Tři příběhy a jeden Bikecheck z L'Etape Czech Republic 2024

Bikecheck: na čem jsem jel L'Etape 2024

Slíbil jsem vám netradiční bikecheck, tak tady je. Jelikož je L'Etape silničním závodem a fakticky se tak vymyká tématickému zaměření MTBS, jako webu o horských kolech, i dnešní bikecheck bude podobně "irelevantní", protože v něm nebude řeč ani o horském, gravel, nebo silničním kole, ale o motorce, na které jsem měl možnost letošní závod L'Etape absolvovat přímo v blízkosti závodního pelotonu.

Zatímco oficiální doprovodná kolona se chlubila převážně novými BMW a Yamahami, já jsem osedlal legendární Hondu Africa Twin XRV 650 z roku 1988. Mám totiž slabost pro retro MTB a od něj je to jen co by kamenem dohodil k ikoně mého mládí, kterou jsem díky Rallye Paříž Dakar tehdy ještě jako školák bez řidičáku miloval a před lety si konečně udělal radost a pořídil si ji.

Nevím, jestli je potřeba k téhle motorce něco říkat, protože příznivci Hondy vědí, že jde o vodou chlazený dvouválcový čtyřtakt o objemu 647 ccm s výkonem 42,5 kW s pětirychlostní manuální převodovkou a klasickým karburátorovým vstřikováním s manuálním sytičem. Tenhle motor byl tehdy jako první a současně také poslední, který pro Africa Twin ladilo přímo závodní oddělení Hondy HRC.

Poprvé byla Afrika představena již v roce 1987, ale fakticky se prodávala až od roku 1988, a to do doby, než ji v roce 1990 nahradila druhá generace Africa Twin XRV 750.

Tenhle konkrétní stroj je až na pár drobností v podstatě v originálním stavu s tím, že dělané jsou za mě komplet karburátory i nové jednotky vstřikování a regulátor nabíjení. Pláště mají přesah do bikového segmentu, protože tady mám obuty Mitasky, vpředu 21", vzadu 17" model Terra Force-R, který je primárně silniční, ale s mírným přesahem do lehkého endura.

Další cyklistickou stopu hledejte jinde. Jelikož jsem na zádech vezl těžký batoh s fototechnikou, nemohl jsem mít camelbak s pitím na zádech, takže jsem zvolil kombinaci dvou MX košíků na láhev, které normálně nevozím. V jednom jsem měl klasickou vodu v originálním L'Etape žlutém bidonu, v druhé jsem měl nerezovou termosku od Camelbaku s teplou kávou, která mimochodem vydržela teplá od rána až do odpoledne, kdy jsem ji teprve stihnul dopít.

Poslední zásadní upgrade oproti sériové výbavě pak spočíval v instalaci elektronických navigačních přístrojů, protože jak už jsem se zmínil, vše bylo o časoprostorové koordinaci a potřebě se na čas, který předem nebyl přesně daný, sejít s mýma bráškama nedaleko cíle v Motole. Jelikož mám svůj iPhone rád a měli jsme v něm nastaveno vzájemné sdílení polohy, byl ten den nejdůležitějším zařízením v kokpitu.

Africa je bohužel známá tím, že její motor celkem dost vibruje, což by mohlo telefonu škodit, takže jsem si kvůli tomu pořídil odpruženou verzi držáku Quad Lock a musím říct, že v prvním velkém testu tahle věc obstála na jedničku. Druhým přístrojem v kokpitu byla moje standardní Garmin navigace, ve které jsem měl pro jistotu nahrány všechny tři tratě, kdyby bylo náhodou potřeba se někam rychle přemístit, abych nemusel dlouho tápat a mohl volit nejrychlejší trasu tam, kam budu potřebovat.

No a to je, co se nadstandardní výbavy týká, asi všechno. Tedy vlastně mám na své Africe Twin oproti sériovce ještě ochranné padací rámy, které úspěšně dodnes na tenhle model vyrábí česká firma RD Moto. Ono se to může zdát zbytečné, ale víte, jak těžké a drahé je sehnat třeba proraženou nádrž, nebo originální plastové díly kapotáže na tuhle první Afriku? Originální náhradní díly tohoto typu už se dávno nevyrábějí a sehnat je tak v rozumném stavu trvá mnohdy roky a nestojí to málo peněz, proto mít padáky na XRV 650 RD03 Africe rozhodně není žádná potupa :-).

Jestli jste to dočetli až sem, tak respekt. Tenhle cyklisticky necyklistický článek možná nepatří úplně do hlavní reportážní rubriky MTBS, ale propojuje několik světů tak, jak je žijeme s bráškama poslední tři měsíce a další ještě žít budeme. Važme si toho, dokud můžeme. Díky moc pořadatelům L'Etape za tuhle akci, díky všem, které jsem předjížděl, že mě pouštěli, a díky i skvělým fanouškům všude kolem trati a třeba se zase někdy, někde společně potkáme...