Hobíci na Transalpu - flusmetr

Sedmá, předposlední etapa Transalpu zastihla naší dvojici ve zvláštním rozpoležení, posuďte sami z jejich vyprávění...

Autor: Jan Němec

7. etapa - 22.7.

Předposlední dějství tohoto přetěžkého závodu se odehrálo na trase mezi italskými letovisky Alleghe – Belluno. Profil byl pro závodníky už od prvních metrů nekompromisní; bezprostředně po startu začíná asfaltové stoupání s převýšením osm set metrů na první vrchol, kterým je Forcella Alleghe (1829m). Následuje sjezd a hned nato další výjezd na  Monte della Grava (1877m) a aby toho nebylo na sedmý den málo, bez varování najíždějí do třetího stoupání na Rifugio Carestiato (1784m). Čtvrté stoupání na Torner Trail (894m) už udělá ve startovním poli asi pěknou paseku a i když to vypadá, že do cíle sedmdesátikilometrové etapy nic dalšího nehrozí, i poslední menší výjezd pár kilometrů před cílem bude zřejmě pěknou zkouškou vytrvalosti a morálky účastníků. S blížícím se závěrem závodu jsem stále více napnutý, co kluci zavolají, protože cíl a bezesporu úspěch z jejich i mého pohledu  je tak blízko.

Roman:

Ahoj, dneska jsme byli na svý soupeře hodně krotký. Jeli jsme to 4 hodiny 41 minut, byli jsme po včerejšku hodně unavený, takže první kopce se nám nejely nijak dobře, no a hlavně v prvním sjezdu mi přestala  brzdit přední brzda; byl tam takovej trial a jak tam bylo spoustu lidí, bylo to dost na začátku, tak se tam furt stálo na brzdách a zřejmě se to přehřálo. Páčka mi šla úplně k řídítkům a nevracela se zpátky. Musel jsem celej ten kopec seběhnout až dolů, převalilo se přes nás tak sto lidí no a pak teprve od toho třetího stoupání jsme se docela rozjeli a jakž  takž to šlo.

Závěr, tak ten byl docela drsnej, na pětačtyřicátým kiláku se vjelo na silnici, no  a tam se v jednu chvíli vytvořila snad osmdesátičlenná skupina; to jsem v životě nezažil, balík jak blázen. No a asi deset km před cílem byl takovej hnusnej kopec na silnici, tak sto padesát metrů převýšení, tam se ta skupina nadělila, my zůstali tak v půlce a pak už jsme to nějak dopajdali. Ale máme toho dnes opravdu dost. Bylo navíc děsný horko, snad 35 stupňů, takže Viktor mi tady napovídá, že jsme byli úplně přehřátý. Náš dnešní výsledek zatím nevím, ale první to jeli 3:17, to je prostě neskutečný! To vůbec nechápu. „Horáci“ dojeli třináctí (3:35), Klíma s Němcem asi tak hodinu před námi.

Viktor:

Dneska nebejt tý silniční části, byla to jedna z nehjezčích etap, protože tolik pěknejch triálků, desítky kilometrů v lese, nahoru, dolů, traverzy, to se prostě nevidí. Ale musím říct, hned v úvodu se jel asi osm kiláků brutální kopec. Já měl dost času přemejšlet a udělal jsem vědeckej objev; a to je, že chlapi a baby se od sebe lišej, že baby maj těžiště pořád na stejným místě, ale chlapi každej někde jinde. To se pozná  podle toho, jak tady už nikdo nemůže, tak jak se tlačej. Tak když tlačí chlap chlapa, tak ho tlačí za záda, za rameno, za sedlo, po celym těle. Ale když tlačí chlap babu, tak pořád na stejným místě, deset centimetrů nad sedlem!! Vejš ani níž nikdy, přesně to jedno místo. Zpravidla je to tak, že chlapi tlačej baby, baby navzájem ne a baba chlapa taky ne, říkal jsem si, že maximálně by mohla chlapa táhnout, ale to taky ne! Upozorňuju tě, že už by nebylo za co! (smích) A teď to nejhorší! Najednou vidim, jak Šilhán jede za jednou prdelkou, a to už taky tak není, že by se tlačili jen dvojice co se navzájem znaj; to je tak, že se tlačí navzájem, baby se ani nevotáčej, kdo je tam za tím jejich sedlem, je jim to úplně jedno! A toho chtěl Šilhán zneužít a chtěl si taky „nezištně“ zatlačit, rozumíš? Jenže, teď se podíval a já byl zcela náhodou těsně vedle něj. Jak už měl nataženou tu ruku, tak dělal jako že si jí vyklepává, že měl křeč. To si ale neuvědomil, že už jedeme dobu do kopce a že žádnou křeč mít nemůže! (smích)  Tak to jen tak pro dokreslení atmosféry posledních etap.

Jinak vůbec nechápu, kde se v tý Evropě bere tolik dobrejch lidí, kteří si chtěj takhle „dávat“! Jinak to bylo zase dnes moc dobrý, nakonec mu ta brzda vychladla a začala brzdit. Ale už jsem viděl, jak „chrabrý kamikadze“ začínal mít „bojara“ a já se mu nedivím.

