TEST: Trek Checkmate vs. Checkpoint (2/2)

Všechno je vždycky relativní. V případě těchto dvou testovacích gravelů to platí dvojnásob, ale současně pro mě bylo hodně zajímavé nacházet rozdíly právě mezi touto dvojicí štěrkoletů, protože jsou dílem stejné firmy a pochází dokonce i ze stejného roku.

Asi si řeknete, že je snadné a velice předvídatelné posuzovat rozdíly dvou kol, které jsou od sebe cenově vzdálené asi jako Duster a Macan. Jenže zas tak jednoduché to úplně nebylo.

Výhodou tohoto dvojitého testu byla skutečnost, že jsem měl obě kola k dispozici současně. O něco déle jsem si sice mohl užívat výhod dražšího modelu Checkmate, nicméně pár týdnů parkovala u mě doma v garáži obě tato kola současně, takže jsem měl ideální možnost jak k jejich společnému focení, tak i testování v identických podmínkách a na stejných místech.

Nešlo se tedy vymlouvat na to, že Checkmate zvládá lépe sněhové závěje než Checkpoint suché jarní silnice a naopak, protože oba modely jsem měl možnost projíždět jak za mrazivých zimních dnů, tak během prvních jarních teplot tohoto roku.

První, co jsem musel konstatovat jako velký rozdíl, byl kokpit obou kol. Checkmate jednoznačně vybízí k závodně sportovnímu posedu díky úzkému, do špice koncipovanému karbonovému kokpitu. Ten byl u testovacího kola sice nastaven co nejvýše to šlo, nicméně stále jednoznačně mířil k závodnější aero pozici, postavené na větším předklonu jezdce. Oproti tomu je u Checkpointu pozice jezdce výrazně vzpřímenější a díky tomu i pohodlnější. Rozdíl ovšem není nějak zásadní – dokonce bych řekl, že mi Checkmate přišel malinko stabilnější na rovnějších rozbitých úsecích. Nicméně přesně tohle bych přisuzoval subjektivnímu pocitu z jízdy na obou kolech, protože až posléze jsem vlastně zjistil, že právě Checkmate má o něco níže položené středové složení než Checkpoint, což tento pocit mohlo klidně vyvolat.

Na chvilku se ještě vrátím k pracovišti jezdce, tedy ke kokpitu. Tady má navrch – co se materiálů týká – samozřejmě dražší Checkmate. Nicméně dokázal bych si představit, že více do terénu koncipovaný model Checkpoint dostane širší, jakoby více gravelovější řídítka než ta, která jsou na něm osazena. Stejně tak bych uvítal, pokud by zde byla použita pohodlnější, tlustší omotávka oproti té, která byla na testovacím kole.

Hodně zajímavé pro mě bylo porovnání komfortu obou kol, resp. toho, jak se s ním popasují oba rámy. V obou případech jde o karbonový rám vybavený technologií IsoSpeed, kterou jsem měl během její existence možnost testovat již nesčetněkrát – a to jak na silničních, horských, tak gravelových kolech – a musím říct, že podle mě patří mezi naprostou špičku v rámci pasivního odpružení. V rámci této poslední generace v podstatě nevím, co bych jí měl vytknout. Sedlo pracuje i na menších nerovnostech během jízdy naprosto brilantně, přičemž pohledem dolů ke středovému složení můžete krásně i během jízdy pozorovat, jak pod vámi pracuje celá sedlová trubka.

Nedovolím si vysloveně srovnávat oba testované rámy, co se týká IsoSpeedu, protože jeho fungování v rámci obou testovaných kol bylo natolik stejné, že tvrdit o jednom rámu, že fungoval lépe než ten druhý, bych si opravdu netroufl.

Co naopak mohu tvrdit, je, že díky výrazně nižší hmotnosti a lepším zapleteným kolům je – co se akcelerace týká – výrazně lepší testovaný Checkmate. Jízda na něm byla vysloveně radostí, a to jak na štěrkových, tak asfaltových površích. Supertuhý střed, okamžitá reakce na pedál, skvělý přenos energie – no prostě radost na tomhle kole jezdit. Chvílemi jsem měl skoro podezření, jestli v případě Checkmatu nejde o ebike, protože když jsem vzápětí přesedl na Checkpoint, agility výrazně ubylo. Holt dvě kila navíc jsou prostě na štěrkoletu hodně znát.

Jemně vroubkované pláště lehce nahrávaly šotolinovým cestám, nicméně asfalt jim nečinil žádný problém, jakkoliv jejich vzorek vyrušoval o něco větší šustot, než by vyluzovaly čistě silniční sliky. Šípovitý, více do terénu profilovaný vzorek u Checkpointu pak dával o poznání více jistoty mimo silnice, ale na rozmrzajícím blátíčku si ani jeden z plášťů příliš neliboval. Tam by se osvědčil buď některý z blátivých „moto“ cyklokrosových vzorků, nebo naopak některá z verzí téměř bikových širších gum.

Jak to řadí?

Tady bych se rád zastavil nejprve u nejnovější sady Sram Red XPLR eTap AXS, kterou jsem měl možnost v rámci tohoto kola premiérově otestovat v praxi.

Silničáři pravděpodobně zůstanou věrní dvojpřevodníkovému pohonu, nicméně já, jako naopak kovaný biker, dávám přednost jednopřevodníkům i u štěrkoletů. A tady musím říct, že Sram trefil opravdu do černého. Třináctková kazeta je totiž poskládaná tak, že řazení mezi 3. až 5. pastorkem – tedy v rozsahu, který používám nejčastěji – probíhá čistě, bez váhání a bez nutnosti neustálého přiřazování zpět na menší nebo větší pastorek kvůli udržení podobné frekvence šlapání. To se mi často stává u běžných bikových dvanáctkových kazet, kde jsou rozdíly v počtu zubů mezi sousedními pastorky přece jen výraznější.

Další pochvalu si pak zaslouží nové, výrazně ergonomičtější řadící a brzdové páky (dualy), které má zatím jen tento nový Red XPLR. Ergonomie brzdění s horním úchopem je tady znatelně lepší než u klasických silničních pák a hodně se přibližuje skvělé ergonomii mých oblíbených Shimano GRX Di2 dualů, které jsou z mého pohledu stále na absolutní gravelové špičce, co se týká pohodlí i ovládání.

Oproti vysloveně závodně sprinterským schopnostem modelu Checkmate kontruje výrazně levnější Checkpoint více terénními plášti, které evokují jeho pohodovější, více do terénu mířící geny.

Akcelerace je zde výrazně tupější a pomalejší, ostatně o tom už byla řeč. Pár kilo navíc je prostě znát a s tím se nedá nic dělat. Vzpřímenější a komfortnější posez ale vybízí spíš ke kochací jízdě, která nemá ambice trhat časové rekordy, ani vlát v pelotonu za nejlepšími a nejnamakanějšími závodníky.

Snadnost a lehkost elektronického řazení Sram Rival 1x12 je na danou cenovou kategorii skvělým kompromisem. Sice nenabízí tak jemně odstupňované převody jako Red, ani tak nízkou hmotnost a sofistikované materiály, ale zachovává si komfortní, elektronicky přesnou změnu převodů v rámci výrazně dostupnější výbavy.