kdy jsem měl vždy připojeny dvě čidla (hrudní pás a zpětný radar) v kombinaci s automatickým podsvícením, jsem odebíral cca 10 % baterie za každou hodinu. Což by dávalo naději na 10 hodin nepřetržitého provozu. S běžící navigací je to malinko více.