Roman:

Zdar, von je hrozně ukecanej a už na trati mi říkal, že mi to vrátí za ten včerejší výtah č. 21. Ale fakt je ten, že sedmá etapa, všichni unavený, ale co se dělo tady těch deset kilometrů před cílem, když se to zvedlo, byla to taková půlka Řevničáku, celá ta velká skupina si tak dávala, každej na maximálce, snaha vysprintovat to nahoru, prostě obdivuhodný! Kolik je v těch lidech, který jsou asi tak na naší úrovni, zaujetí, jdou do toho zuby nehty. Stejně pěkně byl udělanej dojezd do kopce na náměstí ke kostelu, tak tam se strhly taky sprinterský souboje, když borci třeba vydrželi jen dvě serpentiny a pak museli svěsit, a tak, je to úžasný, jak ty lidi  každou tu etapu závoděj bez ohledu, jestli jedou na doraz a bez ohledu na to, co bude zítra. Moc pěkný. Takže jsme spurtovali taky…

Viktor:

Jak mluvil vo tom, jak si všichni dávali, tak já ti nemůžu říct, na jakejch jsem byl tepech; nechytl se mi Polar. Ale mě to bylo úplně jedno, protože já už tady vyvinul úplně novou metodu, a to je „Flusmetr“. Protože na začátku etapy, když si odplivnu, tak trefím lejtko. V půlce etapy tak nejdále na Polar nebo computer na řídítkách a ke konci etapy jsem rád, když to dolítne aspoň do rozkroku (smích). Prostě dnes to na konci nevodlítlo ani do rozkroku a flusmetr tím pádem ukázal, že jsem úplně vyflusanej!! (smějou se oba jak blázni)

Roman:

Jeho flusmetr fungoval tak, že po tom výjezdu na tom desátým kilometru (a to už je jen pro obzvlášť silné žaludky, pozn. aut.), když jsem na něj počkal, aby šel do háku, tak byl nějakej poplivanej v obličeji. Takže dnes to asi dosáhlo vrcholu. A taky ti ještě musím říct, že včera večer na posteli Vikin asi dvacet minut nahlas meditoval a nakonec z něj vypadlo: „Toho Manitoua ale stejně pojedu!“ (115 km, startuje 23.7.2005 brzy ráno, pozn. aut.)

V etapě nakonec dvojice Šilha – Zeisel obsadila obdivuhodné 42. místo, v celkovém pořadí kategorie „MASTERS“ se posunuli na krásnou 33. pozici!!!

>> Úvodní článek "Hobíci na Transalpu"
>> 1+2 etapa "Hobíci na Transalpu - start!"
>> 3. etapa "Hobíci na Transalpu - 7 hodin!"
>> 4. etapa "Hobíci na Transalpu - nejvýše!"
>> 5. etapa "Hobíci na Transalpu - Dolomiti!"
>> 6. etapa "Hobíci na Transalpu - Morál!"
! ! Report osmé-poslední etapy zítra večer ! !

>> Přehled výsledků všech etap

Text: Tomáš Přibyl

Foto: David Zeisel, Eddie Wagner/upsolut mv.gmbh - transalpchallenge.com

Přečteno - 5488x Tagy: transalp
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Ostatní závodyTransalp má za sebou 25. ročník, celkovými vítězi Huber se Schnellerem
    Transalp má za sebou 25. ročník, celkovými vítězi Huber se Schnellerem
  2. Ostatní závodyJaký byl Bike Transalp 2018?
    Jaký byl Bike Transalp 2018?
  3. PozvánkyJaký bude Transalp 2018?
    Jaký bude Transalp 2018?
  4. Pozvánky20. ročník bikového Transalpu bude oslavou jubilea
    20. ročník bikového Transalpu bude oslavou jubilea
  5. Ostatní závodyBike Transalp zítra vstoupí s Kristiánem v čele do své druhé půlky
    Bike Transalp zítra vstoupí s Kristiánem v čele do své druhé půlky
  6. Ostatní závodyKristián s Albanem na startu Transalpu. Chtějí přerušit vítěznou šňůru Centurion Vaude
    Kristián s Albanem na startu Transalpu. Chtějí přerušit vítěznou šňůru Centurion Vaude

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #4 Jiří Novotný - vloženo: 23.07.2005 v 13:41:16

    zkuste taky etapák - Hele Aleši a co takhle udělat něco u nás (za 6 ročníků Šela maratonu zkušenosti jsou ne?-jak to vypadá s DVD?). A jak bylo v Rakousku?

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #3 Aleš Procházka - vloženo: 23.07.2005 v 09:04:34

    zkuste taky etapák - Hola, hola! Kdo by si chtěl zkusit etapák za míň peněz a menší námahu, má ještě letos dostupné dvě možnosti. 20.-26.8. Transcarpatia v Polsku ( www.transcarpatia.org ) a nebo pohodovka v Chorvatsku u moře na Istrii v Poreči 23.-25.9. ( etapy 37km - 39km - 69km ) - jmenuje se to Istria MTB Tartufi tour Parenzana. Tak co vy na to ?

    odpověz na tento komentář
  3. avatar
    #2 Jiří - vloženo: 22.07.2005 v 23:57:40

    Manitou - Nechci být vlezlý, ale Manitou se jede až 30-tého ne? Jinak držím palce

    odpověz na tento komentář
  4. avatar
    #1 Miche - vloženo: 22.07.2005 v 20:54:17

    Panove, tak todle je reportaz, jen tak dal !!!!!! Zadny uhlazeny pindy, ale real jak svina, jedeeeeem !!!! Ja kdyz slysim toho Padrnose v TV, jak tam kvaka neco o vetru, taktice, a jak je furt podrizenej tymu bla bla, tak z toho je mi fakt nanic, todle je booomba ....

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744