Test: Wattmetr Inpeak – nejlevnější wattmetr na trhu

Wattmetry se staly nezbytnou tréninkovou pomůckou, spousta trenérů jejich využívání už dnes de facto vyžaduje. I cyklisté se stávají někdy spíše jejich oběťmi, než aktivními uživateli, kteří by si na nich jen kontrolovali svoji výkonnost. Wattmetr se stává stejně nezbytnou součástí kola jako dříve třeba tachometr.

Na druhou stranu jejich používání už není zdaleka nějakou žhavou novinkou, vždyť americký Power Tap začal s jejich výrobou už na začátku tisíciletí. Jednalo se tehdy ale o pomůcku pro opravdové profesionály, protože její cena se rovnala luxusnímu páru zapletených kol. Masovější šíření začalo až s jednoduššími a lehčími konstrukcemi, než byly těžké náboje zadního kola. Snímače se postupně přesunuly do pedálů, kdy dovedou změřit, jakou měrou cyklista využívá sílu jednotlivých nohou. Dalším zjednodušením bylo pak umístění na kliku.

Po něm sáhla i firma Inpeak sídlící v polské Vratislavy. Jejich snímač se ne nadarmo podobá výrobkům známější firmy Stages, které dodávají poměrně věrohodné informace. Drobný senzor se připevní k levé klice, kde snímá, jakou silou na ni působí jezdec. K tomu dovede zaznamenávat ještě kadenci.

Jak takový nákup vypadá? Cyklista si po internetu objedná daný produkt, za příplatek si lze koupit i celou kliku. Otázkou zůstává, k čemu někomu bude jedna klika. Pádným argumentem může být, že se pak na montáž nemusí čekat a dá se pořád jezdit. České centrum je pro Čechy trochu neprakticky umístěné v Návsi u Jablunkova, takže je nejpraktičtější kliku skutečně poslat poštou. Nicméně montáž v našem případě proběhla téměř bleskově a za týden přišla klika v krabici skutečně zpět.

Společnost navíc umě zareagovala na situaci na trhu a dokázala ještě zlevnit. Instalace na kliku Shimano přijde na 7 199,- Kč , za namontování na Sram se bude platit 8 699,- Kč.

Druhou možností je samozřejmě zakoupení celé kliky, ale nač nechat v kumbálu ležet jednu kliku navíc. Svoji mohu svépomocí sejmout z biku, šetrně zabalit do krabice a zaslat. Pro toho, kdo má k dispozici inbus a nástaveček na odšroubování matky držící kliku na středu, půjde o pár minut práce. Jedinou nevýhodou je zhruba týdenní čekačka, na niž se vyplatí si naplánovat vyjížďky na silničce, či gravelu.

I okem pouhého laika šlo zaznamenat, že senzor je do ní prakticky vlepen a omlácená klika dostala docela pohlednou nálepku společnosti Inpeak. V krabici přišla též baterie, a tak zbývalo kliku už jen zpátky nasadit a vyrazit.

V přiloženém návodu je sice uveden ne úplně triviální postup, jak by se měl wattmetr uvést do běhu, ale v praxi se jedná o následující: I obyčejná cyklistická GPS ze staré školy Garmin Edge 500 sama snímač detekuje a nabídne kalibraci. Ta trvá pár sekund až pár desítek sekund. Poté už můžeme bez velký potíží vyrazit.

Za poznámku stojí, že wattmetr této společnosti využívá i český jezdec Kross racing teamu Ondřej Cink. V úvodu sezony si stěžoval, že mu wattmetr několik procent z výkonu ubírá, ale během jara se podařilo tento problém vyřešit a například při MS v maratonu už jeho parametry naprosto korespondovaly s výkonem.

Pro hobbíka je naprostým základem, aby wattmetr vždy při stejném výkonu ukazoval stejnou hodnotu. Rozhodně není marginální, když jsou vykazovaná čísla posunuta nahoru, nebo dolů, ale dá se s tím vyjít. Stačí si udělat populární FTP test, který ukáže aktuální formu, na kole osazené právě s tímto wattmetrem a využívat poté získané údaje. FTP test představuje dvacetiminutovou časovku, ze které se bere wattový průměr, a tak ideální by ho bylo dělat v dlouhém stoupání, nebo rovině, kde se nemusí přerušovat šlapání a jezdce neomezuje provoz.

Za zmínku stojí, že firma pracuje na výrobě oboustranného snímače, který bude samozřejmě přesnější, ale i dražší. 

Wattmetr jsem vzal rovnou do závodu, jímž byla letecká Pražská 50. Daly se očekávat průměrné hodnoty, kolem anaerobního prahu, což je tempo udržitelné se skřípěním zubů po jednu hodinu. Bohužel jsem musel po 40 minutách kvůli technickým problémům zpomalit, ale výsledný průměr 307 wattů přesně odpovídal očekávání. Vždyť také panovaly naprosto ideální podmínky.

Neuplynulo dlouho a vzal jsem wattmetr do horkého Izraele. Na úvod vyšla disciplína, která si o využití wattů říkala. Časovka dvojčlenných týmů na asi 21 kilometrů. Snažil jsem se po rovině držet tempo přes 300 wattů, ale ukázalo se to na mne i parťáka příliš. Nakonec jsme lehce zpomalili a finišovali s průměrem 249 wattů. Což byl až podezřele velký rozdíl oproti předcházející jízdě.

Následovala další kalibrace a poté wattmetr už ukazoval v dlouhých etapách uspokojivé údaje, nicméně se potvrdilo, že jízda s wattmetrem na biku je komplikovaná. Jezdec nemá v terénu téměř šanci tyto údaje kontrolovat, maximálně se občas může podívat na tep, jenž se nemění tak rychle. Jaký výkon podával zjistí až při pohledu do počítače.

Potvrdila se tak hypotéza, že wattmetr je ideálním společníkem pro trénink na silnici, zejména pokud chce jezdec absolvovat nějaké intervaly. Asi největší nevýhoda maličké dvanáctigramové krabičky je bohužel fakt, že nejde přemístit z kliky na kliku.

Inpeak je ideální pro jezdce, který chce efektivně trénovat, ale nedisponuje obrovským zázemím, skvělou volbou. Zůstává tu samozřejmě otázka, jestli je relevantní měřit výkon pouze jedné nohy a ten násobit dvěma. Nikdo nešlape dokonale vyváženě, možná by bylo záhodné podstoupit diagnostiku šlapání, kde by člověk zjistil, jakým poměrem zabírá jeho levá noha vůči pravé.

Důležité bylo, že se wattmetr ochotně připojí k obyčejné GPS, společnost se navíc snaží pracovat s názory spotřebitelů. Cyklistický publicista Shane Miller provedl testování, kdy při své jízdě vezl tři různé wattmetry, aby odhalil slabiny Inpeaku. Skutečně je v některých maximálních intenzitách našel a sama společnost reagovala přepracováním svého výrobku.

Pozitivní je, že pro české zákazníky má firma k dizpozici i kompletně lokalizovaný web v češtině www.inpeakstore.cz na kterém se dozvíte veškeré potřebné údaje o tomto wattmetru.