Téměř 1500 bikerek a bikerů se v sobotu postavilo na start tradičního závodu Trans Brdy...
Devatenáctý ročník závodu ČT Trans Brdy v Řevnicích se nesl v duchu oslav jubilejní 20. sezóny seriálu Kolo pro život. Pořadatelé si do narozeninové pozvánky na sobotu 20. července schovali spoustu nových lákadel. Přesvědčit se o tom osobně přijelo bezmála 1500 natěšených a zvědavých gratulantů, kteří kvitovali s povděkem především nové zázemí s party stany přímo na prostorné zelené louce za městem. Jedinou kaňkou Trans Brdů byl šílený, zřejmě nemocný jedinec závislý na přeznačování tras, který tak mnoho závodníků poslal úplně jinam...
Mnozí by na slavnostní tabuli čekali spíše vepřo knedlo zelo či jiné místní pokrmy. Organizátoři však připravili pořádnou flákotu dřiny, zbrusu nově upečenou trasu A (90 km, ↑ 1.830 m) zařazenou do bodovaného žebříčku UCI. „Já bych si dal to medium, prosím!“ Tak to musíte na tradiční již zaběhlou trasu B (55 km, ↑ 1.230 m) nebo tu máme pro vegetariány ještě odlehčenou verzi C (35 km, ↑ 760 m). Dětskou porci zábavy reprezentoval hlavní chod ČT :D Junior Trophy s dobrovolnou přílohou 17 km, kterou si ratolesti mohly vychutnat spolu s rodiči v rámci Family jízdy na trase D. Za tak bohatý a pestrý výběr by se nemuseli stydět ani v lecjakém pětihvězdičkovém hotelu. Obsluha prezenčního přívěsu KPŽ stíhala bez větších potíží odbavovat všechny příchozí hladové nenasyty, toužící po co nejlepší porci, přidělované na základě předchozích výkonů.
Předpověď počasí dávala tušit, že bude pořádné vedro a bez přeháněk. Ráno ještě příjemných osmnáct stupňů, odpoledne už se ručička teploměru přehoupla přes třicítku. Sluníčko pálilo o sto šest, tu a tam si však i oddychlo za mráčky.
Umístění startovní a zároveň cílové brány zvýhodňovalo zejména diváky, kteří svým želízkům v ohni z jednoho místa zamávali, aby je pak o pár hodin později na stejném místě zase vítali. Úvodní kilometry všech tras A, B i C připravili pořadatelé jako zaváděcí. Hlavně aby se cyklisté jen tak oťukali, což doslovně platilo pro „Béčkaře“, kteří se neváhali smotat do klubka hned při výjezdu z louky v asfaltové zátočině. Rychlý úsek krátce po startu vystřídalo první stoupání úzkou pěšinkou, kde se utvořil klasický špuntovací vláček. Ten se pořádně rozjel až v místě označeném jako Birell segment a zároveň i jako Active Tour segment. Už tady bylo slyšet z úst ambicióznějších závodníků to otřepané: „Levá, jedu zleva, uhni!“ nebo „Na stranu jedu, jedu!" Ty pomalejší to nechávalo chladnými, hlavně, že se před slunečními paprsky schovali do stínu brdských lesů.
Pavel Boudný
Následně až do první občerstvovačky na nejvyšším bodu trasy v 600 m.n.m. to byla převážně krásná, nikoliv však pohodová rovinka, která k odpočinku moc příležitostí nenabízela. Lesní cesty plné volně se povalujících kamenů nebo vystouplých propletených kořínků neumožňovaly sundat byť jen jednu ruku z řídítek. Slušně řečeno se tu nejedna šťavnatá zadnice musela cítit, jak čerstvě naklepaný "vínr šnycl" a zbytek těla vytřepaný, jak po opuštění kryokomory. Majitelé funkčního odpružení v jejich strojích spatřovali jistou výhodu. Navíc, když k tomu dokázali úspěšně zvládat techniku úhybných manévrů těm obludným bludným kořenům a hráli s nimi kličkovanou, jak Dalibor Janda ve svém hitu z devadesátých let.
Přejezdy po asfaltových cestách byly sice vítanou změnou, ale aby to nebylo tak snadné, jelo se převážně na větrných místech. Jízda v háku ve skupince mohla být správnou volbou a nabízela jednu z mála možností, jak doplnit tolik potřebnou energii, která bude později nedostatkovým zbožím.
Fyzicky náročný závod plný technických pasáží a lesních single trailů pokračoval dál směrem k Dobříši a brdské kopečky zdaleka neřekly své poslední slovo. Především ty poslední dva kopce nedaly nikomu nic zadarmo a pozvolna a čím dál hlouběji se zakousávaly do svalů a tahaly závodníky za stehna a lýtka. To už se jelo zase pěkně pohromadě a v tu chvíli bylo úplně jedno, co za barvu čísla zrovna na svém kole vezete, neboť tepová frekvence se většině hobíků chovala obdobně. V posledním stoupání tak většina volí jistotu převodu na tzv. kašpárka, jiným už to ani pomaleji jet nejde a půlku kopce se raději vyplazí po svých s nohama v kaši a s „morálem v čoudu“.
