Trénink s wattmetrem by neměl být jen koukání na čísla

I přestože největší boom v nástupu měřičů wattového výkonu je již dávno za námi, dnes máme možnost popovídat si na toto téma s dlouholetými experty na tuto problematiku, a to s Tomášem Tichým a Zdeňkem Bartošem z trenérské společnosti i-trenink.com.

Jak to vidíte v současné době s využitím a přínosem měřičů wattového výkonu?
Kromě toho, že největší rozmach máme dávno za sebou, tak i cítíme, že pro mnoho uživatelů to mohlo být i dost velké zklamání v porovnání s tím, co bylo prezentováno výrobci a prodejci wattmetrů ohledně přínosu tohoto nástroje pro trénink a zlepšení fyzické kondice.

V čem je tedy zásadní problém podle vás?
V chybějící koncepci, souhrnu metodik a pravidel, znalostí a zkušeností, jak daný nástroj, měřič wattového výkonu, použít, abych lépe / efektivněji trénoval a zvýšil svoji fyzickou kondici. Jinými slovy, pokud nemám potřebné zkušenosti a znalosti, je to pouze dívání se na čísla, křivky a grafy. Je potřeba si na rovinu přiznat, že je u toho potřeba dost přemýšlet.

Tomáš Tichý - spoluautor 

Mohli byste prosím našim čtenářům popsat svoji koncepci?
Sebelepší trenér se spoustou znalostí, zkušeností a propracovanou tréninkovou koncepcí / strategií potřebuje kontrolu, zda nastavené tréninkové zatížení znamená růst fyzické kondice. Je to vše o efektivitě.

Všichni jistě víme, že pokud trénujeme málo, nevytvoříme impuls na naše tělo a nezlepšíme se. Pokud ale trénujeme příliš po dlouhou dobu, budeme pouze unaveni, negativně přetíženi a také se nezlepšíme. Bohužel je poměrně dost lidí, kteří se například vrhnou do tréninku na podzim a v zimních měsících mají vyšší fyzickou kondici v porovnání s jarními a letními měsíci, kdy chtějí být v co nejlepší kondici.

Díky naší unikátní koncepci vyhodnocování tréninkových dat a počítačovému systému si dokážeme poměrně velmi přesně vyhodnotit, zda tréninkové zatížení, které je nastaveno skrze tréninkový plán, vede k růstu fyzické kondice našich klientů. Pokud se stane občas, že tělo nereagujeme na tréninkové podněty tak, jak bylo naplánováno, můžeme díky systému na to včas zareagovat a pozměnit tréninkový plán.

Jestli tomu dobře rozumím, kromě správných informací a zkušeností se jedná o dlouhodobější vyhodnocování tréninkových dat?
Ano, přesně tak. Cílem samotného tréninku je pouze se správně unavit, vytvořit impuls. Zlepšení přichází s časovým zpožděním minimálně několika dní, spíše týdnů až měsíců, pokud správně odpočíváme. Šampiona nedělá pouze správně nastavený trénink / zatížení, ale také především odpočinek, kdy má tělo čas se adaptovat na předcházející tréninkové impulsy. A jelikož se jedná o dlouhá časová období, na to už je potřeba počítačový program s expertními analýzami, který vám tuto zpětnou vazbu poskytne.

Mohli byste popsat Váš unikátní počítačový program včetně historického vývoje?
Jak už bylo řečeno, jedná se o analytický nástroj s několika unikátními analýzami s cílem dlouhodobě vyhodnocovat nejen změny v úrovni fyzické kondice, výkonnosti a pracovní kapacity organismu, ale také je potřeba správným způsobem vyhodnocovat impuls jednotlivých tréninkových jednotek – to znamená náročnost (neboli únavu) daného tréninku na naše tělo.

Tento unikátní způsob vyhodnocování fyziologických dat máme patentován v USA. Historický vývoj je jednoduchý. Jedná se o přirozený dlouhodobý vývoj, kdy jsme nejprve přemýšleli, jak vyhodnocovat svá tréninková data s cílem zvýšit efektivitu vlastního tréninkového snažení a být lepší na závodech.

Před cca 20 lety jsme začínali v místním týmu Redpoint, kde jsme sbírali dlouhá léta první zkušenosti s cyklistikou. V té době to bylo ježdění na kole, první kempy na Mallorce, o trénování se toho moc nevědělo – pole bylo neorané. Za strávené roky v Redpointu určitě patří velký dík jmenovitě Michalu Demjanovičovi a Tomáši Čadovi.

Zdeněk Bartoš se postupně prosadil během své aktivní závodní kariéry mezi českou amatérskou špičku s vrcholem v roce 2010, kdy vyhrál Extraligu Masters a na mistrovství Evropy Masters obsadil 2. místo. Poté už převládly úspěchy v trenérských aktivitách.

