Višňovského dárek k narozeninám: vítězství na Orlíku

Je první den června, krátce po druhé odpoledne a moderátor Michal Berka žhaví mikrofon, aby přilákal diváky do cíle hlavního závodu - trasy B. Nejdřív se kolem zpoza plůtků zvědavě vystrčených hlav fanoušků hlučně mihne zaváděcí motorka, moderátor vzápětí nedočkavým fandům navrhuje nejrůznější jména závodníků, kteří by mohli zabojovat o medaile, ale ještě chvíli to trvá, než se na začátku cílové rovinky objeví mezi stromy skupinka tří jezdců v dresech České spořitelny Accolade a prožene se cílovou bránou ve svižném tempu. Do poslední chvilky to vypadá, že si pro své letošní první vítězství jede Matouš Ulman, ale ten najednou těsně před cílem trochu zpomalí a přepustí první místo Tomáši Višňovskému. Dva týmové kolegy doplní Filip Rydval na třetím místě. Pěkné gesto od Matyho vzápětí vysvětluje komentátor: „Gratulujeme Tomáši Višňovskému k 26. narozeninám!“ Všichni tleskají, radují se z dojemné atmosféry a slaví spolu s vítězem. Ten vzápětí popisuje průběh závodu: „Rozhodli jsme se, že zkusíme nastoupit všichni tři hned v prvním kopci. Pavel Boudný s námi sice zůstal, ale spadl mu řetěz, takže jsme mu odjeli a dohodli se, že se po zbytek závodu budeme střídat a dojedeme do cíle spolu. Na Vystrkově se mi opravdu moc líbí… závody v lese, krásné počasí a vyhlídky na vodu, sympatické zázemí a moje vůbec první vítězství v KPŽ, skvělá oslava narozenin!“

Slavila i absolutní vítězka mezi ženami, Jana Pichlíková: „Je to moje letošní první vítězství v KPŽ, ale už v roce 2017 a 2016 jsem tu slavila zlato. Nechtěla jsem dopustit, abych s Terkou Neumanovou jela ve skupince a ona mě v cíli přespurtovala jako na předchozích závodech. To se mi také povedlo. Moc se mi líbil segment Active Tour, který byl označený jako nejkrásnější místo na trati. Úmyslně jsem přibrzdila a podívala se na plachetnice plující na vodě… Nádhera!“

Výjimečně už v 10:30 startovali účastníci kratší závodní trasy. Mezi závodníky nechyběl ani bývalý profesionální cyklokrosař Radomír Šimůnek, který na Orlík vyvezl celou rodinu, nenechal si ujít premiérový start syna Honzíka na odrážedle, a dokonce stihl také rodinnou vyjížďku po trase D: „Musím se přiznat, že jsem dřív Kolo pro život moc nejezdil, bylo to jen párkrát v rámci tréninkové přípravy, víc jsem nestíhal. O to víc mě překvapilo, jak skvěle jsem si to dnes užil. Především se mi líbí rodinný charakter podniku, už vzhledem k tomu, že se teď po ukončení profesionální sportovní kariéry snažím dál žít aktivně a čas dělit mezi práci, rodinu a sportování, samozřejmě nešidím cyklistiku a taky mám rád hokej.  Je tady skvělé zabezpečení a servis pro malé i velké účastníky, můžete tu piknikovat na dece, přespat ve stanu, sportovat podle libosti, vyřádit se v bazénu a pohrát si s kamarády, prostě ideálně strávený den se všemi členy rodiny. Určitě letos ještě něco s rodinou naplánujeme a zase rádi přijedeme, protože tady se ukazuje, proč by lidé měli mít cyklistiku rádi – spojuje.“

Závodní dres na Radomíru Šimůnkovi...

Přesně v poledne proběhl slavnostní start hlavního závodu na 57 km, který se musel tentokrát obejít bez výstřelu ze startovní pistole, protože v ní nejspíš, po odložení do trávy, zvlhnul prach J. Nahradil ho ryčný povel moderátora, spolu s bzučením ČT dronu, řehtačkami a skandováním fanoušků. Jak viděl závodu jeden z hobíků Petr Havránek, který se v kategorii Muži 30 – 39 let umístil na 35. místě?
 
 „Jede se Orlík, je tam vody takhle, informoval jeden z rychlých Céčkařů a rukou ukazoval po kolena. A doplnil: Ne ne, na ostrůvek se nejede, ale je tam taková větev, která se musí objet. To už se celý balík vrhá za zaváděcím vozem Škoda, který na úzké silničce krotí tempo závodníků. V prvních metrech závodu se stejně nic rozhodnout nedá. V místech, kde se rudé auto odpojilo od čela pelotonu, najíždíme do první terénní sekce a jede se pekelné tempo. Pole se začalo trhat přibližně po 5 kilometrech v prvním mírném stoupání na poměrně široké zpevněné cestě. Tady už všichni tuší, že mají před sebou jednu z bajkových lahůdek seriálu. Nabízí prudká i táhlá stoupání, průjezd brodem, technicky náročné pasáže i hravé lesní klikatice. A to hned dvakrát! Trasa B na Orlíku má totiž dvě kola.

Krásných momentů je na trase spousta, třeba technická lesní pasáž přibližně v jedné třetině závodu. Levá zatáčka střídá pravou, sem tam se objeví mírná klopenka, kam je možné kolo krásně opřít a následně se nechat vystřelit, hupíky, které prověří schopnost práce s těžištěm nebo přejezdy kořenů a kamenů. Tady si s kolem můžete pěkně pohrát. Najednou jsou tu ale tři černé vykřičníky na žlutočerné ceduli.  Upozorňují na kamenitý, letos naštěstí suchý rockgarden, kde je důležité volit správnou stopu.

Jeden z nejkrásnějších momentů se naskytne na 25. km, kdy se otevře široký pohled na blýskající se hladinou Orlické přehrady a závodníci tuší, že je areál, konec první rundy a především atraktivní Birell segment na dohled. Lesní sjezdík, klikatící se mezi stromy a následný průjezd písčitou pláží letos pěkně plné Orlické přehrady, je vrcholným zážitkem hlavní trasy. Pak prudké stoupání, povzbuzení od fanoušků, občerstvení od Nutrendu a hurá na druhé kolo.“

Poslední se na svoji 15 km dlouhou trať vrhli mladí „vlčáci a vlčice“ ze stále oblíbenějšího maratonu pro děti a mládež ČD Cargo Junior Trophy a hned po nich pohodáři a rodinky z nezávodní Family jízdy. Obě kategorie sice tradičně absolvují totožnou trať, ale s diametrálně odlišným cílem. Zatímco mladí maratonci bojují naplno o umístění a medaile, rodinky a víkendoví jezdci se jedou kochat a strávit příjemný společný čas.

Příjemný společně strávený čas si ve finále užili také všichni v zázemí, kam se do cíle sbíhaly trasy B, C i D.  Bikeři a bikerky si premiérově opláchli zaprášená těla v nových sprchových buňkách DEPa Kooperativy, kde také dopřáli očistu svému kolu v boxech s wapkami a po odložení nablýskaného miláčka v Bezpečné zóně se vydali doplnit energii do KPŽ cateringu, k zmrzlinovému stánku, do kavárny a nachytat ještě trochu bronzu před slavnostním vyhlášením a tombolou na louce.