V cíli už všechny bikery netrpělivě očekávají jejich půvabné protějšky a těší se, až jim po dojezdu položí obligátní otázku: „Jaký jsem dnes byl, miláčku?“, na kterou mnohdy rády odpovídají mlhavě. Pro tentokrát to ale neplatí. Krásnou odměnu alias finisherskou medaili si za podaný výkon odvezl každý.
Nejhladovějším vlkem na nové trase A se stal Matouš Ulman (Česká spořitelna – Accolade), který ani na kolegu Filipa Rydvala nepočkal a k prostřenému narozeninovému stolu zasedl o 6 vteřin dříve. Nejlepší v ženské kategorii se sedmiminutovým náskokem stala mladá dračice Klára Pavelková (SupGirls).
Klasické Brdy - trasu B pak ovládli Pavel Boudný (EthicSport Cycling team) a Jana Pichlíková (Kross Bike Ranch team).
Jana Pichlíková si v sobotu střihla KPŽ a v neděli mistrovství ČR XCO v Hlinsku...
Oslava kulatého výročí pokračovala dál až do pozdního večera. Pořadatelé svými novinkami potvrdili, že slova na pozvánce skutečně nelhala a za skvěle připravený komfort v zázemí závodu jim a také všem dobrovolníkům patří obrovský dík.
Už teď se můžeme těšit na další prázdninový závod - Šumavský MTB maraton České spořitelny (27. 7. 2019) s nabitým doprovodným programem a diváckou kulisou minimálně tak bohatou, jako byla v Brdech.
Americký Trek se letos rozhodl, že dá brouka do hlavy všem, kteří to se silniční cyklistikou myslí opravdu vážně. Po loňském představení nové aero silničky Madone tak letos přišla na řadu ještě…
Celý článek…Čeká vás především kvalitní horský trénink ve společnosti závodníků profi pelotonu. A také semináře, péče špičkových techniků, fyzioterapeutů a masérů, sauna, dobré a zdravé jídlo. Prostě top…
Celý článek…Jeden z nejnáročnějších a nejprestižnějších etapových závodů horských kol na světě – Cape Epic se... Příspěvek Jak se plní sny. Aneta Hovorková míří na Cape Epic pochází z Dámynakole.cz
Celý článek…Před pár dny byla při pietním aktu uctěna památka 18leté švýcarské cyklistky Muriel Furrer, která...…
Celý článek…Krásné a funkční. To je nový model Orbea Diem, s nímž budete ve městě za bohy...
Celý článek…Zcela nové Turbo Porto je více než jen nejužitečnější a nejvýkonnější nákladní elektrokolo ve své kategorii. Je pečlivě zpracováno tak, aby bylo nejvýkonnějším, nejpropracovanějším a nejkrásnějším…
Celý článek…
odpověď na trance28 — #5 Jasan, v poho. Brdy jsou hezký, škoda že jsou teď v létě. Jen mě vždycky dostává jak někdo vyzdvihuje asfalt a těžkost závodu na plus mínus padesátce. Samo že tyhle závody jsou potřeba, neříkám že musí být jenom kila apod. :-) Né každý dá 90km a 3500m. Ale stále si myslím že závod který má v názvu maraton by měl splňovat určitý parametry.
odpověz na tento komentářodpověď na Jan. — #4 no ja jen, ze pises o asfaltu... Toho bylo na Brdech vzdycky jen nezbytny minimum... Jinak souhlas, 50 jsou pruda, proto je potreba podporovat ty akce, co za to stojej, jako ta 90 ted :-l
- na tento komentář reaguje Jan. — #6
odpověz na tento komentářodpověď na trance28 — #3 Jezdívával jsem Brdy dřív a vždycky ukecával lepší vlnu :-) Na rozjetí do plnohodnotných maratonů je to fajn závod z kraje sezóny (až na ty lidi na lajně) Ale člověk se vyvíjí a mě půlmaratony v ČR moc neberou. Ta 90ka mohla být pěkná ale byl jsem jinde. Brdy jsou hezký i když nastoupané metry na té 90tce nejsou zrovna něco extra, zvlášť když lokalita nabízí i lepší profil.
- na tento komentář reaguje trance28 — #5
odpověz na tento komentářodpověď na Jan. — #2 jel jsi to? :-)
- na tento komentář reaguje Jan. — #4
odpověz na tento komentářodpověď na darkson — #1 Dalo se to čekat, asfalt na kolovoživot je přeci nejvíc! Ale pozor! Foukalo to tam! :-)
- na tento komentář reaguje trance28 — #3
odpověz na tento komentářdalší lživý PR článek na MTBS, asfaltová trasa se podle ohlasů na webu nelíbila...
kdysi seriózní web dnes chrlící jeden reklamní článek za duhým
- na tento komentář reaguje Jan. — #2
odpověz na tento komentář