Tomáš Tichý i přes několik sportovních úspěchů na amatérské úrovni nikdy rozhodně nepatřil do české špičky tak jako třeba Zdeněk Bartoš. Ale díky posbíraným sportovním zkušenostem a vlohám pro systémové myšlení dokázal vymyslet náš počítačový systém pro analýzu tréninkových dat.

Zdeněk Bartoš

To nezní úplně špatně, ale co nějaké úspěchy s vaším tréninkovým a počítačovým systémem?
Autor systému Tomáš Tichý se svojí diplomovou prací zaměřenou na náš systém obsadil 2. místo ve finálovém celostátním kole soutěže Diplomová práce roku 2009. Dále se o náš systém v posledních několika letech zajímají cyklistické WorldTour týmy.

Jediné co můžeme říci (máme souhlas) je to, že uživatelem je např. americký trenér Craig Upton, který v minulosti trénoval takové hvězdy jako Kristin Armstrongová (olympijská vítězka a mistryně světa) nebo vítěz Tour de France Andy Schleck. Jeho aktuální klienty samozřejmě neznáme. 

Jediné, co bychom asi mohli prozradit ze zákulisí - snad to není úplně neseriózní - jelikož se jedná o ukončený projekt, byl  tým Tinkoff. Na jaře roku 2015 po osobním jednání a několika měsíčním testování systému, přišla před Tour de France 2015 zpráva, že tým má zájem, po Tour chtějí přiletět do Prahy, dotáhnout jednání a začít používat systém. Výsledek byl ale ten, že po Tour byli oba dva hlavní trenéři odejiti z týmu Tinkoff a tím to vše samozřejmě padlo.

Od roku 2010 se věnujeme našemu projektu i-trenink.com (trenérské cyklistické služby), kde používáme naši tréninkovou koncepci a systém na vyhodnocování tréninkových dat a považujeme za úspěch, že drtivá většina našich klientů je s námi spokojena a že jsme jim dokázali pomoci v naplnění jejich cílů, které měli na začátku spolupráce. Můžeme samozřejmě uvést několik příkladů.

Před sezonou 2016 jsme zahájili spolupráci s endurovým jezdcem Milanem Čižínským. Jeho požadavek na enduro závody byl zvýšit celkovou kondici, která by mu vydržela ideálně po celou sezonu. I když se jednalo o první rok spolupráce a ne vše klaplo ideálně na 100 %, cíle v podobě vyšší kondice bylo jednoznačně dosaženo a výsledkem bylo skvělé 3. místo v Enduro World Series 2016 v kategorii Masters.

Shrňte nejzásadnější body, proč je dobré začít trénovat s watty?

• Plánování náročnosti tréninkových jednotek pomocí fyzikální práce v porovnání s méně přesnými parametry, jako je ujetá vzdálenost nebo čas jízdy.
• Přesnější zacílení zatížení v intervalovém tréninku – o tomto tématu už bylo pojednáno v minulých letech ve spoustě článků
• Vyhodnocování účinnosti metabolismu v jednotlivých intenzitách zatížení / energetických režimech
• Vyhodnocení tréninkového impulsu - náročnosti tréninkových jednotek na naše tělo
• Dlouhodobější vyhodnocování efektivnosti tréninkového zatížení na změny úrovně naší výkonnosti
• Dlouhodobější vyhodnocování efektivnosti tréninkového zatížení na změny úrovně naší pracovní kapacity – schopnost odpracovat určité množství fyzikální práce v určitém kalendářním období (1 den, týden, měsíc, …) bez toho, abych zvýšil nadměrně únavu organismu
• Předcházení přetrénování, kdy naplánované tréninkové zatížení je bohužel vyšší než je skutečná kondice daného jedince
• Včasné rozpoznání snižující se výkonnosti organismu v aerobním tukovém metabolismu v kalendářních obdobích, kdy cyklista podstupuje vysoko-intenzivní tréninky nebo závody

Bez wattmetru se tedy rozhodně nedá úspěšně trénovat?
Tak to určitě není. Nutností je pouze mít pulsmetr, znát svůj cíl, mít to v hlavě srovnané a vědět, co tomu chci obětovat. Nejdůležitější kromě propracovaného tréninkového systému je naslouchat a porozumět cílům a potřebám klienta. Když máte skoro celý den na trénink jako třeba vítěz Tour de France, tak je to dost jednoduché naplánovat jednotlivé tréninky. Pro nás osobně je daleko větší výzva spolupracovat s někým, kdo chodí do zaměstnání, má další aktivity a samozřejmě si musí najít i čas na svoji rodinu. Naším úkolem je poté začlenit systematický trénink tak, aby se nejen klient zlepšil, ale hlavně aby mu to negativně nenarušilo běžný denní harmonogram.